Předchozí (735)  Strana:736  Další (737) |
|
|||
736
|
|||
|
|||
děnka jako led, nemožu na tě, mé zlaté
dítě, zapomnět; V šírém poli stojí hruška zelená, pod tú hruškú studenenka kamenná; Pod horú studenka, vody z ní ubývá; po náhlaj šohajku, frajerka umierá; Vímť já bařinečku, bařinku zelenú, na tej bařinečce studenku studenú. Sš. P. 226., 285., 306., 523 (Tě-). — S. v mysl = prameny klestím prikryté, jež mají nepřikryté lužánky, v nichž jsou mezi rozštípenými kolíčky lepem na- mazané vějičky k lapání ptáků. Šp., Zkr., Všk. — S. = cisterna, do níž se dešťová voda schází, die Cisterne. V. 2. Studánka, y, f., ves u Pardubic;
Brünnel, lázně u Ústí n. Orl. a u Dobrušky; Johannesbad, lázeň u Král. Dvora; Kaiser- bad, lázeň u Solnice. PL. Studánky, Kaltenbrunn, v Domažlicku.
Stuďany, dle Dolany, Studian, ves u Jič.
Studárna, y, f., der Fassschoppen. Šm.
Studce malé a veliké, Klein-, Gross-Stu-
detz, vsi u Loučína. Studeň, i, f. = studenosť, die Kälte. Výb.
I. 689., Ž. wit. Puer. 67. S. sněžná. BO. — S., dně, f. •— studna, der Brunnen. Bern. Studeňati == chladiti, zábsti,. Ta voda
dnes velice s-ňá. — kde. Tady na této lávce to s-ňá. Mor. Šd. 1. Studená, é, f., ves u Čechtic; Kalt-
waiäser, ves u Broumova. — Studeney, ves u Ústi n. O. 2. Studená, é, f., Studený, ves u Králo-
vic. Vz S. N. — S., něm. Studein, město u Telče na Mor. Vz S. N. Studenář,e, m., der Fieberkranke. Ms. ovc.
Studená voda, Kaltwasser, ves u Chrasti.
Studeně = chladně, kalt. Ros.
Studené, ého, n., ves u Vyššího Brodu;
Kaltengrund, ves u Jílového: Studeney, vz Studená, ves u Ústí n. Orl. PL. -- S., vz Studený (konec). Studenec, nce, m., ves u Jilemnice. —
S. dolní n. nový, Unter-, Neu-Staudenz, ves v Chotěborsku. — S. horní, Ober-Staudenz, ves tamtéž. Vz S. N. — S , ves u Náměště Tč. — S., Studenetz, ves u Poličky, u Pro- stějova na Mor. PL. — S., studeník, a, m., der Melancholiker. Krok II. 419. Studeněves, Studňoves, vsi, f., ves
n Slaného. Vz S. N., Tk. III. 660., Tf. 288. Studeníce, e, f. = studená nemoc, zim-
nice, das kalte Fieber. ZN., M. S. trojná (třetidenní, třetačka). — S., na Slov. chla- dovna. Bern. — S., Studenitz, městys ve Štýrsku. Vz S. N. Studeničký, kältlich. D.
Studeník, a, m., vz Studenec; osob. jm.
Studeniti, kühl machen. Us. Dch., Sd.
Studenka, y, f. = zimnice. V. — S.,
ves u Mnich. Hradiště; samota u Ledče. PL. Tk. III. 36. Studénka, vz Studánka. — S., Schön-
born, ves u Trutnova; Stauding, ves v Opav- sku; něm. Studinka, ves u Nové Paky; S. karlovská, ves ve Slez. Studénky, dle Dolany, Studinke, ves
u Zábřehu; Studinsker Hof, dvůr u Nového města nad Met. PL. Studeno, kalt. Jest s. I). Květiny na s.
sázeti. Us. Dch. Udělalo se s-no. Dch. — S., |
subst. = zima, die Kälte. Ze s-a do tepla
jíti. Us. Horka a s-na v tomto měsíci se střídala. Us. Č. Dáti jídlo do s-na. Dch. — S., na Slov. huspenina, die Gallerte. Bern. StudenohruBosť, i, f. Byl. 194.
Studenokrevnosť, i, f. = studeno si krve,
die Kaltblütigkeit. D. S. = lepko-, vodo- krevnosť, der Schleim. Ja. — S. = černá, spálená krev, schwarzes Geblüt. V. Studenokrevný, kaltblütig.
Studenosť, i, f. = chladnosť, die Kälte.
V. S. vody. D. — Nebylo v těle jeho mezi mokrostí a suchostí, mezi teplostí a stude- ností sváru neb protivnosti. Hus I. 292. — S. = studenokrevnosť, die Kaltblütigkeit. D. Studenovlhkosť, i. f. = studnokrevnosť,
das Phlegma. Studenovlhký - studnokrevný, phleg-
matisch. D. Student, a, m., z lat., V., studentík, a,
studentíček, čka, m., v obec. ml. študent, der Student. Za stara s. zván též žák. Vz Žák. Naši doktorové nechtěli jsú bakalářóm a s-tóm odpovědieti a jich naučiti. Hus II. 29. Český s. chudý s. U Rychn. Dbv. Studentský, Studenten-. Po studentsku.
Studentství, n., der Studentonstand. Jg.
Studentstvo, a, n., všichni studenti, die
Studentenschaft. Studený; studen, a, o ; studeničký, stu-
denoučký = chladný, kalt. S., příp. -enъ, strsl. student, frigidus. Mkl. B. 126. Náramně, hrubě s. V. Zimnice s třesením s-ná slove. Kom. Má ruce s-né jako led a červené jako rak. Us. Sd. S. nemoc. M. S-né psí dni, die kalten Hundstage, die Tage nach h. Dreikönig. Gl. 325. S. stopa (zvětralá). Šp. S. poly. Kälte pole, Nz., pára vodní, pocení (ve s. vodě). Šp. S. voda, vítr, jídlo, zimnice, žaludek (dobře nevařící). Us. Jest s-ného žaludku (žvástal, nic nesvaří). Mus. Ležím já v ro- sičce s-nej, ležím na travičce zelenej ; Chtělo se mu s-nej vody píti; Ona byla s-na, jak by byla umřena; Tlačí trávu zelenú, sbírá rosu s-nú; Huličky, beličky, nechci něna- padá studzenej Rosičky. Sš. P. 1., 6., 85., 162., 510. (Tč.) Rosa a kruopě nočnie tuto temné a s. mlčenie nevěrných srdcí se zna- menají. Hus III. 59. S. budování (ve vče- lařství), přiléhají li souše užší svou stranou k česlu. Lš. Od nemoci studené ležela. Brt. S. 61. Ta s-ná (žena) = smrť. Až podruhé se oženíš, ale s tou s-nou! Mor. Sd. S-ný jako led, jako žába, jako had. Spaříš mu dršťky v studené vodě! S. máj, v stodole (v zahradách) ráj. Prov. — v čem. Treskce člověka u vieře vlažného nebo s-ného. Hus. — S. = neživý, neopravdový, kalt, kaltsinnig. Smáti se smíchem studeným (nucené). V. S. láska. S-né krve člověk. D. — Studené, ého, n., na Slov. — huspenina, die Gallerte. — S. hutě, Kaltenhütten, ves u Šumberka. Tč. S. loučka, Kaltenlautsch, ves u Mohel- nice. Tč. Studie, vz Studium.
Studijní, Studien-, S. fond, nadací, od-
dělení, věda, kommisse, rok (školní), plán, praefekt, věci. J. tr. S. rok, lépe prý: rok studií, ale proč? Není příčiny, proč bychom nesměli říci: s. rok. |
||
|
|||
Předchozí (735)  Strana:736  Další (737) |