435

Hloubě, ě, f., hloub, i, f. = hlubina.

Hlouběji, hloubě, hloub, komp.; superlat.
nejhlouběji, nejhloubé, nejhloub; tiefer. Jg.
Láska utichne, by sebe hlouběji v srdci
vštípena byla. Kram. Jeho moc hlouběji do
vnitřností srdcí lidských proniká. V.

Hloubek. Vz Hloub, 2.

Hloubí, n., hloub, hloubka, die Tiefe.
Z hloubí čeho. V tom je díra z hloubí tří
prstů. Har.

Hloubí, n., hloub, Krautstengel, Strunk. Jg.

Hloubín, a, m., lysmata, korýš. Krok.

Hloubina, y, f. = hlubina.

Hloubiti, 3. pl., -bí, il, en, ení; hloubí-
vati. — co: studnu, L., šachtu, abteufen. Us.
— co čím. Us. — 2. = Hloubati, grübeln.

— v čem. Nám sprostým nehodí se v tom
(v písmě svatém) hl. Mus.

Hloubitý = hloubatý.
Hloubka, y, f. Die Tiefe. Hl. mezi něčím.
Hl. desíti střevíců, ne: od desíti střevíců.

— Na hloubce orní vrstvy mnoho záleží.
Van. — H. hluboké místo, hlubina. Jest tu
náramná h. Us. Z h-y se pozvednouti; vrci se
do h-y. Nt.

Hloubkoměr, u, m., Tiefenmesser. Rk.

Hloubkoměrce, e, m., Tiefenmesser
(osoba). Us.

Hloubný, hluboký, tief (novější). Č.

Hloubý = hluboký. V lese velikém a
hloubém veliká, divoká a velmi ukrutná zvěř
bývá. Bart. 356., 12.

Hlouceti, co do sebe = hltati. Jg.

Hlouček, čku, m., malý počet, kleine Zahl.

Hloučiti, 3. pl. čí, hluč, hlouče (íc), il,
en, ení = shromažďovati, sammeln, scharen.

— se. D.

Hloukať, v Krkon. = bořiti se v sněhu
n. v blátě. Kb.

Hloupák, a, m., lépe: hlupák. Jg.

Hloupě; komp. hloupěji. Dumm, einfältig.
Hl. do nebezpečenství lézti. Kram. Hl. sobě
počínati. Us. Hl. věc udělaná, nemá ani nohy
ani paty. Us. Hl. mluviti, raditi.

Hloupěti, 3. pl. -ějí, ěl, ění; hloupívati
= počínati býti hloupým, dumm werden.
Nebuď moudrým víceji než potřeba, abys
nezhloupěl. S moudrými člověk moudří, s hlou-
pými hloupí. L. — Jg.

Hloupětín, a, m., ves v Čech. Jest sprostý
jako z Hloupětína sedlák. Papr. Ve vsi jest
nápis, Hloubětýn‘; týž bývá na pečeti.

Hloupinský, einfältig. Rk.

Hloupo. Z hloupa mluviti, auf eine dumme
Art. Us. Ne tak jako ty všude zhloupa te-
sati. Kom. (hloupě si vésti). Jg. Ten z hloupa
na ty, kdož z kalicha krev boží rozdávali
a přijímali, byl velmi ukrutný. BIs.

Hlouposť, i, f. (zastr. hlúposť), hlupství,
hlupstvo, Thorheit, Dummheit, Albernheit,
Einfalt, dummer Streich. Jg. Z hlouposti
něco učiniti. Ros. H. bývá příčinou, že se
mnohý vypíná. Us. Co zlé a co dobré neznati,
tožť hl. Tkadl. Hl. a pýcha rostou na jednom
stromě. Jg., č. Z cizí h-sti zmoudřeti. Hlup-
stva veliká dějí se na tom světě. L. Ty h-sti
na jeho hlavu se svezly. Sych. Pán Bůh
skromnosť miluje, ale hlouposti nenávidí. Lb.
Vz Hloupý. Lb.

Hloupý (zastr. hlúpý; hlup, a, o); komp.

hloupější; hloupě. Syn.: sprostný, sedlský,
hrubého díla, nevypytvaný, troupovský, hňup,
nevyhlazený, nevycvičený, neučený, nepřiče-
saný, neozdobený, nešperkovaný, nechytrý,
prostý, nerozumný, nepovědomý, nevybitý,
slivoň, blivoň, neučelivý, nevtipný, nejemný,
neschopný, nebystrý, V.; cf. neměti všech
doma, nedostává se něčeho v hlavě, pusto
v hlavě. L. Dumm, nicht gescheidt, einfältig,
albern. Jg. Kdo nic nechápá, hloupý jest.
Kom. Hloupých si nadávati. Puch. Hloupý
jak sádlo, h., až bečí. Na Mor. H. jak svině,
jak vůl, jako tele, jak husa, jako osel, jako
sádlo, až bečí, jako pařez, Jg., div nebečí;
h. tetřev, dudek, tele, husa; hloupější nad ha-
vrana; je hl. jako troup, stojí přede vším
jako sloup. Č. Je h. jako beraní roh, na Mor.;
hl. až hanba, jako hovado, jako bota, jako
trakař. Tys hl. tele! Rk. Tak hlup nejsem,
bych nevěděl, proč kráva chodí před pa-
stuchú a kam pěnice nosem sedá. Tkad. I.
97. H-pému dej pokoj. Trudná s hloupým
zpráva. H. leda čemu uvěří; hloupého leda
kdo ošidí. Netřeba hloupých síti, sami se
rodí. Č., Pk. Za víc stojí příhana moudrého
než pochvala hloupého; Pošli hloupého a za
ním druhého; Čím hloupější, tím drzejší
a čím moudřejší, tím nesmělejší; Co h. za-
váže, moudrý nesnadno rozváže. Pk. Je
hloupý jak poleno. Na Mor. Brt. H., kdy
mlčí, za moudrého ujde. H. najde hlupšího,
který ho pochválí. Hloupému se nic cizího
nelíbí a svoje všecko. Nejhlupší to, co se
moudrým činí. Nejsi tak hloupý, jak se sta-
víš. Jg. H. všecko skoupí. Č. Hlúpy si ľahko
kúpi. Mt. S. Přijde hloupý, všecko skoupí.
Km. H. hloupému uvěří. Sk. H. hloupého
haní. Č. Chytrému napověz, hloupému do-
pověz (dolož), on přece nic neví. Lb. Hlou-
pému napověz, moudrý se dovtípí. Lb. Česť
hloupému prokaž, kde má sednouť, ukaž;
Co jeden h. koupí, ani 100 rozumných ne-
prodá. Pk. Hloupější než slouhovy boty;
Nebožátko velmi hloupé, méně smyslů majíc
než plzeňský Halama. Lb. Hloupému pověsiti
brejle na nos. Us. H. Klíma dal vejce za
žejdlík vína. H. se všude prozradí; Hloupému
se ledacos přihodí; Hloupému leda hučelo,
jen když mu sláma do huby neleze (vz Blá-
zen); I h. má někdy dobrý nápad (vz Sle-
pice, Blázen). Lb. Kdo hloupý, za nejdražší
peníze rozumu nekoupí. H. člověk moudře
nemluví. Jg. Hloupého ničemu nenaučíš, vz
přísloví: Apatyka, Blázen, Kniha, Neslaný,
Osel, Rozum, Svině. Lb. Hloupý k ničemu
se nehodí, vz: Dřevo, Sláma, Voda; H. ne-
snadno pochopuje, vz: Blázen, Chlapec,
Němý. Lb. — čím. Jak jsi smyslem hloupý.
Št. Vizte, jak jste smyslem hlúpi. Výb. I.
248. — z čeho. Kdo z (od) přirození hloupý,
v Paříži sobě rozumu nekoupí. (Cf. Jestli tu
byl oslem, tam nebude kůň z něho. ). Jg.,
Kom. Vz stran přísloví a pořekadel:
Abeceda, Amen, B, Be, Bláha, Blázen, Brána,
Čihý, Čumidlo, Dárek, Div, Dub, Duše, Fi-
lipp, Franta, Hať mať, Havránek, Hlava, Hle-
děti z čeho, Holub, Hovado, Husa, Chytrý,
Janek, Jelito, Kandelares, Kladivo, Kobyla,
Košťál, Kotě, Koukati (nač, z čeho), Koupel,
Koza, Kráva, Krupobití, Kuželky, Lelek, Li-