572

Planta, y, f., na Mor., halena, lépe: planda.

Jg.

Plantačka, y, f., Mischmascherei, f. U Olom.
Sd.

Plantage, (fr., plantáž, e, f.), osada, An-
pflanzung; sady cukrové třtiny, bavlníku
atd., Pflanzung, f.

Plantalka, y, f., Mischmascherin, f. U
Olom. Sd. Vz Plantačka.

Plantanice, e, f. = plantačka. U Olom.
Sd.

Plautati se, plantám se, planci se, na
Slov. = kulhati, hinken; cárati, jíti někam,
gehen. Na Mor. míchati se, plichtiti se, sich
mengen, mischen. — se do čeho. Do všeho
se plantá. Já sa ím do toho neplancu. Mor.
Brt. — se kde: mezi nohama (másti se).
Jdi s cesty a neplanci se pořád mezi no-
hama. Us. Mrk. — se oč. Kady chodím,
o záda se plance. — Dlouhý kabát se plantá,
schlottert. Dch. — se po čem. Ten kabát
se mu plantá až po patách. Us. na Mor. Hý.
P. na Mor. také = pleskati, žvaniti, klatschen,
plaudern. Sd. Co to planceš? Hý.

Plantavý, kulhavý, lahm. Na Slov.

Planule, e, f., helcus, hmyz. Krok.

Planuše, pl., f., hrušky, Birnen. Na Mor.
Brt.

Planý, vyprahlý, neúrodný, dürr, unfrucht-
bar. P. země, Br., pastva, Zř. zem., rovina,
Ráj, poušť. = P., divoký, polní, lesní, ne
v zahradách rostoucí, wild, Holz-. P. oliva,
tykev, hruška, víno, V., byliny, třešně, le-
beda, hrách. D., jabloň, višně, jesen, buk.
volše, habr, česnek, Kom., ruže, máta, šafrán,
kaštan, Us., strom, pláň, chmel. Šp. Správní
lidé neklátí se se stromu co plané hrušky.
Prov. Jg. Plané fíky, ježto rostú po polích.
Bj. — P., daremný, prázdný, leer, eitel,
vergeblich, schlecht. Jg. P. řeč, výmluva
(jalová, neslaná), Ros.., naděje, L., člověk,
papír, víno = špatné, na Slov., chuť Dch.,
posouzení (povrchní), propověď, slova, vy-
hrůžka, věk (verflacht), hlava (Flachkopf),
list, Schmutztitel (v tiskárnách). Dch. To byly
jen plané řeči. Km. — v čem. V té svor-
nosti jste planí. Hdk. C. 35. — P., rovný,
eben. D.

Planýř, e, m. = pranéř. Kom. J. 6G8.
Jde okolo člověka jako okolo p-řc (nevšímá
si, jest hrd). Us. u Rychn. Msk. U p-řů
mrskání snášeli. Str.

Planýš, e, m., zeus, ryba. Krok.

Planžet, vz Planchette.

Plápol, u, m.,plamen, kořen pl.v pláti, pá-
liti. Šf. Geflacker, n. Vz Mz. 41, Vzniklo dle
Mkl. B. 8. a 469. zdvojením. Ilý. Die Flamme.
Ozbrojme se vzteklostí a p-lem pekelným.
Ráj. P-lem víno rozpaluje. Plk. P. lásky.
Troj. — P., nadšení, der Enthusiasmus. Jg.

Plápolati — hořeti plamenem, flackern,
flammen, lodern, auflodern, brennen, auf-
lammen. Jg. Oheň plápolá (vyráží zhůru).
D. Plamen plápolá. Dch. Plápoláše oběť.
Rkk. 21. Cokoli se zejme, nejprv tlí, potom
hoří, pak plápolá a pálá. Kom. J. 45. Pra-
porec plápolá (sebou hází). Us. — odkud.
Oheň z peci plápolá. Us. Z nich oheň plá-
polal. Troj. Oheň ot obličeje jeho plápolal.
Ps. ms. — kam. Plamen až k nebi plápo-

lal. Lom. Plápolá srdce mé k panenkám.
Sych. — čím: láskou, Bib., hněvem, V. mi-
lostí boží. Št. K. š. 124. Srdce láskou plá-
polá. Sš. — v čem: v milosti. V.

Plápolavosť, i, f., die Eigenschaft des
Flackerns. Měst. bož.

Plápolavý, co plápolá, flammend, lodernd,
Aqu., Ben. P. oheň, plamen, BO., svíčka,
Nz. — P., létavý, fliegend. P. prapor, Jg.,
chochol. Dch.

Plápoliště, ě, n., ein grosser Haufen;
Schoberfleck, m. *

Plápoliti, uvádí Jg. chybně m.: plápo-
lati. Č.

Plápolivý = plápolavý, lodernd, zastr.
Št. Vz Bž. 123.

Plapolný, plápolavý, lodernd. — čím.
Plamen sirou plapolný. V.

Plápolohelmý, xoyvfraíoloc;. Vký.

Plas, u, m. = ples, běh kolem, obrácení
se. Kat. 2786.

Plasa, y, plaska, y, f., kus země, Land-
strich, Tafelland. Krok. — P., člupek, výšina,
taras, der Hügel, die Anhöhe, Terasse, locus
editus. Pilat vyšel ven a soud předsevzal
pod šírým nebem na plase Gabatě, soudnou
stolici tu sobě ustrojiti poručiv. Sš. Mt. 359.,
J. 285.

Plasina, y, f., Terasse, f., das Stufenland.
Š. a Ž.

Plásk! Vz Plesk. Na Mor. Sd.

Plask, u, m., phylosoma, kývoš. Krok.
Jako p. mokrý. Mor. Jg.

Plaska, y, f. pták z řádu slavíkovitých,
todus. Krok. — P., plávek, motacilla sali-
caria, raja, Weidenmücke, f. D. — P., na Slov.
rejnok, der Roche. Orb. p.

Plaskač, e, m., vz Pleskač. U Olom. Sd.

Plaskačka, pleskačka, y, f., vz Plá-
cačka. Pk., Klš.

Pláskal, a, m., = pleskač. U Olom. Sd.

Plaskan, a, m., motula, korýš. Krok.

Pláskanice, e, f. = Geklatsche, Ge-
plapper, m. Na Mor. Sd. — P., slota, nečas,
Unwetter, n.

Pláskanina, y, f.= pláskanice. Na Mor.
Sd.

Plaskanka, y, f., lophotes, ryba. Krok.

Pláskati; plasknouti, knul a kl, utí =
pleskati, plácati, klatschen; něco mizerně
stavěti, patzen; žváti, plaudern, klatschen;
opadávati, abfallen, schwinden. P. na co, do
čeho = plácati. Rk. — abs. Ten pláská
(tlachá). Us. Dnes se to tam píáská (o špatném
povětří). Us. Otok plaskne (opadává). D. —
co, koho: mouchy, die Fliegen mit Fliegen-
klatsche todtschlagen. U Opav. Klš. — komu
co. Upláskal si chalupu (ulípal, uplácal). Ros.
— o čem = tlachati. Rk.

Plaskobřich, a, m., eurytoma, hmyz. Krok.

Plaskočelka, y, f., hylacus, hmyz. Krok.

Plaskočlenec, nce, m., polydermus, čle-
nýš. Krok.

Plaskohlavka, y, f., cymindis, brouk.
Krok.

Plaskohlavý, plattköpfig. Rk.

Plaskokorka, y, f., sigaretus, plž. Krok.

Plaskoleb, a, m., platycephalus, ryba.

Plaskolusk, u, m., platylobium. Rostl.

Plaskonoh, a, m., platypus, hmyz. Krok.