sb157-05 0..8296

801

v kněžský stav vpleteni bývali. Pal. Dj. IV.
1. 107. Odpusť, že tak nedokonale sem muky
tyto vpletla ve znělky. Koll. I. 361. Vpletli
se v bolesti mnohé. Hus I. 281. — kam
kdy. Po smrti do kola jej vpletli. Dač. I.
97. — kam jak. On jest pastýř, jenž ne
sám se v ovcě s pýchú a všetečně vpletl.
Hus II. 224. — koho. Nehledajme výmluv,
omluvy starším našim nepomohly, ale dále
je vpletly. Št.

Vpleštiti, vz Vpleskati.

Vpleťba, y, f. = vpletení, vtělení, die
Menschwerdung, ťvoáy/. oótc. Časové vtělení
či v-by Páně. Sš. J. 15. (Hý. ).

Vpletení, n., die Einflechtung. D., Veleš.

Vpletění, n. = vpleťba. V. syna božího.
Sš L. 19.

Vpletený; -en, a, o, eingeflochten. —
kam: vzorek do punčochy v-ný. Us. V.
do kola. Háj.

Vpletěný; -en, a, o = vtělený, včlově-
čený, menschgeworden. Hlas panny byl hlas
pána v ní v-ho. Sš. L. 20., J. 28.

Vpletichati = pletichami vpraviti, ein-
prakticiren. Ros.

Vpletiti se, il, ění = pleť, tělo lidská
přijíti, člověčenství na se vzíti, státi se člo-
věkem, vtěliti se, Mensch werden, incarnari.
— abs. Vpletil se syn boží; Slovo se vple-
tilo; Že v něm (v Šimonu) logos tělem se
stal či se vpletil. Sš. L. 19., J. 21., Sk.
97. (Hý. ).

Vplichtiti, vplichti, il, těn, ění = vmí-
chati, einmengen, einmischen. — se komu
kam: do řemesla. Zlatohv. V. se k něčí
straně. Puch. Vplichtil se mezi ně. Us. Jak
ale to s nimi dopadne, kterého z nich vrch-
nosť při polnosti ponechá a který se vplichti
do císařské služby. Sk.

Vplištiti, vz Vpleskati.

Vplíti, vpliji, vplij, il, it, ití; vplivnouti,
vplinouti, vnul a vl, ut, utí; vplivati = v něco
plivati, hineinspeien. Ros. — kam komu:
do obličeje, v obličej. Us.

Vplivadlo, a, n., der Spuckkasten. Rohn.

Vplivati, vz Vplíti.

Vplížiti se, vpliž, žil, ení = vplaziti se,
sich einschleichen, eindrängen, hineinkrie-
chen. — kam (jak). Tadeáš zas v levo
k silnici se vplížil. Kká. Td. 154. Hlemýžď
se vplížil do díry. Jg. Vladislav vplížil se
po tichu do pokoje. Bes. ml. (Tč. ).

Vplně, vollends. Ty smlouvy dlužen jsem
v. zadržeti a splniti; To v. o registrách
platí. Arch. II. 323., 515. (Šd. ).

Vplnúti = vplvati. Na Slov. Bern.

Vplocati = vpláceti, einzahlen. Na Ostrav.
Tč.

Vploditi, il, zen, ení, vplozovati, ein-
pflanzen. Plk. — se, sich einpflanzen, sich
vermehren. Ž. wit. 106. 38.

Vplouti, vpluji, vploul, utí; vplynouti,
ul, utí; vplaviti, vplovati, vplavati (vplovám
a vplovu) = plouti v něco, einschwimmen,
einschiffen. — kam jak. Jungmann bez
hluku vplul do nezhledné výše. Tč. exc.
Vplouti šťastné s rozvitými plachtami do
přístavu. Mus. — Vplynouti = vtéci, ein-
fliessen. D. — Vplouti kam komu, hinein-
spucken. Na Ostrav. Tč.

Vploužil, a. m., der Einschleicher. Dch.

Vploužiti se = vplížiti se.

Vplstiti, il, stěn, ění, einfilzen. Jg. —
se, sich einfilzen, verhärten. Nádor se vplstil.
Sal. I. 19.

Vpluštiti, il, ěn, ění, hineinschlagen. —
komu čeho kam: vody do očí. Na Ostrav.
Tč.

Vplúť, hineinspeien. Na Slov. Bern.

Vpluvati = vplivati. Na Slov. Bern.

Vplvati = vplouti. Na Slov. Bern.

Vplyv, u, m., pol. = vplývání, vlévání,
der Einfluss, die Einwirkung. Krok., Mus.
Lépe: vliv, vz toto. V. jest něm. Einfluss
(vplynouti). Os., Brs. 3. vyd. 258. Jenžto
(blud) zlým vplyvem a vlivem mamičů po-
vstal. Sš II. 31. Tiché krasoumy vplyvem
okrášlily lásku nám. Koll. I. 234.

Vplývati = vplyv (vliv) míti, působiti,
einwirken. — kdy nač jak. Již před po-
rážkou u Augsburku vplývala církev vý-
chodní na maďarský národ nemalou měrou.
MP. v Čas. duch. 1882. 478.

Vpočísti, einrechnen, vz Čísti. — co
kam (do čeho). J. tr., Rk.

Vpočtení, n., die Anrechnung. V. v díl
povinný. J. tr.

Vpodací (právo) = podace. Gl. 368.

Vpodsíti, seji, el n. il, et, etí; vpodsí-
váti, einsieben. — co kam. I koukol mezi
obilí vpodsíval. Ros. V. něco do něčeho,
v něco. Us.

Vpochlebovati, vpochlebiti, se kam:
v úřad, Kom., do stolic, durch Schmeiche-
leien hineingelangen, erlangen. Kom.

1. Vpojiti, il, en, ení; vpojovati = spo-
jiti, připojiti, einfügen. — co, se kam:
v církev. D. V. do ní (komory české) opět
Polsko; Že páni strany římské vpojili v se
hlas kněžstva svého; A jiné země v Něm-
cích do téhož království dědičně vtěleny
a vpojeny jsou. Pal. Dj. II. 1. 465., V. 2.
66., V. 2. 172. A cožby kolivěk dobyli, to
má v království vpojeno býti. Arch. V. 443.

2. Vpojiti, il, en, ení; vpájeti, el, en, ení,
vpojívati = poje vpustiti, einflössen. — co
sobě kam: v paměť. L. Blud v někoho v.

Vpošvený; -en, a, o. V. střevo, invagi-
nirt. Nz. lk.

Vpošviti, il, en, ení, invaginiren.

Vpouštěcí, Einlass-, Eingangs-. V. ko-
houtek, trouba. Šp.

Vpouštěč, e, m., der Einlasser. V. páry
(srkač), der Dampfinjekteur. Šp.

Vpouštění, n., das Einlassen.

Vpouštěný; -ěn, a, o, nach und nach
eingelassen. V. páry.

Vpouštěti, vz Vpustiti.

Vpoutati, in Fesseln legen. — koho
kam. V-la ho k sobě. Us. Tč.

Vpouzdření, n. = vtěsnání, sevření, die
Einsackung. Nz. lk.

Vpouzdřený; -en, a, o, eingekapselt, ein-
gesackt, saccatus. Nz. lk.

Vpouzdřiti, il, en, ení, einsacken, ein-
kapseln. Nz. lk.

Vpracovati, vpracovávati = v pracování
vycvičiti, an die Arbeit gewöhnen. — koho.
L. — se do čeho, sich einarbeiten. Us. Tč.