265

čeho: pivo, víno od kvasnic, V., střevíce od
bláta, Us., se od hříchu, V., statek od dluhů,
Pr. měst., se od šlemu, D., Šm.; od hnisu.
Lk. I očistí jej kněz od poblouzení jeho. Br.
— D., Br. — se s kým. Pakli (kdo) žaluje
se svědky, tehdy obžalovaný se svědky také
se má o. Pr. měst. — se jak. Slibujíce to
věnné právo z desk vymazati a o. podlé oby-
' čejného zápisu. Tov. — proti komu. Až do
přejití práv ten statek očištovati proti kaž-
dému, kdož by ho nařkl. Žer. Z. I. 112. —
co, koho, se komu. Kristus nás sobě očistil.
Br. Aby se očistil nepřátelům. Br. Aby mu
to očistil, wiederherstellen, in integrum resti-
tuere. Vl. zř. — se před čím, před kým.
Tu sebe před všelijakým podezřením (lépe;
od všelijakého podezření, Brt.) o. mohl. V.
— co, se čeho čím: nádobu vodou, Us.,
srdce věrou. Jg. Očistil ho tímto lékařstvím.
V. Se přísahou o. Pr. Čím sě očistíme toho,
že hřešieme? Št. O. koho umytím krve. Chč.
614. — koho, se z čeho: z nečistot. Chč. 638.
O. se z nároku křivého. Arch. I. 20. — koho
skrze co. A kněz pak očistí jej skrze skopce
oběti za vinu a bude jemu odpuštěno. Br. —
Vz Očištěný, Gl. 178. — se, koho kde,
u koho: Nt.

Očistivý, reinigend, Reinigungs-. O. koupel.
Sš.

Očistna, y, f., Quarantaine. Berg.

Očistní, Reinigungs. O. voda. BO.

Očistník, a, m. O-ci, die Eideshelfer, byli
v starém právě českém ti, kteří přísahami
svými dosvědčovali, že přísaha hlavního pří-
sahajícího jest prava a ne křiva. Vz více v S.
N., Vš. 566. Ale k odsudku nedostačovala
svědectví jejich; o-ků nepřipuštěno a ovšem
tím méně zástupců páně. Sš. Mr. 66. Pohnaný
má ... s sebou o-ky dva míti, Entlastungs-
zeuge. Vl. zř. 36. Žádný služebník nemůž
o-kem býti pána svého. Ib. 279. A když po-
hnaný přísahu provede a o-ci také budou
přísahati, tehdy puovodovi nemá pohnaný nic
dáti. Zř. F. I. C. XXXIV. Tehdá pohnaný
má sě jemu zpraviti na kříži se zmatkem a
má míti jiná dva, ježto máta svobodné dědiny,
aby očistila jeho přísahu. Arch. II. 104. A tato
dva máta jej očistiti svú přísahú řkúce takto:
což jest Petr přísahal, ta jest přísaha pravá,
ale ne křivá. Arch. II. 120. Mají vystúpiti
dva očistníky a tak mají přiséci bez zmatku.
Arch. II. 496. O. má býti člověk dobrý uro-
zením i zachováním, má na zemi míti . . .
ne cizozemec, ne služebník toho, kohož čistiti
má svú přísahú, ne přítel atd. Vš. II. 27.
(Kn. dr. 137). Pohnaný bez o-ků při beze vší
obrany ztratí. Vš. V tej žalobě přísahá a za
sebú dva o-ky má míti pod stracením pře.
Výb. I. 985. Vz také Výb. I. 990., Tk. II. 339.

Očistný = očistní.

Očistomky = na očistu, na bílo, zum
Schein. Na Slov. Jg.

Očištění, n. O. rukou něčeho. O. hvězdy. D.
O , od práva upuštění. V. Das Reinigen, die
Reinigung.

Očištěný; očištěn, a,o,gereinigt, od čeho:
od hříchův. V. — čeho: všech poskvrn. Št. —
čím: svatú obětí. Št. N. 324. — Vz Očistiti.

Očišťovací pánev, Krok., přísaha. Us.
Reinigungs-.

Očišťování, n., das Reinigen, die Reinigung.
Dům o., Kontumazhaus. Us. Čtrnáctidennímu
o. (Quarantain) se podrobiti. Kram. O. po po-
rodu. Jg. O. panny Marie. O. hříchů. D. Den
o., smíření. D. O. je obřad u mnohých národů
rozšířený a vzniklý v parných zemích vý-
chodních ze zdravotních ohledův. Vz o něm
více v S. N.

Očišťovaný, gereinigt. O. vina. Jel.

Očišťovatel, e, m., očistitel, der Reiniger.
Měst. bož.

Očitati = odčítati. Na Slov.

Očitě, patrně, zřetelně, vidomě, zřejmě, zu-
sehends, augenscheinlich, sichtbar. V. O. uká-
zati, něco spatřiti, se na něco dívati, něco
viděti. V., Jg. Divy očitě vídáme. V. Každý
to o. může spatřiti. Kn.

Očiti, il, en, ení; zočiti = viděti, sehen,
erblicken. — co. Tkadl. — O. = očkovati,
okuliren. — co : stromy. — kde : na vinicích
a štěpnicích se očilo. V. — Očíti, číti, života
zase nabyti, Wiederaufleben. Ihned oči (očila)
ta ryba solená. Výb. I. 403.

Očito, zřejmo. Co před světem zde ukryto,
bude někdy všem o. Č. Mudr. 5.

Očitosť, i, f., vidění na své vlastní oči,
das Sehen mit eigenen Augen, Augenschein,
m., Autopsie, f. Důvod od o-sti hlasatelů
vzatý. Sš. Ž. 21. Sichtbarkeit, das Sehen.
Mark.

Očitý, Mo něco mm vidí, sichtig, Augen-.
O. svědek. D. Vz Rb. 269. Jeden svědek očitý
jest jistší, nežli ušitých deset. Pr. m. Byl jsem
o. svědkem toho. Nt. Nauka ta páně došla
nás od o-tých a bezprostředných učeníků Kri-
stových. Sš. Ž. 21. — O., viditelný, sichtbar,
augenscheinlich, ersichtlich, notorisch. O. pří-
klad, Tkadl., div, zázRak Martim., zboží. V.,
jmění. Pr. Dobrý pán jest lidem očité a vidomé
právo. Cyr. O. vidění (ad videndum), lež. BO.
Proti očitým důkazům Páně staví fariseové
vážnosť Mojžíšovu. Sš. Mt, 259. Nemá ižádný
konšelem býti, kterýž výše 50 kop očitého
zbožie nemá. Sob. 16.

Očivěství, n., zastr., zřejmosť, viditelnost'.
St. skl.

Očivid, u, m. = očitosť, die Autopsie.
Z vlastního o-du a postřehu něco čerpati. Sš.
Sk. 2.

Očividec, dce, m., svědek očitý, Augen-
zeuge, m. Sš. L. 5.

Očividně, zusehends, lépe: patrně, očité,
zřejmě, zřetelně. Cf. To obilí v očích kyne.
Us. v Renčově. Vz Očihledě.

Očividný, vz Očividně.

Očividomě, na oči vidomě, na Slov., =
zřejmě, očitě, zusehends, augenscheinlich. Plk.

Očivistě = očivitě, očitě. Kat. 1814.

Očivistý,očivitý=očitý, augenscheinlich.
O. smrť. Kartig.

Očizna, lépe: otčizna.

Očkař, e, m., okulist, Augenarzt; Impfer,
m. Plk.

Očkávati = očekávati. Na mor. Zlínsku.
Brt.

1. Očko, a, očičko, a, n., Aeuglein, Aeug-
chen, Aeugelchen. V. Po očku na sebe se
dívati, einander heimliche Blicke geben. D.
Naň jen očkem hodila. Gníd. Po očku kou-
kati na něco, po něčem, schielen. Jg. — O.