Dasny, Kronfellern, ves v Budějovsku.
Cf. Blk. Kfsk. 7., 350., 351., Sdl. Hr. III.
302.

Ďasol, sla, m. = ďas. Slov. Ssk.

Dastich, a, m. D. Jos , Dr., prof. a spis.,
1834.-1870. Vz S. N., Tf. H. 1. 3. v. 176.,
187., 194., Šb. D. ř. 235.

Dasymetr, u, m. = monometr, vzducho-
měr, hustoměr = dvouramenné vážky s dutou
koulí na jednom konci, která udržuje rovno-
váhu nepatrnému závaží na druhém konci;
řídne-li vzduch, koule klesá, pakli houstne,
báně vystupuje. Vz KP. VI. 58., ZČ. I. 400.,
S. N. V. 92., Mj. 126., S. N.

Dasypodi-us, a, m., také Dasypus Václ.,
čes. učenec II. pol. 16. stol. Vz S. N., Jg.
H. 1. 2. v. 544., Jir. Ruk. I. 156.

Dášď = déšť. Slov. Ssk.

Dášdik, u, m. = deštík. Slov. Ssk.

Dášditi, il, ění, regnen. Slov. Ssk.

Dášdivý = deštivý. Slov. Ssk.

Dášdní = deštní. Slov. Ssk.

Dášdník, a, m. = deštník. Slov. Ssk.

Dášdnikár, a, m. = deštnikář. Slov. Ssk.

Dášďovica, e, f. = dešťová voda. Slov.
Ssk.

Dášďovina, y, f. = dášďovica. Slov. Ssk.

Dášďový = dešťový. Slov. Ssk.

Dašek, ška, m. = Damian.

Dašice, dle Budějovice, Daschitz, město
v Pardubsku. Vz S. N., Sdl. Hr. I. 37., 39.,
4L, 64.- 65.

Dašičtí z Barchova. Sdl. Hr. II. 12., 70.,
71., IV. 309., 312.

Dášok, šku, m. = došek. Slov. Ssk.

Dášť = dášd. Slov. Bern.

Daštěník, u, m. = plť z desek (prken)
složená. Slov. Němc. IV. 452.

Dašvice = Tašovice, Taschowitz, ves
v Chebsku. Blk. Kfsk. 1138.

Dať. i, f. = datina, eine Portion (u voj-
ska). Šd.

Data statistická, nová, určitá, pravdivá,
Kř. Stat., historická, biografická. Us. Pdl.

Datboh, Bohdat, a, m., Theodor. Kram.
Slov., Šm

2. Datel. Datle marokánské, alexandrij-
ské. Vck. Cf. Rstp. 1616., Kk. 120., Sbtk.
Rstl. 334.- 335., Kram. Slov. 85., Mllr. 78.

3. Datel, na Zlinsku zákorník. Brt. Vz
Šrc. 58., 69. Datlíček (šoupálek obecný), cer-
thia familiaris, der Rindenkleber; strakapoun
(strakapúd), picus minor, der Grasspecht;
d. černý, picus martius, der Schwarzspecht;
d. zlatý, picus auratus, der Goldspecht; d.
veliký, p. major, der grosse Buntspecht; d.
malý, p. medius, der mittlere Buntspecht;
datel bělohřbetý, p. leuconotus, der weiss-
rückige Buntspecht, Sl. les.; d. stromový,
dryocopus; d. knížecí či slonozobce, picus
principalis; sojčí, melanerpes; červenohlavý,
p. erythrocephalus; d. sběrač, p. formici-
vorus; mouřenínský či numidský, p. numi-
dicus; d. řecký; d. kukačkový, colaptes;
d. zlatý, colaptes auratus; d. měděný či
mexický, colaptes mexicanus; d. polní, c.
campestris; d. tříprstý, picoides tridactylus;
d. nejmenší, picuminus minutus. Brm. II.
493., 499., 503., 505., 507., 522.. 532., 533.,
537., 540., 541., 544. (517.). Cf. Frč. 360.,

Schd. II. 453., S. N., Kram. Slov. 85. Drbe
do toho jako d. (dělá pomalu). Brt. D. dřevo
razí, sám nos sobě kazí; D. v zobci záhubu
nachází. Lpř. Datlovi svůj nos nepřekáží.
Bž.

Ďatel, e, m. = jetel. Dolina, dolina, na
dolině ď., ked musím zanechať frajerku pre
mater. Sl. sp.169. Stratila som ju (barvu)
ščera v hájičku, keď som kosila ďatel —
trávičku. Sl. ps. 29.

Ďatěla, y, f., scheckige Kuh. Mor. Kld.

Ďatelina, ďatelinka, y, f. = jetelina. Vz
Ďatel. Mor. a slov. Brt P. 89., Hdž. Šlb. 7.
Kormidlo tvorí lístok ďatelinky. Vaj. Ttr.
M. 103. Ta ja pôjdem do vašho včelína,
jest tam pekná drobná ďatelina. Sl. sp. 8.
Ach vek mladý skoro minie, jako kvet na
ďatelině. Koll. Zp. I. 69. Mám já lúčku
v širokej doline, na nej tráva, ďatelina nikdy
nezahyne. A ta tráva ďatelinka hustá, keď
ju švaRný šuhaj kosí, len sa mu tak šústa;
Mám ja kosu vykovanú dobrú, ona kosí,
lebo musí, ďatelinku drobnú. Sb. sl. ps.
II. 1. 7., Sl. sp. 41. Já ti budem ďatelinku
kosiť, ty ji budeš domov kravám nosiť. Sl.
sp. 8.

Datelinisko, a, n. = špatná ďatelina.
Ssk.

Ďateliniště, ě, n. = jeteliště. Ssk.

Ďatelinka, y, f. = ďatelina. Ssk.

Ďateliště = jeteliště. Slov. Bern.

Datelka, y, f., die GebeRin. Bern.

Datelník, u, m., der Harzklee. Ssk.

Datelný =jetelný, Klee-. Materina dúška
s ď-nou trávou dýchajú naň moc voňavú.
Sldk. 13.

Datelov, a, m., Todlau, ves u Nýrska.

Ďatelový = jetelový. Bern.

Datholit, u, m., nerost. Vz Schd. II. 41.

1. Dáti. Mkl. Etym. 39. O časování vz
Gb. Hl. 115., 133., Gb. v Listech filolog.
1879. 58. a 69., 220., 230., 1883. 112., 1886.
299.—301., Bž. 204.—205. Na Zlinsku 3. pl.
dajú, přech. daja. Brt. O časování na Dolní
Bečvě vz Listy filolog. 1885. 251. Cf. Prk.
Přisp. 15. — abs. Má dáti — Dal = Soll —
Haben, v účetnictví. Skř., Dch. Ber, dokud
se dává. Dch. — co. D. zprávu o něčem,
své dobré zdání, navedení n. naučení k ně-
čemu, kvitanci, výnos, Sl. les., výpověď,
směnku v čas veltrhu splatnou. Šp. Kobyla
dala letos pěkné hříbě. Us. Msk. Sedm dětí
vychovať, to něco dá (starostí), Us. Vk.,
otázku, odpověď, znamení, karty (míchati
a rozdávati), příčinu k něčemu. Us. D. a
položiti 2000 kop v Klaďště. Dsky. D. pro-
dlení, CJB. 425., povolení k něčemu. Zř.
F. I. A. XXXIX. Pasáka d.(koupaje se do
vody se pohroužiti). U Kr. Hrad. Kšť. Síly
ty dají výslednici. Us. Pdl. Kedz ja ho dala,
co komu do toho? Sl. ps. 84. Kdeže som
ja bola, keď dary dávali?; Bože muoj z vy-
sokého neba, keď si dal zuby, daj že mi
i chleba. Zpěv. I. 271., 283. Bůh dal zuby,
Bůh dá i chleba. Mudr. 4. Příklad něčeho
d. Lpř. D. I. 92. Příležitosť k něčemu d.
Lpř. Vůli dáti. Sš. P. 23. Ež bych Němcu
věnec dala, radši bych ho porubala; Ja po-