Předchozí (688)  Strana:689  Další (690) |
|
|||
689
|
|||
|
|||
ratuře, v Gorici pak do programmu na
r. 1858. výklad o místě ve Vergil. Georg. II. 400. a násl. V Olomouci počal Tacita do češtiny překládati. Posud tiskem vy- dány Dějiny, Germania a čtyři knihy Leto- pisův. Germania a Letopisy I. vydány po druhé. V Jičíně počal r. 1865. sbírati látku ku svému: Česko-německému slovníku hl. grammaticko-fraseologickému. Posud (do konce října 1888.) vydány 102 sešity po 64 str. (A—Ž a dodatky A—K). V Jičíně založil s několika kollegy soukromou vyšší dívčí školu o dvou ročnících, již po pět let spravoval; vystavěl s povolením městské rady v obecném rybníce veřejnou plovárnu a byl po dva roky pokladníkem a po 4 roky jednatelem Musejní společnosti (ku pěsto- vání hospodářství, průmyslu, přírodních věd a památek). Kromě toho byl tam činným po několik let ve spolkových výborech Besedy, Záložny, Městské knihovny atd. Odtamtud psával mnoho do několika teh- dejších novin v Praze vydávaných, hlavně zprávy o jednání Musejní společnosti. V Praze působil posud jmenov. ve Spolku ku pod- porování vdov a sirotků prof. středních škol v rak.-uher. říši a v Ústředním spolku čes. středních škol. Také byl členem kom- misse, která Matiční brus jazyka českého sepsala, jenž r. 1877. po prvé a r. 1881. po druhé vydán byl. Mimo to napsal ně- kolik menších filol. článků do Filologických listův a do Komenského a jakožto jednatel Musejního spolku i článek o mléce. Vz Hospodářské noviny 1864. č. 20. a 21. Cf. Tf. H. 1. 3. vd. 179. a 181., Bačk. Př. 150., 173., Tf. Mtc. 292., Rk. Sl., Světozor 1881. č. 43., Humor, listy. 1886. č. 26., Obálky hl. prvních sešitů Slovníku, Renčov, Huť (dod.), Klikovka a obšírnější jeho biogr. v kalendáři Koledě na r. 1877. str. 95.-96. Köttigit, u, m., nerost. Bř. N. 138.
Kottis, a, m. = hájovna u Berouna.
Kottler M. 1842. Vz Jg. H. 1. 2. vyd.
584., Ukaž. 102., S. N. Kotúč, e, m., vz Kotouč (konec). — K. =
ozdoba hlavy ženské. Mor. — K. — hora u Štramberka na Mor. Škd. Kotúček, čku, m., vz Kotouč, Máselnice,
Másnica. Kotúčistý = točený. K. kadere. Slov.
Rr. Sb. Kotúčiť sa = točiti se. Oblaky vonného
dýmu k-ly sa do výše. Slov. Phld. III. 1. 17. Kotúčka, y, f. = kotouč. Ta húsenica,
ako sa jej človek dotkne, do k čy sa zkrčí. Slov. Zátur. Kotúčkový, Schnecken-. Slov. Ssk.
Koťuha, y, f. = ssavec; pes. Slov. Ssk.
— K , y, m. = hlupák. Slov. Ssk.
Kotul veverovitý, das Todtenköpfchen; zakuklený, c. personata. Brm. I. 208., 206.
Kotula, kotulka, y, f. == cunda, kotouč
v máselnici. Vz Máselnice, Kotouč (dod.).
— K. = měsidlo do kotlu, kterým se trnky
(švestky) v něm se vařící míchají, die Rühr- schaufel. Na již. Mor. Tč., Šd., Vck. — K. = mosazný kroužek na chomoute. Laš., Tč., Vck., Brt. D. 223. — K. = zapínák. Vz |
Zapínák. Ňadra u košule má Rožnovan
otevřena, ale Vsacan zapiata zapínákem nebo kotulou z kosti nebo perleti. Val. Vck. — K. = stočené, sbalené plátno, die Leinwand-, Wäscherolle. Slov. Kotůlka z ubrusa trčala jej zpod pazuchy. Phld. VII. 146. Poukládal sa každý pár o sebe do tohých kotúľok. Ib Kotúlati = kutáleti. Mor. Mtc. 1878.
35., Slov. Ssk. Kotulec, lce, m., u souken., die Hand-
scheibe. Šm. Kotulinský, os. jm. Žer. Záp. II. 185.,
Blk. Kfsk. 1342., Sdl. Hr. II. 105., V. 365., S. N. Kotúlka, y, f. = krúžka, prsteň. Slov.
Ssk. Vz Kotoulka. Kotuľkať sa = kotouleti se. Kotuľkal
sa za ním. Slov. Phld. V. 71. Kotululú = kotololóc. Br. D. 174. Prší
(prvší) vinoček (věneček) uvila, dolů sto- líkom puščila, k. vinočku pre moju staru mamočku. Sl. spv. V. 199. Koturov, a, m., Kotterow, ves u Plzně.
Rk. Sl. Kotúžek, žka, m. = koťátko. V úkrytoch
kotia samičky počiatkom juna 2—4 k-žky (svišťata). Slov. Phld. IV. 267. Cf. Koťuha. Koťužňík, a, m., der Hundskerl. Vz
Koťuha. Slov. Ssk. Kotva. Cf. Prk. Přisp. 8. a o skloň.
,kotev' Bž. 99. K., cf. Schd. I. 137. Kotva lodní, Us., horv. sidro; k. Rottmannova, Rottmannsanker , Smithova, Smithsanker (s dvěma pohyblivými rameny okolo příčné osy), Martinova, Martins-, jednoramenná, Bojen-, čtyřramenná, Dregg-; kruh kotvy, das Ankerauge, horv. kolut; kotvu loviti, fischen, horizontalně na podstavec (Anker- schuh) položiti, A. kippen, na jeřáb vy- táhnouti, zavěsiti, katten; kotvu kotvicí sesilniti, Anker verkatten. Kpk. K. hlavní, vlečná, vidličná, dvou-, tříramenná. Pdl. exc. K. balonu, magnetu Vz KP. II. 67., 187., Mj. 356. K. ráznosti, ve fys., der In- tensitätsanker. Nz. Uvrhše z lodie čtyři kotvy. ZN. — K. naděje. Čch. Bs. 17. Ja- zyk tělu kotva. Č. M. 68. — K., kotvice, glochis, der Widerhaken, v bot. Slb. XLII. — K. = máčka. Šf. III. 615., Byl. 15. stol.
— K. zemská, kolčatka, nadseda, tribulus,
der Burzeldorn, rostl. Slb. 638. — K., ko- tvice, smolka, borka, die Knopper (Gerb- mittel). Šp. — K., y, m., os. jm. — Jan Ctibor Kotva, probošt, f 1637. Mus. 1880. 470., Jg. H. 1. 2. vd. 584., Jir. Ruk. I. 399., Blk. Kfsk. 1342., S. N. Kotvačka, y, f. = mačka. Šm.
Kotvicať se = klátiti se. Dítě se ko-
tvicá, lava (lavice) se kotvicá, má kratší noho. V Bohuslav, na Mor. Neor. Kotvice, rostl. Vz Kotva, Rstp. 549.
K. = trapa atd. Cf. Rosc. 162., Mllr. 39., 107., Rk. Sl., Čl. Kv. 335., Slb. 242., Hdk. C. 379., Schd. II. 306. — K. = vepřovice, kot. Vz toto. Slov. Rr. Sb. — K., Kotto- witz, ves u Hajdy; Göttweih (Chotěvice) v Rakousích. Šb. Děj. ř. I. 40., Blk. Kfsk. 1342., Sdl. Hr. V. 345., Rk. Sl. |
||
|
|||
Předchozí (688)  Strana:689  Další (690) |