Předchozí (106)  Strana:107  Další (108) |
|
|||
107
|
|||
|
|||
Kittel, Tomu ani K. nepomůže. Vz o něm
v Čes. I. VII 166. a sr. Kytl (v VI. 801. ). Kittl Jan Bedř., 1809. —1868. Vz Ott. XIV.
274. Kivy, pl., f. = malá snovadla na odvíjení
příze z přadena. Slez. Lor. 73. Kjet, u, m. = květ. Hoř. 77.
Klahavka, y, f., řeka v Plzeňsku. Vz
Plz. 19. Klácel Mat. Vz Ott. XIV. 281., Jub. XV,
Flš. Písm. 570. (pseudonym: Třebovský). Kláceti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
337. Kláct = klásti. Us.
Klačec = klečeti. Slez. Lor. 10., 73.
Kláda, na vých. Mor. klát, na Val. kłáť.
Mtc. 1898. 182. Kládce, e, m. K. účtů. Nz.
Kladina na třti, internodium, Absatz im
Rohr. Fisch. I. — K-ny = pole na vršku. Mělčín. Kub. 152. Kladívko v pianě, které na struny na-
ráží; и ruční palné zbraně čásť zámku; elek- trické, elektromagnetické (rheotom). Vz Ott. XIV. 284. Kladivo parní jednočinné, dvojčinné, Ott.
XIV. 287a., elektrické, pneumatické. Ib. 287b. K. klempířské s čelem o dráze vypuklé, kulo- vité, ploché, okrouhlé, čtyřhranné, obdélné. Ib. 345. Kladka ozubená, řetězová, opěrná, třecí
či antifrikční. Vz Ott. XIV. 288. - K. = držadlo и nože, и pilky. Vyzov. Mus. 1898. 108. Nůž byl zapíchnutý v bučku až po kladku. Mus. ol. XIII. 77. Kladkostroj, e, m. = soustava kladek
hybných a pevných, lanem nebo řetězem opásaných, aby se docílilo většího převodu mezi silou a břemenem. K. epicykloidní, ná- sobný, obyčejný, potenciální (Archimedův), šroubový. Vz Ott. XIV. 289. nn. Kladňačka, y, f., les u N. Hrozenkova
na Mor. Vek. Kladňatá, é, f., míst. jm. u Halenkova
na Mor. Vck. Kladský. K. dědiny = vykázané úřed-
níkům a služebníkům krajským na místě platu к výživě jejich. Pal. Děj. I. 2. 259. Klago, a, m. = sprosták. Zát. Př. 40b.
Sr. Kamas, Kokrhel. Klak, u, m. K. se rozřeže na délku a sú
z něho dvě sanice. Mus. ol. 1898. 108. Klaka, у, f., fr. claque = organisovaný
sbor tleskačů v divadlech a koncertech. Ott. XIV. 299. Klakač, klaknuč = klekati. Slez. Lor. 73.
Klam. Nadal (vynadal) mi klamů. 1548.
Mus 1898. 557. Klamati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
328. — K. = sváděti, lháti. Pročež jste kla- mali na toho, kterýž mluviti neumí. Ezop. 9. Klamavec, vce, m., barypithes, brouk. K.
černavý, b. vallestris, hnědonohý, aranei- formis, hnědý, Chervolati, měkkovlnný, molli- comus, měkký, tener, ploskonosý, pellucidus. Vz Klim. 538. Klamný. K. jako sliby při víně. Slád.
Jak. 87. |
Klamovně = s klamem. K. něco učiniti.
Alx. Nách. CLXI. Klampiar, a, m. = klampár. Slov. Zát.
Př. 289 b. Klamství, n. O úslovích vz Zát. Př. 118.,
123. Klamstvo, a, n. K. jen do času. Zát. Př.
132b. Klandr, u, m., z něm. Geländer = zá-
bradlí. — K. = řetízek и hodinek. Us. fiakristu. Kukla 133. Klaněti. O tvarech vz Gb H. ml. III. 2.
337. — se komu jak. Klaněl se mu, jakoby byl jeho dlužníkem. Sum. 77. Klanice, pl., f. = nohy (žertem). Zát. Př.
66a. — K. = topurko. Tom. 217. Klaničník, u, m. = kladivo, které se na
klanici (topůrko) neboli žerdi nosilo. Tom. 218. Klanodrápník, a, m., rhagonycha, brouk.
K. cihlový, r. testacea, černohlavý, nigriceps, černonohý, nigripes, dlouhý, elongata, hnědo- rohý, fuscicornis, chloupkovaný, pilosa, prů- svitný, translucida, rýhočelý, prolixa, temno- rudý, usta, znamenaný, signata, žlutoholenní, femoralis, žlutokrový, pallipes, žlutý, fulva, Vz Klim. 450. Klanonohý. K-zí korýši. Vz Klanonožec,
Ott. XIV. 305. Klanonožec, žce, m. Vz Ott. XIV. 301.,
Klanonohý. Klanozobý. K-bí ptáci. Vz Šír II. 3.
Klaný. K. jazyk hadí (rozštěpený). Slad.
Bouře 52. Neujde klaných jézev neb stře- lených. Maš. ruk. 22a. Klapačka, y, f. = tlachal Zát. Př. 49a.
Kapálek Fr., prof., zoolog, nar. 1869. Vz
Ott. XIV. 303. Klapati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
327. Klapatý, jm. strašidla. Pck. Hol. 148. — K. = schlíplý. Slez. Lor. 73. Klápet = špalek, pařez. Ezop. 73.
Klapinoh, u, m., pozemek. Pck. Hol. 226.
Klapka ve strojnictví: bronzová, etážová,
gummová, kožená, kulatá, škrticí, vícená
sobná. Vz Ott. XIV. 304. — K. Vlasy žen
byly na skráních do čela v klapky sčesané.
Plz. 108., Hoš. 208. Něm. Scheitel.
Klapourek. Sr. Ott. XVI 80.
Klapúchý = klapouchý. K. sviňa Již. Mor.
Šeb. 153, 287. Klarimunda, y, f. = mlýnské plátno. 1597.
Mus. 1899. 25. Klas. O úslovích atd. vz Zát. Př. 322a.
Kłašc = klásti. Slez. Lor. 73.
Klask, u, m., das Klatschen (v morálním
smyslu),. Nechajíc těch klásků, slyšte, což hřích. Št. N. kř. Klassicism-us, u, m. = směr a snaha
zušlechtiti národní literaturu studiem lite- ratur římské a řecké. Vz Ott. XIV. 309. Klástat. (Při nátce) pražmo, kafr k. dává.
Ces. 1. VII 378. Klásti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2
134. — komu jak dlouho. Kladou mu do jara (myslí, že bude jen do jara živ). Us |
||
|
|||
Předchozí (106)  Strana:107  Další (108) |