Předchozí (430)  Strana:431  Další (432) |
|
|||
431
|
|||
|
|||
od žádného aby nižádným vymyšleným způ-
sobem zdvihováno a připomínáno nebylo. Pam. Val. Meziř. 94. Když jsme komu co odpustili, toho jsme potom ničím zlým ne- zdvíhali. Pal. Děj. III. 2. 5. Kdo mocí a pychem zdvíhal se k útoku. Ib. IV. I. 918. O tom artikuli takto vypovídáme, že sobě toho na obě straně více zdvíhati a ničímž zlým zpomínati nemají. List hrad. 1581. Za mrtvého ho zdvihli. Troj. 256. V ten den, když Alexandr na vojnu se s mociú zdviže. Alx. 1102. (Anth. Jir. I. 3. vyd. 36.). Za paži někoho z. Kat. 1054. Kedy sami za všeľud náš oruž víťaznú zdvihněte? Hrbň. Jsk. — kudy. I zdvihl se Otík s vojskem přes hory. Ddk. II. 393. Nejspíše z Verony dolinou Adiže nahoru zdvihl se císař z jara r. 1097. do Němec. Ddk. II. 363. Zdvíhátko, a, n., das Hebwerkzeug. Vz
Zdvíhadlo. Z. Na jehelní plitku, přístroj delo- střelci k tempovaní potřebný, der Nadel- bolzenheber. S. N. XI. 228. Zdvíhávati, vz Zdvíhati.
Zdvíhavosť, i, f., das Hubvermögen. Dch.
Zdvihlý, er-, gehoben. Zdvihlou kývne
hlavou a okom na Svatopluka mihne. Hol. 14. (25.). Zdvihnouti, vz Zdvíhati.
Zdvihnutí, zdvíhání, zdvižení, n., das Auf-
heben. Vz Zdvižení. Těžké-li či lehké, zdví- háním shledej. Kom. Z-tím ruky se přihlá- siti. Us. Pdl. Příčina k zdvižení žaloby. V. Ty pře s žalobami k zdvižení přicházejí. Pr. měst. — Vz Zdvižení, Zdvíhati. Zdvihnutý, zdvižený, aufgehoben. Zdvih-
nutý most, Troj.; zdvižené moře, víno. V. — Vz Zdvižený, Zdvíhati. Zdvihování, n., die allmählige, wieder-
holte Hebung. Vz Zdvíhati. Zdvihovati, vz Zdvíhati.
Zdvihutý = zdvíhací. Z. most. Háj., Solf.,
Bž. 231. Vz Zdvíhací. Zdvikati = zdvíhati, zastr.
Zdvinúti, vz Zdvíhati.
Zdviž, vz Vzdviž.
Zdvíž, e, zdvíže, e, f. = zdvíhání obilí,
Aufhub, m. D. Z obilní. Prm. Vz Zdvíhati co (obili). Býti při zdvíži. Us. Domlátili, zítra bude zdvíže. Sych. Z. obilí = měření vyčištěného obilí do pytlů, nošení ho na sýpku a vysypávání ho tam na hromadu. Lis. Ktk, Psčk., Jndr. Mlatci jdou od zdvíže. Us. Jdi ku zdvíži (dohlednout k ní). Us. Jdr. Častá zdvíž, výmlat blíž. Cf. také: Opilství, Nestřídmosť. Lb , Šp., Šd. — Z., der Aufzug. Z. parní, der Dampfaufzug. Vz Prm. III. č. 20. Pumpa na z. (ssací), die Saugpumpe. Nz. Z. (dráha) šoupátka, der Schieberweg. Šp. Z. či postup pístu (u loko- motivy). NA. IV. 206. Z. na pytle; kladky, provazy ke zdvížím; z. páteřní. Wld. Kliku parního stroje na z. postaviti (ji z polohy mrtvých bodů vyšinouti). Hrm. 98. — Z.= zápalná oběť, das Brandopfer. Ž. wit. (Č.). Zdviže, zastr. = zdvihne. Kat.
Zdvižení, n., die Hebung, Erhebung. Z.
břemene pakou. Us Hlasování dálo se z-ním ruky. Lpř. Děj. I. 85. Z. krajin. Vz Schd. II. 137. Krater či jícen z., der Erhebungs- krater. Nz. Údolí z-ním povstalá, Erhebungs- |
thäler, n. Z. úroka svatojirského. Vš. Jir.
404. — Z. = zdvih (dvih), die Hebung, Arsis. Vz. Zdvih. — Z , die Aufhebung, Kassirung, Annulirung. Póhon k z. přive- deš. Vš. Jir. 63. Z. téhož dictum a zvodu. List z r. 1639. Z. opatrovnictví, die Kuratels- aufhebung. J. tr. Přijde-li žaloba k z. Kol. 12. O z. pří a žalob. Kol. 17. Mají purk- mistr i konšelé všickni zejména jmenováni býti v půhonu n. v obeslání, sic bude z., Annulirung, Aufhebung. Nál. 159. Cf. Zma- tek. Zdvižený ; -en, a, o, gehoben, erhoben,
aufgejagt, aufgewirbelt, angefangen. Z. válka, Us., prach, Dch., kapital. Šp. Rolu promě- níce z-ma rukama veškeru ostatní shluklou řadu propouštějí. Sš. P. 732. Spor o ná- sledství od Svatopluka z-ný. Ddk. II. 389. Mluvil k nim přede všemi pány z-ma ru- kama i slzavýma očima; Slíbili zdviženými prsty. Pal. Děj. III. 3., 273. a 277. Se zdvi- ženými prsty přísahu slavnú učinili sú. Arch. I. 270. — jak. Hráz na loket z-na. Us. — čím. Břímě pakou z-né. Us. — Z., aufge- hoben, annulirt, kassirt. Z. žaloba, pohon. Vz Zdvižení, Zmateční. Zdvižitý = zdvihutý. Z. most. Háj., Dal.
k. 39. Zdvížka, y, f., vz Zdvíž. — Z. Na zimu
se vinné keře tyčkami aneb zemí pokrý- vají, z jara pak se tyčky nebo země zase odstraňuji a révy motykou nebo tyčkou vyzdvihují pravidelně ráno, aby do večera oschly a toto zdvíhání slovo zdvížka. Čk. 157. Zdvižná, é, f., das Richtessen, Richt-
trinken. Jg. Zdvižné, ého, n., die Gleiche. Stavěli z.
Us. u Plotiště. Kšť. — Z. = zpropitné, které se dává zedníkům a tesařům, když zedníci dostavěli stavbu pod střechu aneb tesaři postavili vazbu a krov kytkou ozbobili. Hk. Zdvižnosť, i, f. Theorie z-sti (zdvihu),
die Erhebungstheorie. Nz. Zdvižný = ke zdvíži se vztahující, Auf-
hub-; vyvýšený, erhöht. Us. — Z. obyva- telstvo, die flottirende Bevölkerung. Stat. 1871. 142. Zdvojeně, doppelt. Rostl. III. a. 16.
Zdvojení, zdvojování, n., die Verdoppe-
lung. — Z., reduplikace. Vz Zdvojka. Zdvojenka, y, f., leda, der Zwillings-
faden. Z. náhnědlá, l. ericetorum. Vz Rstp. 1872. Zdvojený; -jen, a, o. Z. slova, vz Pří-
dech, pozn. 2., Šrc. 285.—288. Z. souhláska, Křn., kmeny (kmeny se zdvojkou, redupli- kací), Bž. 223., krok, der Doublirschritt, Čsk., hvězdy, Stč. Zmp. 41., 140., láska. Msn. Or. 150. Aj vám radosť žitia z-ná buď! Zátur. Vinš. I. 53. Z. stráž, der Doppel- posten. Čsk. Zdvojeti, el, ení, sich verdoppeln. Dch.
Zdvojiti, il, en, ení; zdvojovati = dvoj-
násobným udělati, verdoppeln; na dva kusy rozmnožiti, in zwei Theile scheiden. — co. Ráj. Kteří foneticky píší, zdvojují tu i tam souhlásky. Ht. Brs. 45. A byl-li prve přísný na né, zdvojil nyní přísnosť svou. Pal. Děj. |
||
|
|||
Předchozí (430)  Strana:431  Další (432) |