982

Masařství, n., řeznictví, Fleischerhand-
werk. Veleš.

Masatý, drall. Dch.

Masculin-um, a, n. (genus), lat., rod
mužský (jmen).

Máselnan, u, m. M. ethylnatý, Butter-
säureaether. Šfk. 472.

Máselní, Butter-. M. nádoba, obchodník,
Jg., trh.

Máselnice, e, f., která máslo prodává,
Butterhändlerin. — M., nádoba, v které se
máslo tluče n. vrtí. Butterfass. M. točicí,
kliková, stojatá, Jg., tahací, Šp. cínová. Prm.
M., máselník, kbelík, moutovnik. Šp. Ta
čásť, která se na tlouk skrze díru navléká,
aby z máselnice nic se nevyšplýchalo, slove
v Krkonoších cunda. Jg.

Máselník, a, m. Butterhändler. Us. — M.,
u, m., kbelík na máslo, Butterfass. Us. Vz
Máselnice. — M.., u, m., druh hub. Schmalzling.

Máselný, butterig, Butter-. M. trh. Butter-
markt. Us.

Maschau, něm., Mašov.

Masičko, mor. masečko, masénko, ma-
sínko, a, n. Fleischchen. D.

Masinissa, y, m., dle, Despota, ' král nu-
midský, děd Jugurthův.

Masisko, a, n., špatné maso. — M.,
kousek masa. V.

Masitosť, i, f., Fleischigkeit. M. těla. Troj.
Zadní m. zaječí. V. — M. u ovoce, která se
jí, das Esig. V. M. na fíku. Rohn. M. ovoce
toho jest jako v melouních, žádných chru-
staček v sobě nemajíc. Ler. — M., vyrostlé
maso. Fleischgewächs. M. neb houba. Ja.
Polyp, m. na zadku. Ja. — Jg.

Masitý, fleischig. M. neb libový kus. V.
Neštovice na masitém místě. V. M. vřed
v nose (polyp). V. M. jídla, pokrmy, D., po-
lévka. Us. Blahoslavený člověk ten, který
mívá ryby v masitý den. Rým. M. snídaní,
Gabelfrühstück (ne: snídaní na vidličku).

Masivní, z lat., z pevné, husté, plné
hmoty se skládající, bez dutin; ve smyslu
přeneseném = hrubý, neohrabaný. S. N.

Maska, y, f., přestrojení, Rk., larva. S. N.

Maslák, u, m. Steinpilz. Us. u Opav. Pk.

— M., durman, datura stramonium, Stech-
apfel. Na Slov.

Máslák, a, m., máselník. Butterhändler.
Na Mor. D.

Máslař, e, m., na Slov. maslár = másel-
ník. Plk.
Máslářka, y, f. Butterhändlerin.

Máslenice, e, f. = maselnice. Na Mor. a Slov.

Máslenka, y, f., blatouch, bahní žluták,
boleočko, koňské kopyto, měsíček, caltha pa-
lustris, Butterblume. Rostl. — M., pryskyř-
ník prudký, ranunculus acris, Schmalzblume.

— M., pryskyřník všelistý, ranunculus au-
ricomus, Goldhahnenfuss. — M., hruška,
Schmalzbirn. D. — Jg.

Másleti, el, ení, zur Butter werden. Jg.

Máslík, u, m. = máselník. — M., a, m.,
kdo rád máslo jídá, der Butteresser.

Másliti, il, en, ení, zmásliti, a) máslem
udělati, zur Butter machen; b) máslem krá-
sili, mit Butter anmachen; c) m. se = má-
sleti. Mléko se máslí (při tlučení). Plk., Jg.

Máslitý, butterartig.

Máslnice, e, f., od: máslo, v obec. mluvě
másnice, vz Máselnice.

Máslník, u, m., klouzek, boletus viseidus
luteus, houba, Schmalzling. D.

Máslnosť, i, f. Mléko kozí pro m. dává
dužnosť. Rkp.

Máslný, Butter-, butterartig. L.

Máslo (zastar. mastlo), máselko, a, n.
M. m. máztlo — mástlo — máslo od maz
(mazati), Schl., Ht., Gb. Hl. 105., Prk. k nauce
o tvoř. km. Butter. Vz S. M., tuk splývající
v podobě kuliček v mléce zvířecím, v kte-
rémž se v chladu vznáší na povrch a dává
smetanu; z této pak po zkysnutí buď tlu-
čením buď vrtěním slepují se kuličky tuku
v krušce nažloutlé, měkké, chuti příjemné.
Vz více v S. N., Šfk. 498., Kk. 11., KP.
III. 304. Máslo čerstvé, převařené, májové,
nasolené, přepuštěné, přehřívané, nepravé,
připravované, zkažené, chutné, horské, zimní
(Strohbutter), Šp., Jg., tuhé, řídké, Š a Ž.,
hořké, štiplavé, mandlové (mandlové chuti),
nahořklé (ze staré smetany), barvené, krátké
(nevydatné), dlouhé (vydatné), jadrné, zpa-
řené (sýrovaté), stuchlé n. prožluklé (ranzig).
Odváděti m. na horu (o másle za propůjčené
paseky pánům dávaném). Brt. Chléb s máslem.
Jg. Vejce na másle sázené. V. M. jako
mandle; hrnec, soudek na máslo (máselní);
šiška, hruda, hrudka, homole másla; čerstvé
máslo = vývrtek; m. s tvarohem (roz-
huda, toleranc). Šp. M. přepouštěti, roz-
pustiti, rozpáliti, tlouci, vrtiti, moutiti. Jg.
M. krupičkovatí (kernt sich), Jg., razí (ist
ranzig); m. se rozpouští; m. štípati, rozští-
pati (zerbröckeln). Šp. M. ze smetany v má-
selnici dělati, tlouci, vrtěti. Pt. Vrtí se, co
šiška na másle. D. Jest mu s máslem (směje
se). Stojí rovně, co máslo na slunci. Kom.
Jest co m. na slunci (povolný). Lb. On jest
jako m. Dch. Býti z másla (choulostivým).
Us. Jde jako po másle (bez práce, bez na-
máhání). Bern. Statečný jako m. na slunci.
Vz Bojácnosť. Č. Šla pro máslo a mezi tím
jí v peci uhaslo. Č. Měkčejší másla (rozma-
zaný). Vz Rozmazaný, Tělo. Č. Rozmazané
m. (mazánek); M. kraví je pro zdraví; M.
k snídaní od zlých chrání. Pk. Tak ho va-
ruje ako mladé m. Mt. S. M. před obědem
zlato, po obědě stříbro a po večeři olovo.
Č. Spadlo mu m. s chleba (ztratil úřad, do-
brodějce). Vz Úřad, Dobrodějce. Č. Jde to
jako po másle — jak po mýdle. Vz Snad-
nosť. Č., Mt. S. Kdo jí chléb s máslem, to-
mu se třese huba. Kda. — M. antimonové,
arsenové, bobkové, cínové, galamské (vz
Kk. 121), kakaové (Kakaobutter, vz Šfk.
499., Kk. 227. ), muškátové, surmíkové, vis-
mutové, zinkové, Kh., palmové či olej pal-
mový, kokosové, vz Štk. 449., raráškové. Kk.
81. M. sardelové, račí (třené s masem sarde-
lím, račím). Us. — M. kamenné, Steinbutter
(tuhý dehet z moře baikalského). Krok.

Máslojedy, dle, Dolany', ves v Hradecku.

Jg.

Maslovačka, y, f., maslovadlo, a, n.

= mašlovačka. Dch.

Máslovati, mit Butter bestreichen. — co
čím: těsto máslem, žloutkem; v obec. mluvě
chybně: mašlovati. — koho = bíti. Us.