246

Saccharometrie, e, f., cukroměrství. S. N.

Sáceti = sotiti. Slov.

Sacrificator, sakrifikator, u, m. S. Ri-
cordův, Civialův, rovný Ivanchichův, křivý,
dvojbřitký. Vz Nástroje k operaci na. pyji. Cn.

Sacrilegi-um, a, n., sakrilej, e, m., lat.,
rouhavé a pohoršlivé jednání s Bohem, s po-
svěcenými věcmi a osobami; svatokrádež.
Vz více v S. N. Vz Svatokrádež.

Sačany, dle Dolany, zašlá ves u Ledče.
Tk. III. 123.

Sáček, čku, m., malý sak, kleines Wurf-
garn. — S., lépe: měšec (na peníze), Gold-
sack.

Sáčí, ího, m. = sádčí. Mor. Mřk. — S.,
dozorce při porážkách. U Nezamyslic na
Mor. Bkř.

Sačiti, il, en, ení, sak vrhati, das Fisch-
bärn auswerfen. Puch.

Sáčiti. — abs. Prší-li hustě, říkají: sáčí.
Vz Saholiti.

Sad, u, sádek, dku, sádeček, čku, m.
od saditi = zahrada štěpím vysázená, štěp-
nice, der Garten. V. Strsl. sadi, planta, koř.
sed. Mkl. B. 34., 53. U panského sada. Rkk. 66.
Hluchým trním obehnal sad. Sych. Sad v mar-
štali (věc neužitečná). Reš. Š. městský, dar
Stadtpark. Dch. Obecné sady, der Volks-
garten. Dch. Kdež se mníš v čisté trávě
sada, varuj se lítého Hada. Prov. Šd. Za-
hrady a sady (hortos et pomaria). BO. —
S., mezník, der Gränzstein. Us. na Mor. a
v Policku. Kšá. A dále nemají pásti mimo
ty sady a hranice, jakož kamením vysázeno
a vyměřeno jest. Priv. tov., 1567. Žádal
práva horenského, aby se mu ti sadové
postavili. Gl. 307. Cf. Sádek — Sady led-
kové, Salpeterplantagen. Vz Šfk. 148. Sady
salnytrové. Vz KP. IV. 418. — S., sazení
pečiva u pekařů. Pec na dva sady.

1. Sada, y, f., lépe: věta. Sada jest pře-
klad německého Satz. My nemáme slovesa
saditi ve smyslu německého setzen, říkajíce
na př. setzen wir, dass: dejme tomu, že.
Věta od koř. vět = mluviti. Ht., Nz. Apo-
štol zamlčenou sadu tu dokazovati za po-
třebno uznává. Sš. II. 34., 132. Vz Věta.

2. Sada = sedna (strč.). Výb. I. 1065., 1096.
Sáda, vz Sadování.

Sadař, e, m., kdo sad vzdělává, der Baum -
gärtner; 2. ovocník, jablečník, der Obsthänd-
ler. D.

Sadařka, y, f., die Baumgärtnerin ; die
Obsthändlerin. D.

Sadařský, Baumgärtner-; Obsthändler-.

Sadařství, n., die Baumgärtnerei; der
Obsthandel. Jg.

1. Sadati = sázeti, setzen. — co : chléb.
Ms. o štěp.

2. Sadati = svrběti, jucken. — koho.
Tělo, kůže mne sadá. Sych. To mě bolí, to
mě sadá (= zdržuje, znepokojuje), to všecko
do mých ran padá. Sš. P. 45. — Št.

Sadba, y, f., sázení rostlin, die Pflan-
zung. V. Příp. -ba. Mkl. B. 215. Cf. Sazba.
S. šafránu. — S., sazenice, plaň, der Setz-
ling. V. S. kapustová, zelní atd. Us. — S.,
školka stromová, die Baumschule. - S., sad,
štěpnice, der Baumgart.en. — S., pozazení
hudební, der Satz. D. — Jg.

Sadbař, e, m. = sadař. Šm.

Sádce, e, m., der Taxator, Abschätzer.
J. tr., Vus.

Sádčí, sádší, ího, m. = sádce, der Ta-
xator. Gl. 307. — S., der Schiedsmann, ar-
biter. Tak nás sádčí smluvili. — S., der
Aufseher der Gränzsteine. Gl. 307.

Sadec, dce, m., eupatorium, Wasserdost,
rostl. Čl. Kv. 201., FB. 45., Slb. 43(1

1. Sádecký, Fischhalter-.

2. Sádecký, ého, m., sluha při sádkách,
der Teich-, Fischmeister. U Hořic. Hk.

Sádeček, vz Sad.

Sádečník, a, m., úředník nad ryhami,
der Fischbeamte. Vus.

1. Sádek, dku, m., vz Sad. — S., ka-
menný mezník. Limites dictos vulgariter
sádek. Gl. 307. Vz Sad. — S. = ve vinohra-
dech konec vysázený stromovím. Mor. Šd.

2. Sádek, dka, m., ves u Příbrami. — S.,
něm. Baumgarten, ves u Poličky. — S., něm.
Satkau, ves u Žatče. PL. — S., ves u Tře-
bíče.

Sadel, ves u Jaroměře. - S., něm. Saadl,
Sattel, u Hostouně. PL.

Saděl, e, m., zastr., rána, die Wunde.
Dal. k. 72.

Sádelní, Fett-. Šm.

Sádelnice, e, m., osoba tučná, eine fette
Person. — S., svine krmená na sádlo, das
Mast-, Speckschwein. D. — S., která sádlo
prodává, die Fetthändlerin. — S., tučná
částka na řiti ptačí, der Bürzel. Us.

Sádelník, a, m., človek tučný, ein fetter
Mens ;h. Us. — S., der Fetthändler. — S.,
vepř krmený na sádlo, das Mastschwein. Vz
Sádelnice. — S., u, m., zvláštní otvor pod
ohonem jezevce, ve kterém je žluté sádlo,
das Saug o. Fettloch. Šp. — S., řiť ptačí,
vz Sádelnice, der Bürzel. Us.

Sádelný, sádlný, k sádlu se vztahující,
Fett-, Schmer-. S. špik. Ras.

Sadem = sadmo.

Sadenec, nce, m., mladá vinnice. ein aus-
gesetzter Weingarten. Slov. Koll.

Sadění, n. = sazení. Slov.

Saděnice, e, saděnička, y, f. = saze-
nice. Slov.

Saděný = sazený. Slov a Mor. Jak jsi
tak zelený, jak rozmarýn saděný. Sš. P. 106.
Saderný = sádrový, Gyps-. S. otisk, Mus.
Sáděť = sázeti. Na Mor.
Sadí, n., co lze saditi, der Setzling. Res.
— S., sad, die Pflanzung. Víd. list.
Sadice, e, f., die Pflanzung, zastr. M., ZN.
Sadička, y, f., zemák atd. k sázení, der
Setzling. Stach.

Sádičko, a, n., pupen, který odpad od
rostliny mateřské nový dělá jednotník ku př.
u mnohých mechů. Rostl.
Sadil, a, sadílek, lka, m., kdo rád sází
a se chlubí, der Naseweis. Prahler, Witzling,
Schwätzer. Rostl., Berl. král. 1709. Us. u Do-
mažlic.

Sadilství, n., vychloubání-se, die Klüge-
lei, Prahlerei. Vz Sadil.

Sadinice, ves u Poličky. Tf. 289.

Sadiště, ě, n., sad, školka stromová, die
Baumschule. Ms



	246

	Saccharometrie, e, f., cukroměrství. S. N. Sáceti = sotiti. Slov. Sacrificator, sakrifikator, u, m. S. Ri- cordův, Civialův, rovný Ivanchichův, křivý, dvojbřitký. Vz Nástroje k operaci na. pyji. Cn. Sacrilegi-um, a, n., sakrilej, e, m., lat., rouhavé a pohoršlivé jednání s Bohem, s po- svěcenými věcmi a osobami; svatokrádež. Vz více v S. N. Vz Svatokrádež. Sačany, dle Dolany, zašlá ves u Ledče. Tk. III. 123. Sáček, čku, m., malý sak, kleines Wurf- garn. — S., lépe: měšec (na peníze), Gold- sack. Sáčí, ího, m. = sádčí. Mor. Mřk. — S., dozorce při porážkách. U Nezamyslic na Mor. Bkř. Sačiti, il, en, ení, sak vrhati, das Fisch- bärn auswerfen. Puch. Sáčiti. — abs. Prší-li hustě, říkají: sáčí. Vz Saholiti. Sad, u, sádek, dku, sádeček, čku, m. od saditi = zahrada štěpím vysázená, štěp- nice, der Garten. V. Strsl. sadi, planta, koř. sed. Mkl. B. 34., 53. U panského sada. Rkk. 66. Hluchým trním obehnal sad. Sych. Sad v mar- štali (věc neužitečná). Reš. Š. městský, dar Stadtpark. Dch. Obecné sady, der Volks- garten. Dch. Kdež se mníš v čisté trávě sada, varuj se lítého Hada. Prov. Šd. Za- hrady a sady (hortos et pomaria). BO. — S., mezník, der Gränzstein. Us. na Mor. a v Policku. Kšá. A dále nemají pásti mimo ty sady a hranice, jakož kamením vysázeno a vyměřeno jest. Priv. tov., 1567. Žádal práva horenského, aby se mu ti sadové postavili. Gl. 307. Cf. Sádek — Sady led- kové, Salpeterplantagen. Vz Šfk. 148. Sady salnytrové. Vz KP. IV. 418. — S., sazení pečiva u pekařů. Pec na dva sady. 1. Sada, y, f., lépe: věta. Sada jest pře- klad německého Satz. My nemáme slovesa saditi ve smyslu německého setzen, říkajíce na př. setzen wir, dass: dejme tomu, že. Věta od koř. vět = mluviti. Ht., Nz. Apo- štol zamlčenou sadu tu dokazovati za po- třebno uznává. Sš. II. 34., 132. Vz Věta. 2. Sada = sedna (strč.). Výb. I. 1065., 1096. Sáda, vz Sadování. Sadař, e, m., kdo sad vzdělává, der Baum - gärtner; 2. ovocník, jablečník, der Obsthänd- ler. D. Sadařka, y, f., die Baumgärtnerin ; die Obsthändlerin. D. Sadařský, Baumgärtner-; Obsthändler-. Sadařství, n., die Baumgärtnerei; der Obsthandel. Jg. 1. Sadati = sázeti, setzen. — co : chléb. Ms. o štěp. 2. Sadati = svrběti, jucken. — koho. Tělo, kůže mne sadá. Sych. To mě bolí, to mě sadá (= zdržuje, znepokojuje), to všecko do mých ran padá. Sš. P. 45. — Št. Sadba, y, f., sázení rostlin, die Pflan- zung. V. Příp. -ba. Mkl. B. 215. Cf. Sazba. S. šafránu. — S., sazenice, plaň, der Setz- ling. V. S. kapustová, zelní atd. Us. — S., školka stromová, die Baumschule. - S., sad, štěpnice, der Baumgart.en. — S., pozazení hudební, der Satz. D. — Jg.	Sadbař, e, m. = sadař. Šm. Sádce, e, m., der Taxator, Abschätzer. J. tr., Vus. Sádčí, sádší, ího, m. = sádce, der Ta- xator. Gl. 307. — S., der Schiedsmann, ar- biter. Tak nás sádčí smluvili. — S., der Aufseher der Gränzsteine. Gl. 307. Sadec, dce, m., eupatorium, Wasserdost, rostl. Čl. Kv. 201., FB. 45., Slb. 43(1 1. Sádecký, Fischhalter-. 2. Sádecký, ého, m., sluha při sádkách, der Teich-, Fischmeister. U Hořic. Hk. Sádeček, vz Sad. Sádečník, a, m., úředník nad ryhami, der Fischbeamte. Vus. 1. Sádek, dku, m., vz Sad. — S., ka- menný mezník. Limites dictos vulgariter sádek. Gl. 307. Vz Sad. — S. = ve vinohra- dech konec vysázený stromovím. Mor. Šd. 2. Sádek, dka, m., ves u Příbrami. — S., něm. Baumgarten, ves u Poličky. — S., něm. Satkau, ves u Žatče. PL. — S., ves u Tře- bíče. Sadel, ves u Jaroměře. - S., něm. Saadl, Sattel, u Hostouně. PL. Saděl, e, m., zastr., rána, die Wunde. Dal. k. 72. Sádelní, Fett-. Šm. Sádelnice, e, m., osoba tučná, eine fette Person. — S., svine krmená na sádlo, das Mast-, Speckschwein. D. — S., která sádlo prodává, die Fetthändlerin. — S., tučná částka na řiti ptačí, der Bürzel. Us. Sádelník, a, m., človek tučný, ein fetter Mens ;h. Us. — S., der Fetthändler. — S., vepř krmený na sádlo, das Mastschwein. Vz Sádelnice. — S., u, m., zvláštní otvor pod ohonem jezevce, ve kterém je žluté sádlo, das Saug o. Fettloch. Šp. — S., řiť ptačí, vz Sádelnice, der Bürzel. Us. Sádelný, sádlný, k sádlu se vztahující, Fett-, Schmer-. S. špik. Ras. Sadem = sadmo. Sadenec, nce, m., mladá vinnice. ein aus- gesetzter Weingarten. Slov. Koll. Sadění, n. = sazení. Slov. Saděnice, e, saděnička, y, f. = saze- nice. Slov. Saděný = sazený. Slov a Mor. Jak jsi tak zelený, jak rozmarýn saděný. Sš. P. 106. Saderný = sádrový, Gyps-. S. otisk, Mus. Sáděť = sázeti. Na Mor. Sadí, n., co lze saditi, der Setzling. Res. — S., sad, die Pflanzung. Víd. list. Sadice, e, f., die Pflanzung, zastr. M., ZN. Sadička, y, f., zemák atd. k sázení, der Setzling. Stach. Sádičko, a, n., pupen, který odpad od rostliny mateřské nový dělá jednotník ku př. u mnohých mechů. Rostl. Sadil, a, sadílek, lka, m., kdo rád sází a se chlubí, der Naseweis. Prahler, Witzling, Schwätzer. Rostl., Berl. král. 1709. Us. u Do- mažlic. Sadilství, n., vychloubání-se, die Klüge- lei, Prahlerei. Vz Sadil. Sadinice, ves u Poličky. Tf. 289. Sadiště, ě, n., sad, školka stromová, die Baumschule. Ms