Předchozí (701)  Strana:702  Další (703) |
|
|||
702
|
|||
|
|||
Střehoun, a, m., jm. psí, ein Name der
Hunde. Jg. Střehov, a, m., ves ve Slezsku, Strigau.
Střehu, vz Stříci.
Střehúc = ostříhajíc. Kat.
Střecha, stříška, střéška, y, f. S. od
stře ve stříti, das Dach, Gedeck. Strsl. stréha, tectum, res strata. Mkl. B. 286. S. vnitřní (vazba střechová), zevnitřní (krytba, krov n. vlastní střecha); prostor pod krovem: podstřeší, podkroví, podnebí, ponebí, půda, (hůra); vazba střechy: pozednice, vazné trámy, krokve, kalenice (kukle, kobka, vrch, hřeben střechy), námitky, latě, hambalky, záporníky či mečíky, stolice (sloupy stoličné, práhy stoličné n. sanice, krokevnice), tram- lík či krátče, rozpěrák, průvlač, spony; krytba: šindele, tašky, prejsy, břidlice, sláma, plech. Š. a Ž. (Valter). Vz tato slova. S. s odka- pera na jednu stranu: plášť; s odkapem na dvě strany: sedlová; lomená sedlová: man- sardská, báňovitá; nejhořejší vodorovný díl: hřeben, kalenec; nejdolejší: odkap. Vz S. N. S. jednostranná n. plášť, lomená n. mansard- ská (francouzská), mansardka (Mansarddach), jalová (Nothdach), valbovná (Walm- n. lie- gendes Dach), Nz., zborcená, došková, šin- delová, prejsová, břidlicová, tašková, ple- chová, Us., odkapová (Trauf-), slaměnná, šindelná, V., z listí, vlaská, oboustranní, po- ložitá, rovná, čtyrhranná, břidličná, Us., besídková (se sklonem nepatrným), novo-, staroněmecká či gothická, jednosvislá (jedno- stranná, pultová, kosina), kuželová, karku- lová; kolmé stěny při sedlové střeše: štít, lomcnice, průčelí, hlavina, bedra, příbedří; Š. a Ž.; s. přímoúhelná. Šp. Střecha jedno- stranná, jednospaditá, poloviční = kosina, das einhängige Dach, Pultdach; obojstranná, dvoustranná, dvouspaditá, obospaditá, das zweihängige Dach, Satteldach; valbová. holandská n. čtyřhranná, das holländische oder Zeltdach; lolmená, podlomená, das französische, gebrochene oder Mansarden- dach. Der herabhängende Theil des Da- ches: svisel; der Raum unter dem Dache: podstřeší, podkroví. Šm. S-cha prozatímná (das Nothdach); Lepenka na s-chu, die Dach- pappe ; Půda pod s-chou ; Bouře s-chu strhla; S. spadla. Dch. Vrch střechy (kalenice), okno ve střeše (vikýř), římsa u střechy, komora pod s-chou, lať na s-chu; spád, sklon, kraj vazba, vázání s-chy, Nz., pokryvač, pobijec, pošivač, latování s-chy; dříví na s-chu, žlab na s-chu, sláma na pošívání s-chy. Šp. Na střeše. Ž. wit. 101. 8. S-chu taškami n. kří- dlící krýti n. pokryti, dosky pošiti, šindelem pobiti. Nz. S. přesahá. Šp. Popřej mi s-chu u vás. Ziak. Neb jest mi oheň vstrčen do mého žoldru do střechy v noci. NB. Tč. 81. Hospodine, najsem duostojen (hoden), aby všel pod mú střechu. Pass. 4. Na tej našej s-še laštovečka nese; Stodolenka prázdná, střechy na ní není; Nepí Janku, nepí, s. na tě letí, zabije ti ženu a tvé drobné děti; Zlá žena je ďura v střeše a dy prší, všudy teče. Sš. P. 284., 503., 650., 740. (Tč.). S-chy mi kazí. Půli. II. 34. Ba střechu (střelu i. e. Perunovu; eufemismus)! Na mor. Zlínsku. Brt. Hodila ho (vínek) na střešku k svojemu |
poiěšku, jak ta střeška spadně, můj vínek
uvadně. Sš. P. 759. Snadněji s-chu loupati nežli pobíjeti. Vz Šetrnosť. Lb. Nejprve svou s-chu (stříšku) přikryj (přikryti sluší. Říká se tomu, kdo rád jiné spravuje). Vz Vada. Ros., C. Dým, střecha děravá, zlá žena k tomu, ty věci vyhánějí hospodáře z domu. Rým. Groš na s-chu uvrže, spadnou mu dva (dobře se mu daří). Lepší vrabec v hrsti, nežli čáp na střeše. V. Někoho na vrch s-chy vyvésti (oklamati). Hledí z pod s-chy (hněvá se). Us. Na mou s-chu hází a na jeho padá. Č. Vzíti koho pod střechu. Š. a Ž. Zle no- hám pod bláznovskou střechou. Prov. Pk. Čím vyšší s., tím prudší odkap. Vz Výška. Lb. Lenoch i před svou střechou zmokne. Šp. — Vz S. N. — S. v horn., die Traufbühne. Šp. — S. u klobouku, střeška, stříška, hrana, facka, die Krempe, Stülpe. — S. u houby, der Hut, Us. Střecháček, čku, m. = širák, široký klo-
bouk, ein breiter Hut. U Rožn. Střechař, e, m., der Dach-, Ziegeldecker,
pokryvač. Tys. Střechan, u, m. = hranol vodorovný, das
Doma. Bř. 30. Střechatka, y, f., sialis, hmyz síťokřídlý.
Krok. II. 259., Frč. 151. Střechélek, lku, m. = střechýl, rampouch.
Sd. Střechna, y, f., osob jm. Pal. Rdh.
Střechov, a, m., ves u Vlašimi. Tk. IIÍ. 660.
Střechovitý, dachartig, dachförmig. List
dolů n. nahoru s., rückwärtsanliegend und oberschlächtig. S. kalich, zákrov. Nz. Vz Rst. 497., Čl. Kv. XXVII. Střechový, Dach-. Učinili sú sě jako
seno polské a kořenie s. (tectorum), jenžto jest usvadlo prve nežli uzrálo. Bj. Střechýl, e, m. = spodní čásť střechy,
se které kape, das Wetterdach. — S. = ram- pouch, der Eiszapfen. Na Mor. a ve vých. Čech. Brt., Kld., Šd. Veliké s-le veliký len. Kld. Střechýlek, lku, m. = dlouhý a tenký
kousek cukroviny. Mor. Lpř. Střechýlovitý, eiszapfenförmig. Krok.
Streif, něm. pruh, pruha v látce; bunter
S., merha; dlouhý pruh nečesaných vlasův: žíhon. Šp. Streik, u, m. = střevíc. U Opav. Klš. Vz
Střejík. Strejc atd., vz Strýc atd.
Strejčkováti, strýčkovati, Vetter sagen.
— si s kým. Ten si s ním s-kuje == jsou dobří přátelé. Us. Všk. Strejda, y, m. = strýc. Us. Prk.
Střejík, u, m. == střevíc. U Opav. Klš.
Vz Streik. (Cf. I. 591., j se střídá s v). Strejna, y, f., strýně, dcera po bratrovi.
Bck. II 2. 333. Strejný. Děti mého bratra nazývají se:
syn a dcera s-ní. Bdž. Střek, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. II. 126.
Střekati = stříkati. Slov.
Střekov, a, m., Schreckenstein, ves u
Uští. PL. Vz S. N. Střel, u, m. = střelení, výstřel, der Schuss.
Jg. — S. = střela (zastr.), das Geschoss. Ž. wit. — S. = stříl. |
||
|
|||
Předchozí (701)  Strana:702  Další (703) |