217

Penězovládný, plutokratisch. Šm.

Peněžiti = se srážkou kupovati n. pro-
dávati, eskomptiren., diskontiren. J. tr. —
s čím. Aby s nimi (grunty) p. mohli (dle
libosti) Pk. Npj. 41. — se = vydání činiti,
Auslagen machen. Zbytečně se peněžíte.
U N. Kdyně. Rgl.

Peněžitý = v penězích záležející P. plat,
Arch VII 648.. VIII. 549., 550., placení
(penězi), Ol. 1. Esdr. 7., oběť, Mus. 1880.
447., odměna, služné, jistota, Šp., ukojení,
Pulk. R. 50. a Aby stáli v rukojemstvie
pod základem p-tým. Arch. II. 34. Ó by
tuto sv řeč vážili kněžie, jenž úřad v trh
p-tý táhnú. Hus II. 313 Pro pokuty p-té
lidé poctivosti netratí. Wtr. exc. P. ústav.
Pr. 1884. 38. O registrech p-tých a listov-
ních. Vz Vš. 362

Peněžní agio, jmění (opak: věcné), nad-
bytek, poměry, Šp, mzda, Kzl. 296 , obraz
(ražený peníz), Št. Kn. š. 160., dlužník.
Hus I. 338.

Peněžnictví. Vlšk. 295, 59.

Peněžník. Šp., Šf. III. 317. — P., u, m.,
lysimachia nummularia = bazanovec peníz-
kový, die Lysimachia. Göm. Bartol.

Peněžnosť, i, f., der Geldbetrag. Šm.

Peněžný, vz Peněžní

Peniazna, y, f, die Bank. Slov. Ssk.

Peniažkový. P. zelina = pagačica. Slov.
Rr. Sb.

Peniažky, pl., m. = penízky, peníze. Slov.
Sb. sl. ps. II. 1. 74. Nech pán Boh požehná
vás na statku a mně na p-koch (formulka,
když se kupuje, prodává dobytek). Slov.
Zátur.

Peniažtikový = penízkový. P. šošovica.
Slov. LObz. XXII. 244.

Pěnice, laš pěgza Tč. P. bělohrdlá, s. me-
lanocephala, brýlová, s. conspicillata, černo-
hlavá (černohlávek, černík, muchek černo-
hlavý), černohrdlá, schwarzkehlig, hluchá,
horní, accentor, horská, a. montauellus, li-
stová, phylloscopina, mistrovská, s. orphea,
modrá, a. modularis, podhorní, a. alpinus,
podkřovní, s. curruca, Zausgrasmücke (Sl.
les), s garrula (Brm.), pravá, provenská,
s. provincialis, sardinská, s sarda. skřivan-
covitá, accentor, vlašská, s. nisoria. Sper Ber-
grasmücke, vousatá, s. subalpina. Brm. II.
2 171.—251., Rk Sl., Sl. les , Dch , Posp.
P v zahradách čiřinka Tč P. zpívá: Ne-
viděli jste sv. Matěja? Neviděli, neviděli!
Šel do lesa na drva, na drva! Nebo: Ne-
viděli jste mojeho Matěja od večera včera
včera? Val. Vck.

Penicír = penicil. Čím víc buděš peni-
círom do vreda parchati, tím vatšú bolesť
sám sebe (= sobě) buděš vzbudzovati Slov.
Tč.

Penič, e, f, Bennisch, mě. ve Slezsku.

Penieze. Vz Příhlavní

Pěník, a, m. Na P-ku, pozemky u Písku
BPr.

Pěnikati = pěnkati. Penica peniká Slov.
Hdž. Šlb. 34.

Penistý = pěnitý. Slov. P. pramen. Kyt.
1876. 6.

Pěnišník. Cf. Odb. path. III 730.. Slb.
385., Rstp. 998., Rosc. 138., Mllr. 88

Penišníkovitý. P. rostliny, rhododen-
dreae: bahulka, odur, pěnišník, mamota,
rojovník. Rstp. 987., 996., Rosc. 138.

Pěnitec, tce, m. = pěna, der Sinter. Nz.

Pěniti co. Řeka vlny svoje pění. Kká.
K sl. j. 149. — se. Sním tě, ať se pěníš
nepěníš, neboť dal jsem za tě peníz. Pk. —
co, se kde. Vlny zde v chobotku tančí a
pění se. Osv. I. 84 Plný pohár před ním'
se pění Vrch. Hněv v něm pění krev. Kká.

— se nad čím. Dály se věci, nad nimiž
člověku krev se pění. Šmb. S. I. 415. —
se odkud Dýka, z níž krev se pění. Kká.
K sl. j. 126. — se oč. Moře o skalisko se
pění. Kká Řeka pěnila se o balvany. Vrch.

— jak. Číš se v)še pění. Vrch Života čiš
přes kraj se mi pění. Osv. VI. 597

Pěnitka, y, f, spumaria, der Schaum-
stäubling, houba. Vz Rstp 1966.

Pěnivel, vle, f, camelina sativa, das
Butterkraut. Šm.

Pěnivosť, i, f., die Schäumigkeit. P. vína.
Us. Pdl.

Peníz. Mkl. Etym. 245. Strn. pfenige.
Strž. I. 65. Nom. pl. peniezi Št. Kn. š. 174.
V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Rk. Sl.
O skloňování cf. Gb. Ml. 83. — P. = malá
mince. P., denarius, čes. mince v 13. stol.
Vz Talent. Pal. Rdh II. 114. — P. = mince
vůbec Kde jest p. bit (ražen), tam nejvíc
platí. Č. M 226. Cf. Kde se člověk zrodí,
tam se nejlíp hodí. Us. Tbnk Najde-li kdo
peníz a nosí-li ho při sobě, drží se ho vždy
peníze; pak-li ten peníz ztratí, peníze se
ho potom nedrží a jakmile jich nabude,
hned je promarní. Na Vsacku. Vck. Jak
lze jedním penízem mnoho koupiti? Vz Mus.
1855.50. — P kollelct Boží p. = litkup.
Výb. I 1047. Cf. Zbrt. 109. Nemůže býti
s peníz (jej vydělati). Wtr. exc. Peníz jeden
druhý přivádí. Bž. exc. — Peníze. Cf. Zř.
zem. Jir. 465., 466 , 695 Ražení peněz. Tk.
IV. 249., Sdl. Hr. II. 50., Vlšk. 296., 300,
Kram. Slov , Hš. Dod. II. 16., Let. (rejstřík),
Cor. jur. IV. 3. I. 414., IV. 3. 2. 430. P.
běžné, Šp., úřední, Amts-, Mour., na útratu,
Zehrpfennig, m , na cestu, Reise-, Us., věnné,
Půh I. 368. drobné. Dch. Má jak kterak =
má peníze. Na Hané. Bkř. Leze, jde, sahá
to do peněz; To mi za p., ist geldeswerth ;
Nejsem při penězích, ich bin nicht bei Kassa;
P. jdou jako voda (ucházejí), Málo cti máš,
málo peněz, schovej se a příliš nejez. Us.
Dch. Já jsem jí neřekla na p-zích nic (ne-
řekla, kolik peněz má dáti za to, od toho).
U Dobrušky Vk Mě těmi penězi měl od-
I voditi; P. leží; Dal p . v kterýchž jsem já
ten list měl. Půh I 367, II. 541., 566.
čestný dar na p-zích. Mour. V karty hráti,
to leze do peněz. Us. Fryč P-zom slúžiti.
Ev olom. 288. Ty huśi sú jedne penize
( = stejné ceny) Mor. Brt. D. Peneze u kneze.
Slov Dšk. V 136. Aby jich peniezi byli
na zatratenie s nimi. Št. Kn š 137. Jmění
v p-zích činiti Rkp. okolo 1450 Udělajme
to radši na p-zích (vyrovnejme se penězi);
Dobytek je v p-zoch (drahý); Kdo sa cítí
v p-zoch, nech dá věc (více). Mor. Brt.
Vzal by si i kozu, kdyby měla peněz páru
vozů. Slez Šd. Má peněz guču (Hromadu).



	217

	Penězovládný, plutokratisch. Šm. Peněžiti = se srážkou kupovati n. pro- dávati, eskomptiren., diskontiren. J. tr. — s čím. Aby s nimi (grunty) p. mohli (dle libosti) Pk. Npj. 41. — se = vydání činiti, Auslagen machen. Zbytečně se peněžíte. U N. Kdyně. Rgl. Peněžitý = v penězích záležející P. plat, Arch VII 648.. VIII. 549., 550., placení (penězi), Ol. 1. Esdr. 7., oběť, Mus. 1880. 447., odměna, služné, jistota, Šp., ukojení, Pulk. R. 50. a Aby stáli v rukojemstvie pod základem p-tým. Arch. II. 34. Ó by tuto sv řeč vážili kněžie, jenž úřad v trh p-tý táhnú. Hus II. 313 Pro pokuty p-té lidé poctivosti netratí. Wtr. exc. P. ústav. Pr. 1884. 38. O registrech p-tých a listov- ních. Vz Vš. 362 Peněžní agio, jmění (opak: věcné), nad- bytek, poměry, Šp, mzda, Kzl. 296 , obraz (ražený peníz), Št. Kn. š. 160., dlužník. Hus I. 338. Peněžnictví. Vlšk. 295, 59. Peněžník. Šp., Šf. III. 317. — P., u, m., lysimachia nummularia = bazanovec peníz- kový, die Lysimachia. Göm. Bartol. Peněžnosť, i, f., der Geldbetrag. Šm. Peněžný, vz Peněžní Peniazna, y, f, die Bank. Slov. Ssk. Peniažkový. P. zelina = pagačica. Slov. Rr. Sb. Peniažky, pl., m. = penízky, peníze. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 74. Nech pán Boh požehná vás na statku a mně na p-koch (formulka, když se kupuje, prodává dobytek). Slov. Zátur. Peniažtikový = penízkový. P. šošovica. Slov. LObz. XXII. 244. Pěnice, laš pěgza Tč. P. bělohrdlá, s. me- lanocephala, brýlová, s. conspicillata, černo- hlavá (černohlávek, černík, muchek černo- hlavý), černohrdlá, schwarzkehlig, hluchá, horní, accentor, horská, a. montauellus, li- stová, phylloscopina, mistrovská, s. orphea, modrá, a. modularis, podhorní, a. alpinus, podkřovní, s. curruca, Zausgrasmücke (Sl. les), s garrula (Brm.), pravá, provenská, s. provincialis, sardinská, s sarda. skřivan- covitá, accentor, vlašská, s. nisoria. Sper Ber- grasmücke, vousatá, s. subalpina. Brm. II. 2 171.—251., Rk Sl., Sl. les , Dch , Posp. P v zahradách čiřinka Tč P. zpívá: Ne- viděli jste sv. Matěja? Neviděli, neviděli! Šel do lesa na drva, na drva! Nebo: Ne- viděli jste mojeho Matěja od večera včera včera? Val. Vck. Penicír = penicil. Čím víc buděš peni- círom do vreda parchati, tím vatšú bolesť sám sebe (= sobě) buděš vzbudzovati Slov. Tč. Penič, e, f, Bennisch, mě. ve Slezsku. Penieze. Vz Příhlavní Pěník, a, m. Na P-ku, pozemky u Písku BPr. Pěnikati = pěnkati. Penica peniká Slov. Hdž. Šlb. 34. Penistý = pěnitý. Slov. P. pramen. Kyt. 1876. 6. Pěnišník. Cf. Odb. path. III 730.. Slb. 385., Rstp. 998., Rosc. 138., Mllr. 88	Penišníkovitý. P. rostliny, rhododen- dreae: bahulka, odur, pěnišník, mamota, rojovník. Rstp. 987., 996., Rosc. 138. Pěnitec, tce, m. = pěna, der Sinter. Nz. Pěniti co. Řeka vlny svoje pění. Kká. K sl. j. 149. — se. Sním tě, ať se pěníš nepěníš, neboť dal jsem za tě peníz. Pk. — co, se kde. Vlny zde v chobotku tančí a pění se. Osv. I. 84 Plný pohár před ním' se pění Vrch. Hněv v něm pění krev. Kká. — se nad čím. Dály se věci, nad nimiž člověku krev se pění. Šmb. S. I. 415. — se odkud Dýka, z níž krev se pění. Kká. K sl. j. 126. — se oč. Moře o skalisko se pění. Kká Řeka pěnila se o balvany. Vrch. — jak. Číš se v)še pění. Vrch Života čiš přes kraj se mi pění. Osv. VI. 597 Pěnitka, y, f, spumaria, der Schaum- stäubling, houba. Vz Rstp 1966. Pěnivel, vle, f, camelina sativa, das Butterkraut. Šm. Pěnivosť, i, f., die Schäumigkeit. P. vína. Us. Pdl. Peníz. Mkl. Etym. 245. Strn. pfenige. Strž. I. 65. Nom. pl. peniezi Št. Kn. š. 174. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Rk. Sl. O skloňování cf. Gb. Ml. 83. — P. = malá mince. P., denarius, čes. mince v 13. stol. Vz Talent. Pal. Rdh II. 114. — P. = mince vůbec Kde jest p. bit (ražen), tam nejvíc platí. Č. M 226. Cf. Kde se člověk zrodí, tam se nejlíp hodí. Us. Tbnk Najde-li kdo peníz a nosí-li ho při sobě, drží se ho vždy peníze; pak-li ten peníz ztratí, peníze se ho potom nedrží a jakmile jich nabude, hned je promarní. Na Vsacku. Vck. Jak lze jedním penízem mnoho koupiti? Vz Mus. 1855.50. — P kollelct Boží p. = litkup. Výb. I 1047. Cf. Zbrt. 109. Nemůže býti s peníz (jej vydělati). Wtr. exc. Peníz jeden druhý přivádí. Bž. exc. — Peníze. Cf. Zř. zem. Jir. 465., 466 , 695 Ražení peněz. Tk. IV. 249., Sdl. Hr. II. 50., Vlšk. 296., 300, Kram. Slov , Hš. Dod. II. 16., Let. (rejstřík), Cor. jur. IV. 3. I. 414., IV. 3. 2. 430. P. běžné, Šp., úřední, Amts-, Mour., na útratu, Zehrpfennig, m , na cestu, Reise-, Us., věnné, Půh I. 368. drobné. Dch. Má jak kterak = má peníze. Na Hané. Bkř. Leze, jde, sahá to do peněz; To mi za p., ist geldeswerth ; Nejsem při penězích, ich bin nicht bei Kassa; P. jdou jako voda (ucházejí), Málo cti máš, málo peněz, schovej se a příliš nejez. Us. Dch. Já jsem jí neřekla na p-zích nic (ne- řekla, kolik peněz má dáti za to, od toho). U Dobrušky Vk Mě těmi penězi měl od- I voditi; P. leží; Dal p . v kterýchž jsem já ten list měl. Půh I 367, II. 541., 566. čestný dar na p-zích. Mour. V karty hráti, to leze do peněz. Us. Fryč P-zom slúžiti. Ev olom. 288. Ty huśi sú jedne penize ( = stejné ceny) Mor. Brt. D. Peneze u kneze. Slov Dšk. V 136. Aby jich peniezi byli na zatratenie s nimi. Št. Kn š 137. Jmění v p-zích činiti Rkp. okolo 1450 Udělajme to radši na p-zích (vyrovnejme se penězi); Dobytek je v p-zoch (drahý); Kdo sa cítí v p-zoch, nech dá věc (více). Mor. Brt. Vzal by si i kozu, kdyby měla peněz páru vozů. Slez Šd. Má peněz guču (Hromadu).