Předchozí (1358)  Strana:1359  Další (1360) |
|
|||
1359
|
|||
|
|||
Podjíti. Aby jim někdo klíčuov nepod-
šel (neodcizil). Arch. IX. 222. Podkladnice, e, f., lucina. Veleš. P. ko-
lejní, Unterlagsplatte, f. Tch. 1889. 54. Podkomoří. Cf. Wtr. Obr. II. 618. nn.
Podkonník, a, m., satrapa. Pršp. 37. 24.
Podkovné, ého, n., dávka. Arch. IX.
401. Podkovník, a, m., babatinator. Pršp.
93. 60. Podkožní vstřikování, Subcutaninjection.
Podkožnice, e, f.= podkožní hlísta. Slov.
Šd. Podkrovec, vce, m. = podkrov. Hdk. Hoř.
104. Podlávka, y, f., tribula, zastr. Rozk.
Podle, strč. podlé z po a dle. Toto dle
souvisí s déle = délka. Gb. Ml. II. 136. Cf. D. Gesch. 304. Podlesňák, u, m. = koláč ze sraženého
mléka. Nap. Podlešák, a, m., lucarianus, zaatr., Rozk.
lucarius. Veleš. Podlí = podle, předložka. P. žádosti. Arch.
XII 93. Hoří p. vás střecha, Ib. XI. 484., 485. Podlíčky = punčochy. Mor. Brt. Sv. 19.
Podlina, podlinka. Rozk., Nomencl.
Podlízka, y, f. = podlíska pták. — P. =
kolo na vodě hodem kamene učiněné. Rgl. Podlouhloellipčitý. P. obruba stélková
lišejníků. Nk. J. Podlouhloelliptický. P. výtrusy lišej-
níků Nz. J. Podlouhlovřetenovitý. P. výtrusy lišej-
níků. Nk. J. Podlupky, m., tirses. Pršp. 30. 16.
Podmět. Cf. Gb Ml. II. 1., 7. Gt. dějo-
vého p-tu, Ib. 113. Podmětný. P. věta. Cf. Gb. Ml. II. 39.
Podmiňovací věta. Cf. Gb. Ml. II. 7.,
31. Podmísní- Koupil kopu štik p-ních a
mísních. Snm. I. 191. Podnažpažkový, subacromialis.
Podnebí v Čech. Vz Ott. IV. 91.
Podnebný. P. hlásky, Cf. Gb. Ml. II
193. Podniknouti. Protož jest pod jho hřiecha
p. anebo . . . Chč. m. s. III. 27. Podnožec, žce, m. Hš. Št. 87. Cf. Pod-
nožník. Podnůska, y, f. = tác. J. Hron.
Podoba v lese neužitečná (místo k ni-
čemu se nehodící). Arch. X. 24. Podobenstvo. Cf. Brt. Ruk. 64.
Podobna, y, t. = similitudo, podobenství,
Gleichniss, n., zastr. 1596. Podobník, a, m., similis. Pršp. 47. 82.
Podomíšnicový, subpial.
Podomlouvati se s kým, sich be-
sprechen. Mor. Neč. Podomozečnicový, subpial.
Podpat, u, m. = vešky, moudy, svrab
mezi patkami. Mor. Šd. Podpavučnicový, subarachnoidal. P. tkaň.
Podpilý. Arch. XII. 270.
Podplukovní velitel. Dhn.
Podpobřišnicový. P. vrstva, stratum
subserosum. |
Podpodlebicový, subdural.
Podpohrudniční, subpleural.
Podpona, lépe: přepona, hypothenusa.
Sold. 17. Podpórství, n., vz Podpůrctví, List. fil.
1891. 204. Podpouzdrový, subcapsularis.
Podpovec, vce, m., bifa, rostl. Pršp. 32.
64. Podpučí, n., sirbus. Pršp. 48. 17. Rj.:
podpupčí. Podpytlačí. Vz Polévka (2. dod.).
Podradicí spojky = podřadné. Gb. Ml.
II. 183. Podradšachtník v horn. Vz Radšacht-
ník (2. dod.). Podražec = kulky (kořen plavuně). Mor.
Brt. Podrdositi = potřásti. Val. Vck.
Podřečí česká a) západní, vz Šb. D. 13.,
střední 20, východní 24.; moravská a) zá- padní 38., východní 49.; slovenská a) zá- padní 65., otřední 70., východní 77. Podřečina, y, f., surtica. Pršp. 29. 705.
Podřízený. P. věty. Cf. Gb. Ml. II. 45.
Podrostlík, u, m. = podrostlý strom. P.
se vysekává. Lib. NZ. I. 546. Podroušilý, verkappt. P. světoběžnic e.
Světa. 1893. 116. Podrouškový. P. vrstva lišejníků. Nk. J.
Podrub = tůně, podzemní sklep. Wtr.
Obr. I. 380. Podruha, y, f., caricantria, zastr. No-
mencl. Cf. Přídruha. Podružný. P. předložky. Gb. Ml. II.
130. Podrviti = potlouci, rozbiti. Slov. Němc.
VII. 12. Podrychtář. Cf. Rychtář (2. dod.), Wtr.
Obr. 1. 848. (16. stol.). — P. = rychtářský posel. 16. stol. Wtr. Obr. II. 16. Podsečná, é, f., lépe: subtangenta. Sold.
22. Podseje, pl., m. = obilí, které při pod-
sévání jako horší vypadlo. Wtr. Obr. II. 275. Podsetí, n. Cf. Podsévání. Wtr. Obr. II.
274. Podsínec, nce, m. = podsínek. Wtr. Obr.
I. 374. Podsíní. 1642. Hrš. Nách.
Podskráňový, Unterschläfen-.
Podslivník, u, m., sucera, rostl. Pršp.
32. 77. Podsosník, u, m., subdira. Pršp. 32. 78.
Podstatný. P. jména slovesná. Vz Brt.
Ruk. 41., Gb Ml. II. 71., 176., D. Lhrg. 26 nn. F. jména složená D. Lhrg. 50. nn. Podstolec, lce, m. = podstolí. Gen. 1. b.
Podstolí = stolní zásuvka. Val. Vck.
Podstolík, u, m. = zásuvka v lavici. Val.
Vck. Podstřel = boule pod kolenem. Odkud
je a jak se na Mor. hojí. Vz Mtc. XV. 293. Podstřeliti tetřeva. Arch. XI. 139.
Podstupné = pokuta, propadení složené
zálohy, prohrál-li kdo při. Podsypati. Ty brambory podsýpají (mnoho
nasazují). NZ. 1. 51. 532*
|
||
|
|||
Předchozí (1358)  Strana:1359  Další (1360) |