Předchozí (286)  Strana:287  Další (288) |
|
|||
287
|
|||
|
|||
Dostavník, u, m., der Stellwagen.
Dostavný, stellungspflichtig. D. obchod.
Stellgeschäft. Nz. Dostavovací, Stellungs-. D. kommisse. Rk.
Dosti, vz Dost.
Dostičinění, vz Dostiučinění, Dost činiti.
Dostih, u, m. Dostihy koňské, plavební
(běhání, veslování o závod, Wettrennen). Us. Koně na d-hy. Us. Dostihač, -hovač, -hovatel, e, m. Wett-
renner. Rk. Dostihlosť, i, f., možnosť dostihnutí, po-
chopitelnosť, die Erreichbarkeit, Erforsch- barkeit. Jg. Dostihlý, erreichbar, ergründlich. Jg. Ne-
dostihlý (nenahraditelný) čas tráviti. Jg. — v čem. Kritik v rozsudech nedostihlý. Jg. Dostihnouti, nul a hl, ut a žen, utí a žení;
dostíhati, dostihovati, dostíhávati, dostihová- vati = dohoniti, doběhnouti, ereilen, einholen, ergreifen, erreichen; dojíti, gelangen; poznati, pochopiti, begreifen, ergründen. Jg. — koho, čeho. Cíle d. Kom. D. běžícího vojína. Jest snázeji po jiných jíti než jich d. Jel. Pověst' o dobytí Prahy dostihla Vídně. Mus. — čeho čím: rozumem (poznati, pochopiti). V., Sych. — kudy k čemu. K pravé vážnosti tou cestou dostihneš. Plk. — koho z čeho. Ci- cero z poručení Antonia dostižen jsa hlavu ztratil. Har. — koho kde: v poli, v zahradě, na louce. Us. — kdy kam. K času tomu domů d. nemohli. V. Dostihovatel, vz Dostihač.
Dostiučinitel, e, m., Genugthuer. Kanc.
Dostiučiniti, vz Činiti, Dost. — komu,
čemu. D. svým slovům, svému povolání, svým povinnostem. V., Br. D. věřitelům (jim platiti). V. — komu za koho, za co: za škody, Troj., za ublížení učiněné. Solf. Po- vinen mi jest za něho d. Jg. — komu v čem. Nečiníš mi v tom dosti, schází ti na pilnosti. Jg. — komu z čeho: z bezprávie. Výb. I. Vz Dost. Dostivý = dostatečný (zastar. ). Gl. —
k čemu. List d. k opatření atd. Půh. Dostižení, vz Dostihnouti.
Dostižitelnosť, i, f. Erreichbarkeit.
Dostižitelný, erreichbar; ergründlich.
Dostižný způsob. Vz Supinum.
Dostlati, -steli (-stelu), al, án, ání; dostý-
lati, dostlávati, vollends aufbetten, Bett machen. — co. Dostel ještě tuto postel. Us. Dostojím, vz Dostáti.
Dostojnosť, vz Důstojnosť.
Dostonati, -stonám n. stoni, al, ání, auf-
hören krank zu sein. abs. Dostonal = pozdravil se, 2. umřel. Us. — se čeho: smrti. Lk. Dostopa, y, f., stopa, když jelen zadním
během do stopy předního šlapal. Šp. Dostoupiti, vz Dostupovati.
Dostrašiti, il, en, ení; dostrašovati, do-
strašívati, aufhören zu schrecken. — koho k čemu = strachem dohnati, durch Schrecken bewegen. Ros. — čím. Us. Dostrčiti, il, en, ení; dostrkati; dostrk-
nouti, nul n. kl, ut, utí; dostrkovati, dostr- kávati, dostrkovávati, vollends bis hin stossen; pohádati, pohnati, donutiti, antreiben, an- reizen. Jg. — co: kulku v ručnici nedo- strčenou d. Jg. Rád bych tento kámen tam |
dostrčil a nemohu. Ros. — co, komu: pe-
níze. Us. — co koho (z čeho) kam: z hříchu v hřích. Kom. Dostrčili je k tomu.
Br. — se. To se tam snadno dostrčí. Ros. — se čím, kde. To sviedomie (široké) béře
v sie veliké hriechy, tak že nic sie rozumem a volí nedostrčí v člověku, jenž taký hřiech dopustí. Hus. dcer. 20. Dostředivosť, i, f., moc dostředivá, Cen-
tralkraft. Smetana. Dostředivý, dostředný, k středu se tá-
hnoucí. D. síla. Centripetalkraft. Sedl. Dostřehač, e, m., Beobachter. Rk.
Dostřel, u, m. Vz Dostřelení.
Dostřelení, n. Schussweite. Na d. (co by
dostřelil, na ránu zdálí). Šp. Na d. jedni k druhým dojížděli. Jg. Dostřelený, vz Dostřeliti. D. jelen. —
Na dostřelenou k někomu přijíti. Vz Do- střelení. Dostřeliti, il, en, ení; dostřelovati, dostře-
lovávati. — Dostřelil tam. Oč, že tam do- střelím. Ros. — koho (akkus. ). Rk. Nastře- lenou husu dostřeliti = střelbou dobiti, todt schiessen. Us. — koho (gt. ) = až k němu střeliti, bis wohin schiessen. — z čeho. Co by z děla dostřelil. Vrat. — koho čím v čem. Dostřelil orla šípkou v letu. Har. — kam. Dostřelil až na louku, k louce,
do domu. — se čeho, střelbou dosíci, durch Schiessen erlangen: odměny. Jg. Dostřelnosť, i, f. Schuss-, Tragweite. Rk.
Dostřelný, kam se dostřeliti může. Schuss-. Jg —
1. Dostříci, -střehu, střehl, střáhl, stříhl,
žen, žení; dostříhati = pozorovati (v záloze čekati), bemerken, wahrnehmen; erspähen. se koho n. čeho. Dostříhl se toho, kdoby byl. Pass. 2. Dostříci, dostřihu, -střihl, žen, žení;
dostřihnouti, dostřihati, dostřihovati = ostři- hati, vollends scheren. — koho, co. Již do- střihali ovce. Jg. Již to dostřihni. Ros. — co na co. Již já to sukno na ty šaty dnes d ostřihám. Dostřihnouti, vz Dostříci, 2.
Dostříknouti, knul a kl, ut, utí; dostříkati,
dostřikovati, dostřikovávati, dostříkávati, bis wohin spritzen. — abs. Stříkačka dostřikuje daleko. Us. — z čeho kam. Krev z žíly dostříkla až na strop. Sych. Dostříleti, el, en, ení; dostřílívati. Zu
Ende schiessen; zu schiessen aufhören. Jg. — co. Již jsme ten prach dostříleli. — se
čeho, durch Schiessen erreichen: odměny, T., chromých prstův. Jg. Dostrojiti, il, en, ení; dostrojovati, do-
strojívati, dostrojovávati = dohotoviti, do- dělati, völlig zurichten; dokonale obléci. Jg. — co: pokrm, Ros., T., nástroj hudební. L.
— čeho. Dostrojil houslí (rein stimmen). L.
— se. Jen se brzy dostrojte (d. = dokonale
obléci). Ros. Dostrouhati, dostruhovati, vollends scha-
ben. — co čím: mrkev, kouli. Us., J. — se čeho. Dostudovati, ausstudiren. Již dostu-
doval. Dostup, u, m. D-u brániti. Ráj. Der Zu-
tritt. — 2. Der Niedertritt. Čsk. |
||
|
|||
Předchozí (286)  Strana:287  Další (288) |