342

21. H-do naše milostivá; Chtiece sobě h-dy
vóli milostivú přichýliti. Hus I. 315. Svého
hospodu (pána) zahubil. Pass. mus 427. —
H. = hostinský dům. Kram. Slov. O h-dách
v starší dobé vz Tk. II. 536. Když tam
chtěla hospody prositi. Ib. 472. H-du jí hle-
dal. Kol. ván. U paní S. bylo nás v druhý
rok asi 10 žákův hospodou. Koll. IV. 144.
Žádný mu nechce dáti h-dy. Jel. En. m. 17.
H-du komu dáti. 16. stol. Přijav jej k sobě
do h-dy. 16. stol. Hospodář, u něhož sobě
host h-du obéře. Ler. Jest h-dú v domě
Simona koželuha. ZN. Přijímal jest je do
domu a b-du jim dával. Pč. 16. Múdrosť
pri mlčanlivosti ráda má h-du, ale každú
mnohořečnosť drží za svú škodu. Glč. II.
41. Aby tam na hospodě ostala. Pass. Mus.
472. — H. obecná. H. k napájení koní. Dch.
H. u zeleného stromu (když kdo peněz
nemaje jde do lesa a p. a tam si lehne).
U Žamb. Dbv. Koníka na h-dě nechal. NB.
Tč. 5. Hospoda — ostoda. Na Hané. Bkř.
Opatruje h-du. Vz Opilý. V kostele a h-dě
pána není. Bž.

Hospodář = otec čelední. Vz Tov. 132.,
Tk. II. 536., Kn. rož. čl. 51., Kram. Slov.
H. římský. Vlšk. 88. H. a hospodyně nazý-
vají se ve vsi muž a žena nejen od čeládky
a cizích, ale také i mezi sebou. Ve vých.
Čech. Jir, H. = manžel, hospodyně = man-
želka. Často v Pass. Oko h-ře pozorného
viděti v každém koutě hospodářství. Hš.
Hl. 140. To je h. po srdci božím. Us. Back.
Domóv přišedši k svému h-ři (viro) povědě.
BO. Ze školy h. a vůdce z knih — nemnoho
po nich. Prov. Tč. Každý dům hezký svým
h-řem. Pk. Bez h-ře dobytek pláče. Tč.
Bude z něho h. jako z kozla zahradník;
Ocet a h. neostrý za mnoho nestojí; Pilný
h. činí obratnou čeládku; Duben, máj a
červen vino v sudech suší: srpen, září, říjen
h-ře kruší; Bůh je starý h.; H. spravuj
pole, stodolu, konírnu a hospodyně sklepy,
kuchyni, špižírnu; Špatný h., který mluví:
Po náš věk bude a po nás třebať ani tráva
nerostla; Běda tomu h-ři, jejž sluha učí.
Bž. exc. O právech a povinnostech h-řů
v starší době vz Cor. jur. Jir. IV. 3. 1. str.
392., IV. 3. 2. str. 412. — H. = kdo má
hostě. Hospodára ponúkať k jedění hosťovi
neprislucha. Tč. ex. H. svého hostě v svém
domu móž (v) základ staviti ve strave. Kn.
rož. čl. 233. — H. = správce. H. lesní. Sl.
les. H. v domu městském na místě pána
pořádky a povinnosti měšťanské podnikati
měl. Zŕ. zem. Jir. 452. H. dvoru králova.
Tk. III. 20. — H. = ovčák. U Kr. Městce.
Psčk. — H. = kdo se rád v hospodách zdr-
žuje. Us. Brnt. — Pozn. Hospodári znamená
jednotlivé otce rodin, hospodářé rodinu
hospodáře (šafáře) panského. Na Zlinsku.
Brt.

Hospodárčík, a, m. = dozorce při hospo-
dářství, der Wirthschaftsaufseher. Slez. a
mor. Brt. D., Šm.

Hospodaření oseční (s osečinami), der
Schneidelholzbetrieb, oklestné, Schneidel-
Withschaft, toulavé či toulavými sečemi, der
Femmelbetrieb, občasné, aussetzender Be-
trieb, porostně, Bestands-B., lesní, Forst-B.,

h. na výtěž stálou, trvalou, nachhaltiger B.
Sl. les. H. s hmotami, s penězi. J. tr.

Hospodáříček, vz Hospodářík.

Hospodářík = skřítek atd. H. znamená
tolik co šet, děd. Mus. 1863. 263. Jir. Z po-
sedu, bryonia, die Zaunrübe, dělá prý se h.
; Vz Mus. 1855. 181. Cf. Setek, Sbtk. Rostl
330. — H. = brouk v bytech jako hodiny
cvakající. Jir.

Hospodařiti s čím: s důchody. J. tr. —
čím: penězi. Vlč. — (co, komu) jak.
Svědomitě, moudře, šetrně h. Vlč. O ženo
mo, ženo mo, zle mi h-řiš, štyry hrnce ko-
bzoli, v potem (pátém) zeli vařiš. Sš. P.
611. Co tobě máti dá, hleď si toho vážiť,
ona to musela těžko h. Sš. P. 534. Ten h-ří
od tisíce ke stu, ode sta k desíti. Vz Bohat-
nouti. Us. — H. = často do hospod choditi.
U Něm. Brodu. Brnt.

Hospodařivý, wirthschaftlich. Šm.

Hospodárka, y, f. = hospodářství, die
Wirthschaft, Haushaltung. Slez. Šd. Pro
chlopa galaty, pro robu sukně, sic h. na
dycky pukně. Tč.

Hospodárník, a, m., der Oekonom. Šm.

Hospodářný = hospodářský. Hmyz h.
(mravenci). Kká. Td. 153. — H. = hostinský,
hospitalis. ZN., Hus I. 414., II. 140. Abraham
byl jest velmě hospodářný pocěstným a Rád
je pro Boha přijímal. Hus II. 243.

Hospodařovati = hospodařiti. V.

Hospodářový. Ot otce h-ho, pater fami-
lias. M.

Hospodářskopeněžný. H. ohledy. Koll.
Zp. II. 493.

Hospodářský, landwirthschaftlich. H. vý-
roba, živnosť, správa, poměry, úprava, závod,
NA. IV. 64., 111., 113., ruch, 1. Bewegung,
Dch, nářadí, stroje, vz KP. III. 221., 234.,
oběh, Wirthschaftsturnus, vůz, sloupec, ná-
klady, Šp., pozemek, komora, návrh, -plan,
zřízení, soustava, výstava, zásady, přírůstek,
Sl. les., botanika. Kk. 2. vd. 4. H. potřeba.
Št. Kn. š. 89. Cf S. N. H. nářadí, otroctvo,
sídlo, stavení u Římanův. Vz Vlšk. 495. H.
společnost v Praze. Vz Ukaz. 44.

Hospodářství = správa domu. Národní
h. Nz. H. pojediné, veřejné, soukromé, oso-
bité, společné, naturalní, peněžité, úvěrní,
domácí či spotřební, těžící či výrobní, Kaizl
36., 267., 358., mizerné, státní rozumové či
rationalní. Sl. les. Spravuje h. jak větr múku.
Brt. To je dobré h., v kterém není zbytku
a pri tom též ništ potrebné neschádzá z pří-
bytku. Glč. II. 337. — H. = rolnictví. Polní
h. stromní, Baumfeld-, vzorné, Muster-, po
zahradnicku, nerozumné, Sl. les., obilné,
pastevné, NA. IV. 112., střídavé. Vz KP.

III. 243. H. záležející z rolí, z luk, z vi-
ničky, z ovocného sadu a zahrádky. Koll.

IV. 272, Vz Ukaz. 8—9. O pověrách h. se
týkajících vz Mus. 1853. 481. Cf. S. N. H.
římské. Vz Vlšk. 105. H. vůbec a polní zvl.
za starších časů v Čech. Vz Sdl. Hr. I. 260.,
II. 5.- 8. H. národní. Vz Ukaž. 44., 25. --
H. lesní. H. klučové, Roderwaldwirthschaft,
kmenné či kmenové, Hochwald-, pařezové,
Niederwald-, prostřední, Mittelwald-, pa-
sečné (sečné), Schlag-, toulavé, Plenter-,
vrškové, Kopfholz-, stromné, Baumfeld-,