Předchozí (648)  Strana:649  Další (650) |
|
|||
649
|
|||
|
|||
Komíhati. Cf. Mz. v List. filol. VIII.
188., 196., Míhati, Komírati, Komítati. K. v úhlu, winkelwippeN, toporně, steifwippen, k. rukama stana, wippen mit feststehenden Händen, k. rukama poskakuje, w. mit sprin- genden Händen, k. klicmo, knickwippen, k. v loktech, eilenwippen. Čsk. Komíhavý. K řasinky. NA. V. od. II.
57. Komík, a, m. = koch, krb. Slov. Ev. Šk.
II. 287. — K. = plod složený, plethochaena, v bot. Vz Rst. 157., 427. Komika, y, f. K. hrubá, jemná. Dk.
Aesth 359. Komín. BO. K. římský. Vz Vlšk. 81.,
101. Cf. Kram. Slov., Rk. Sl. Oheň v k-ně. Šp. K-ny vystírati. 1564. Daj to do k-na, aby se to nezakúrilo (nestojí to za scho- vání). Slez. Šd. Bílil k. sazemi. Kos. Pod jedným k-nom odbavil dve hostiny. Slov. Pořek. Rr. MBš. Hádanka: 1. Sedí stařík na střeše, kouří a nekřeše. 2. Stojím na peci a moknu, zhřívám se a mrznu. Km. 886. 719. — K. důlní (jáma) = dolní či slepá šachta, der Blind-, Grubenschacht. Vz Hř. 31. K. větrní, das Wettergesenk. Bc, NA. IV. 144. K. dovrchní, der Auf- bruch, úpadni, das Gesenk, svážný, das Bremsgesenk, uhelný (sýpka, jíž se uhlí na spodní patro sype, der Kohlenschutt), rumový (sýpka, jíž se rum, jalovina na důl sype), der Bergeschutt. Hř. 31. — K. v hutnictví, k. sypný, sýpka, das Sturzloch. Bc, Hř. 31. -- K. = pec. Tys uhasil oheň horúci v ko- míně svatých dítek trému. Umuč. sv. Jiří v. 278. — Komínek lampy, der Lampen- cylinder. Šp., Mj. — Komínek = malý roz- parek v pa.sním líci u kalhot ve kříži, nyní už jenom u podvlíkacek, der hintere Hosen- schlitz. Us. Šp., Kredba. — K-nek = účes vlasů. Vlasy do k-ku zatáčeti. Sá. v Kv. 1869. 11. — Komín, Kemein, ves u Brna.— K-ny Pekelné, místo u Čelechovic. Mor. Pk. Kominář. Cf. Kram. Slov. Černý jako
k. (ušmouraný). Brt. — K = zcela černý čmelák (medák). Mor. Brt. — K. = zahradní rehek. Zlínsky. Brt. — K. = orobinec, pa- lach, paličky, typha, das Kolbenrohr, rostl. Vz Šlb. 225. — K = žerď se hřeby, na niž maso k udění se věší, die Selchstange. U Olom. Šd. Kominářiti, il, ení, Rauchfangkehrer
sein. Bern. Kominářka, y, f., die Rauchfangkehre-
rin. Bern. Kominářky, pl., f. = šišky mastné po-
pluskané trnkami (povidly). Val. Vck. Kominářství, n. = komínictví. Bern.
Komínek Leon., kněz 1654. Jg. H. 1.
2. vd. 582., Jir. Rak. I. 381., Šb. Dj. ř. 2. vd. 259., S. N. O jiných K. vz Blk. Kfsk. 1339. — K. — komonice žlutá, komínka, souchotinové koření, melilotus offic, der Stein-, Beeren-, Honigklee. Mllr. 66. Kominíček = rehek zahradní, dasSchwarz-
kehlchen. Brm. II. 2. 141. — K. = noční čepec. Němc. — K., druh bobů. Vchř. Kominík. O můj milý kominíčku, za-
zpívám tobě pěsničku, ješče jednu ti po- vím, abys mně vymet komín. Sš. P. 617. |
Písně o k-ku vz v Er. P. 390. a, b. Hárum
hárum myk myk myk, oženil se k., vzal si ženu kominici, tancoval s ní po seknici, Mor. Km. 1886. 629. — K. = chroust ma- ďalový, melolontha hippocastani. Rk. Br. 189. Kominíková, é, f. = kominíkova žena.
Komínka, y, f., vz Komínek (dod.).
Komínková, é, f. = kominíková. U Do-
mažl. Dšk. Komínovati = komín nad sebou dělati,
über sich brechen, in die Höhe brechen, überhauen. V horn. Hř. Komínový, Kamin-. K. zeď, nástava,
klobouk. Us. Pdl. K. visitací (k vyměření daně dle počtu komínů). Pč. Npj. 141. Komírati z ko i umírati. Mz. v List.
filol. VIII. 188., 196. Komítací, hin und her wankend. K. ho-
diny, Pendeluhr. Komitadlo, a, n. = kyvadlo. Us.
Komitat, u, m., z lat. = stolice v Uhřich.
Us. Komítati z: ko i mítati (mětati). Mz.
v List. filol. VIII. 188., 196. Komítko, a, n., die Schwingmaschine.
Šm. Komjatice, dle Budějovice, míst. jm.
v Uhřich. P. Kal. Komm-a, ata, n., v metrice = menší
kolon, Dk.; intervall mezi celým tonem ve- likým a malým. Mj. 219. Cf. Mlt., Jg. Slnosť. 78. Kommanditista, y, m. = kommanditní
společník, der Kommanditist. J. tr., Skř. Kommanditní společník. Skř. Kup. úč.
I. 273. Kommassace, e, f. = scelování pozemků.
Rgl. Kommemorace, e, f. = připomenutí;
soumodlitba. Hnoj. Kommenda, y, f, die Kommende (geistl.
Pfründe). J. tr. — K. = kommando, das Kommando. Mor. a slov. Přijíti pod něčí k-du. Laš. Tč., Mtl. Sadzilam (sadila jsem) v zahradke i levandulu, pošol už muj milý na k-du. Sl. sp. 198. Kommendant, a, m. = kommandant.
Mor., slez., slov. A dyž bylo po té vojně, k-ti vedó koně. Sš. P. 173. Kommendirovati. = kommandovati. Slez.,
mor. Sd., Tč. Kommendor, a, m., der Komthur. Us.
Tč., Dch., Půh. II 276. Kommendorský kříž, das Komthurkreuz.
Tč. Kommentář, e, m. Vz Jg. Slnosť. 92.
Kommerce (kommers), Umgang; Trink-
gesellschaft. Kommissař. Dostal se sem k-řem. Us.
Vk. Kommissařství, n., das Kommissariat.
K. vojenské. NA III. 44. Kommisse okresni odhadní, Schätzungs-,
místní, Lokal-, voroplavní, Flossfahrts-, uvo- zovaci, Einführungs-, ministerská, Sl. les., zkušebná, Prüfungs-, Us., oděvní, Montours-, NA. III. 43., účetní, Berechnungs-, přijí- mací, Uibernahms-; návrh, porada, zpráva, usnesení k-sse. Šp. |
||
|
|||
Předchozí (648)  Strana:649  Další (650) |