Předchozí (240)  Strana:241  Další (242) |
|
|||
241
|
|||
|
|||
160. Chodí pískat (= po hadrách, sbírá
hadry. Slov. Rb. Sb. Ondet piští i bubnují. Arn. 692. Sud piští (tence teče). U Rychn. — co. Každý svou piští. Bart. 340. — od- kud. Voda piští z roury, krev z rány. Mor. (hl. laš). Tč., Knrz. — kudy. Voda piští štěrbinami. Laš. Tč. — na koho. Na někoho pištěti (pískati). Výb. II. 992. — komu, vz P. abs. — jak. Jak hospodář píská, tak čeládka skáče. Bž. exc. Pískavice, der Kuhhornklee. Rstp. 359., Čl. Kv. 379., Slb. 549 , Mllr. 107. Písklavý, vz Pískavý. P. komár, culex
pipiens. Pisknatěti, ěl, ění = pisky, stonky do-
stávati. Husy p-tějí (vyráží jim nové peří). Us. Knrz. Pískomil, Sandrennmaus. Cf. Brm. I. 2
363. — P. = stepokur, pterocles arenarius, das Sandflughuhn. Sl. les. Pískomilka, vz Kutilka.
Piskoniti, vz Pískati (dod ).
Piskoř. Mkl. Etym. 247. P. = píšťala
na dudách. A ked do gajdičiek piskorom zaduje, mesiačik s hvězdami na nebi tan- cuje Bl. ps 24. — P = ryba. Cf. Rk. Sl., Brm. III. 3. 318. — P. = rýsek, die Spitz- maus. Val. Vck. Piskořiti = hvízdati, pískati, pfeifen.
Ssk. — sobě = veselým býti. Slov. Vchř. Piskorka. P-ky = pečené buchtičky,
potom spařené (vodou n. mlékem) a posy- pané syrečkem n. perníkem n. mákem. Us. U Loučimě = hnětenky z bramborů. Cf. Pleskanec. Psčk. Piskořov, a, m., Pizkersdorf, ves na slez.
hranicích. Pk. Češt. 13. Pískorypka, Erd-, Afterbiene. Cf. Brm.
IV. 231 , 260.—261. Pískot. Mkl. Etym. 247.
Piskotati, vz Pískati (dod).
Pískotavý, pipend, zwitschernd. Všetci
se sešli bez bavená jako p-ví na vinohrady škorci (špačkové). Hol. 258. Pískovatá, é, f. Na P-té = pole u Vše-
padel, u Luženic. BPk. Pískovcový. P. lom, Sandsteinbruch.
Pískovec žehrovický. Zpr. arch. VIII.
70 Ct. Krč. G. 779., 795., 849., 899., Hlb. XXXII. (rejstřík), Chdt. 96., Rk. Sl. P. pestrý. Vz Frč. G. 94. — P. = vršek u Radnic a u Semic. BPr. Pískovice, fetter Formsand, Hř., Sand-
erde. Rk. Pískovka, y, f. = cestička pískem po-
sypaná. U Nasavrk. Ibl. — P. = písčitá vršina. Na Pískovkách. U Bělohr. Bl. Pískovna, y, f. = místnosť, kde se zá-
pasníci jemným prachem posypávali, aby druh druha pevně mohli popadnouti a dr- žeti. Vlšk. 48. 1. Pískový. P. cesta, Vlč , zemina, KP.,
papír. Pdl. — P. Vrch u Dobřiva. Krč. ve Kv. 1884. 440. Písky, pl., m. Na P-kách = pole u Br-
lohu, u Leskovic, u Bavorovic, u Malešova, u Kard. Řečice a j. BPr. Písmař = obecní písař, der Gemeinde-
schreiber. Mor. Bkř. |
Písmě = viditelné znaménko pro hlásku.
P-na veliká a malá. Vz Gb. Ml. 2. Písmečko, vz Písmo.
Písmenář, Schriftgiesser, m. Kmp. Gr.
50. Písmenek, nku, m. = sylvanit. Presl.
Písmenka, y, f., das Buchstäbchen. Ty
p-ky já už dávno znám. Us. Msk. Písmenkář, der Buchstabenkrämer, Sil-
benfechter. Písmenkářský. Jest to smutná věc, když
se z úmysla takové nové p-ské rozbroje zase chtějí strojiti (= o písmena, grammatické). Bdl. ŽEr. 42. Písmenkářství, n., Silbenfechterei, f. Šm.
Písmenko, a, n., zdrobn. písmě. Dch.,
Dhnl. Písmenkovati, buchstabiren.
Písmenkovina, y, f., das Schriftmetall.
Šm Písmenkový stroj Hughesův, Pdl, te-
legraf Wheastonův. Mj. 442. Písmenopočetnický, -počtárský, alge-
braisch. Rk., Loos. Písmenopočetnictví, -počtářstvi, n., Al-
gebra, Buchstabenrechnung. Šm., Rk. Písmenověda, y, f., die Buchstabenlehre.
Rk. Písmenovitý, schriftähnlich. Rst. 464.
Písmo = psaní, věc psaná, scriptura. Z.
wit. 86. 6. Zářné p hvězd. Kká. K sl. j. 133. Přírody písmo živé. Čch. Živ. Přímé písmo duchů, directe Geisterschrift. F. Janis. O spirit. 19. P. jména, der Namenzug. Dch. Mnozí lidé sbierali rozličné písmo a psali. Št. Kn. š. 3. Že v tom listu nenie písmo jejich písaře. NB. Tč. 69. O té krádeži jest mnoho písma. Hus I. 287. — P. = litery. Cf. Kram. Slov., Rk. Sl. P. stenografické či těsnopisné, Těsnop. 14., notové. F. Chlum 3. P. naostřiti. Šp. Písmem (tiskem) Pospí- šilovým. Pal. Rdh. I.31. Novější hypothese o původu písem slovanských. Vz List. fil. 1885. 92. nn. — P. = literní umění. Ta jména ručí nám za důkladnost písem jejich (písemností). Pal. Rdh. I. 28. P., literatura. Z. wit. 70. 15. — P. = psaní, list. Laš. Brt. D. 248. — P. = spis, kniha. A v tom toto písemce chci zavřieti. Výb. II. 207. (Hus Dc.) — P. = sv. písmo. Mistr písma, Magister der Theologie. Dch. O tom písmo pěje. Výb. II. 28. Třetí den vstal z mrt- vych podlé písma. Št. Kn. š. 14. Ten počet sedm v písmích béře se za veliký. BR. II. 57. a. O p. sv. vz v Jir. Ruk. II. 116.-120. — P. = pictura, malba. P. na stěnách. B. mik. Sir. 38 28. Písmolijárna, y, f. = písmolijna. Us.
Pdl. Písmolijství, n. = písmolitectví. Stat.
kn. 1876. Písmonota (!), y, m. = písmař. Utvořil
Rosa. Písmořezec, zce, m., der Schritt-, For-
menschneider. Nz. Písmovec, der Staurogrammspath. Hř.
Písmovek, vku, m., Schriftsteller. Rk.
Písmovina = směs olova a antimonu.
Včř. Z. I. 10. |
||
|
|||
Předchozí (240)  Strana:241  Další (242) |