958

Melampyrit, u, m., v lučbě. Vz Km. I.
554.

Melan Vojt. Tf. Mtc. 133.

Melanaemie, e, f., z řeč. = černá krev,
nemoc. Vz Slov. zdrav.

Melancholičeti, el, ení, melancholisch
werden. Šm.

Melancholie, vz Slov. zdrav.

Melanit. Bř. N. 172.

Melanosa, y, f-, z řec. = černěnka, novo-
tvar, nemoc. Vz Slov. zdrav.

Melanterit, u, m. = skalice železná. Bř.
N. 124.

Melantrich, a, m. M. Jiří z Aventina
knihtiskař. 1511.--1580. Vz Tf. H. 1. 3. vd.
56., 60., Jg. H. 1. 598., Jir. Ruk. II. 20.,
Šb. D řeč. 268., Kram. Slov., Pyp. K. II.
359., Mus. 1865. 123., 209.

Melanurenový. M. kyselina. Vz Rm. I.
135.

Melas, u, m. = melassa. Slez. Tč.

Melassa. Rstp. 1712., 1713. M. řepová.
Sp , Schd. I. 401., Kram. Slov.
Melassárna, y, f., die Melassenbrenuerei.
Šp.

Melassopalna, y, f. = melassárna. Šp.

Melassotvorný, melassenerzeugend. KP.
V. 139.

Melassový, Melassen-. M. soli, výpalky,
-schlämme, odpadky, roztok, -lösung, Šp.,
KP. V. 144., líh. Pdl.

Melava, y, f. = mela, pranice. U Vyzo-
vic. Tč.

Mělce. Na Mělčích, vinnice u Loun. Blk.
Kfsk 1142.

Melcer, cra, m., os. jm. M. Ludv., kazat.
Jg. H. I. 598. — M. Kar., farář 1803. Vz ib.

Melč, e, f., Meltsch, ves u Opavy. —
M. = mélčina. Nz., Ssk.

Mělčany, dle Dolany, Mieltschan, ves
u Dobrušky a u Pohořelic. Blk. Kfsk. 682.,
Sdl. Hr. 11. 278., Rk. Sl.

Mělče, Mielitz, ves u Přelouče. Vz Mě-
lice, Rk. Sl.

Mělčeti, vz List fil. XI. 169.

Mělčice, dle Budějovice, Miltschitz, ves
u Blatné, u Trenčína.

Mělčina. Pluj po mělčině, na skalisko
vrazíš. Sb. Cf. List fil. XI. 169.

Mělčizna, y, f., die Salzminution. Šp.

Mělda, y, f., Möldau, sam. u Falknova.

Mele, e, f. = mela. Byla by pošla mezi
pány veliká m. Dal. 163.

Melé = melí. Zlínsky. Brt.

Melec. Také na Mor. Brt. D. Cf. Melič.

Měleč, lče, m., rybník u Blatné. BPr.

Melehný = mlhový. 0l. Sir. 43. 24.

Melechov, a, m., jm. lesa u Kožlé u Ledče.
Km.

Melena, y, f., sam. u Soběslavě.

Melence, pl. = nátěsta suchá. Mor. Brt.
D. 230.

Melencový. M. polívka. Vz Melenec. Rr.
MBš.

Mělení, n., vz Měliti. Zpr. arch. VII. 13.

Melenica, e, f. = chumelica. Slov. Ssk.

Melenovský Mlýn u Milevska.

Melenový Mlýn u Sedlčan.

Melesín, vz Hrúd.

Melezínek, nka, m. M. Václ, pernikář
1787. Jg. H. 1. 599., Jir. Ruk. II. 21.

Melezitosa, y, f., v lučbě. Šfk. Poč. 514.,
Rm. I. 575.

Melice = Mělce.

Melič, e, m. = mleč. Cf. Melec. Sá.

Melič, mě. slezské nad Odrou. Pal. Děj.
III. 3., 52.

Melihuba, y, m. = tlučhuba. Brt. D. —
M. = sedmihlásek. Val. Vck.

Melichar, a, m., os.jm. — M. Vereš 1606.
Jg. H. 1. 599. — M. Jos., vojen. stavitel
a spis., 1819.—1862. Rk. Sl., Jg. H. 1. 599. —
M. Jos., prof. v Praze, f 1883. Vz Tf. H.

I. 3. vd. 167., Šb. D. řeč. 268., Tf. Mtc. 166.,
Bačk Př. 134.

Melichov, a, m , sam. u Něm. Brodu.

Meliki-us, a, m. — M. Sam., superinten-
dent 1612. Jg. H. 1. 599., Jir. Ruk. II. 21.

Melikov, a, m., Miltigau, ves u Žandova.

Melilith, u, m., nerost. Bř. N. 174.

Melilotový. M. kyselina. Vz Rm. II. 177.

Melimit, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 197.

Melinit, u, m. = žlutá hlinka. Bř. N. 166.
— M. = střelná látka francouzského vojska,
nový vynález.

Meliny = omeliny. Slov.

Meliorační, Meliorations-. Vchř.

Melírka, y, f. = pruhovaná barevná pun-
čocha.. U Domažl. Rgl.

Melíry, m., pl., melirtes Tuch. Nvk.

Melis, u, m. Cf. Schd. I. 401. — M., a,
m., os jm. Blk. Kfsk. 961.

Melissa. Cf. Rstp. 1178., KP. VI. 28.,
Slov. zdrav., Mllr. 67., Rk. Sl. — M. tu-
recká Cf. Rstp. 1181.

Melissae-us, a, m. — M. Jak., děkan,
f 1599. Jg. H. 1. 599., Jir. Ruk. II. 22.

Melissový. M. formy (v cukrovarech). M.
kyselina. Vz Rm. I. 430.

Meliš, e, m. os. jm. — M. Jan. Blk.
Kfsk. 1363. — M. Eman., spisov., nar. 1831.
Vz Tf. H. 1. 3. vd. 162., Šb. D. řeč. 269.,
Bačk. Př. 64., Rk. Sl.

Melišová, é, f. M.-Körschnerová Ant.,
choť předešlého, nar. 1833. Vz Tf. H. 1. 3.
vd. 145., Šb. D. řeč. 269., Bačk. Př. 14.,
64., Rk. Sl.

Melitanský. M. klášter, řád. Blk. Kfsk.
1363.

Měliti, vz List, fil. 169., Změliti.

Melitosa, y, f., v lučbě. Šfk. Poč. 514.,
Rm. I. 575.

Melitový. M. kyselina. Rm. II. 197.

Melivo, vz Mkl. Etym. 186. Tím spíše
sa mlýnský kameň v melivě zetírá, čím
vícej na spodní kameň sa toče opírá. Glč.

II. 130.

Melka, y, f. = sousto ? Neviděli ve 4
nedělích ani melky chleba. Skl. V. 320.

Mělknouti = mělčeti. — čím jak. Stopy
to, jež poznatky pozdějšími jen znenáhla
mělknou. Kos.

Mělkohlavý, flachköpfig, seichten Sin-
nes. Šm.

Mělkomyslnosť, i, f., die Seichtigkeit
im Denken. Šm.

Mělkomyslný, seichten Sinnes. Šm. Vz
Mělkohlavý.