1218

Nurák, u, m. = nos (že všecko vyňurá).
Val. Vck.

Nůrati přeměň v: úúrati.

Ňúrati = slíditi. Mor. Brt. D. 237.

Ňurčeti, el, ení = wimmern, cf. Ňurkati;
pod nosem mluviti, brummen. Kočka, pes,
dítě ňurčí. U Místka. Škd.

Nuřiti se = nořiti se. Teraz ti poviem,
ako ryba vo vode hrúziť lebo nuriť sä môže.
Slov. Hdž. Čít. 174. — N. se = potýkati
se. S nimi váleli a se núřili. Šf. Strž. II. 66.

Ňurkala, y, m. = nemluva, bručák. U
Místka. Škd.

Ňurkati = hrochati. Prase ňurká. Mor.

Nürnberger Jan. 1846. Jg. H. 1 604.

Nurt, u, m. = nurta. Světz. 1891. 336.

Nusedlice z Novosedlice.

Nuselské údolí u Prahy. Tk. IV. 102.,
II. 168.

Nusle. Cf. Neosvětely a Osv. 1886. 914.
(Jir.). Tk. IV. 38, 173., V. 152., VI. 166.,
Blk. Kfsk. 950., Rk. Sl., Mus. 1889. 165.,
Krok III. 108. V obec. mluvě: Nusle.

Nušiti = ňuchati, čenichati. Slov. Cf.
Nuch. Nosom nušíme. Hdž. Čít. 214. O člo-
veku vravíme, že vonia alebo nuší a o psovi
i o všetkých zveroch, že nuchá. Rl. Pr. II.
226. Hmyzom nevidno z vonku žiadnych
uší a žiadneho nosa, ale musia predsa dobre
n., lebo sotva že niekolko minút mrcina
vyhodená postoji, toť už plno múch na nej.
lb. 187. — Hdž. Šib. 79.

Nůštěk = nůžek, gt. pl. slova nůžky. Us.
Bž. 51.

Nuta, y, f. = nota, die Melodie. Laš.
Tč. — N. = řeka v zemi lutické vtékající
na jihu do Labe. Pal. Dj. 1. 113.

Nutace = kolísání osy zemské přitažli-
vostí měsíce. N. lunami, solární. ZČ. I.
181 , Stč Zem. 90., 91., Rosc. 44.

Nutační, Nutations-. N. ellipsa, Stč. Zem.
91., výchvěj (v astr.). NA. V. 396.

Nutba, y, f. = nut, der Zwang. Rk.

Nutění, nutěný = nucení, nucený. Slov.
Bern.

Núter = vnitř. Má oči n. upadlé. Hol. 372.

Nutibor, a, m., os. jm. Pal. Rdh. ?23.

Nutíce, dle Budějovice, Nutitz, ves u Heř-
manova Městce. Arch. II. 60., Sdl. Hr. I.
149., 189., V. 296.. Rk. Sl.

Nutidlo, a, n. = donucující prostředek.
Kzl. 88.

Nutitel, e, m. = nutic. Šm.

1. Nutiti. Bž. 51., Mkl. Etym. 216. —
koho, se k čemu. N. se k vřelosti, Šml.
I. 14., k úsměvu. Osv. VIII. 31. Nutil ji
k pohanským modlám. Pass. Obral si pří-
činu, aby se nutil k Táboru (nepřátelství
s ním hledal). Sdl. Hr. IV. 228. — co več.
N. živly sobě v podruží. KP. III. 209.
Jejich teskná píseň v oči slze nutí. Kyt.
1876. 73. Nutí mne to v pláč. Hdk. C. 28. —
se čím. Člověk se nutí slevením, aby měl
počinek. Dch. — jak. Nutil se co nejvíce,
co jen možná, aby . . . Dch. — s inft.
Člověk se nutí snášeti, pokud může. Dch.
Každú osobu Bohem a pánem vyznávati
pravda viery křesťanské nás nutí. Št. Kn.
š. 14.

2. Nutiť = notiti, anstimmen. N. píseň.
Laš. Tč.

Nutivý, Zwangs-, zwangsweise. Šm.,Loos.

Nutkárna, y, f. = nutírna.

Nutkati koho k čemu kdy. Všicku
noc k Nečistému myšlení mě nutkachu. Výb.
I.1178. — aby. Každý se sám nutkej, aby ...
Št. Kn š. 36. — jak. Žádný bezděčně
nemá nutkán býti. Bart. 243.

Nutkavosť, i, f. = naléhání. N. přátel
přivedla mne k tomu. Šf. Strž. I. 4.

Nutně, dringlich, nothwendig. Něco s ně-
čím n. souvisí. Osv. I. 171. N. něčeho po-
třebovati. Us. Pdl. Matinka mne n. doma
potřebuje (lépe: pilně). Brt.

Nutnost' přirozená, účelná, z nucení, Hlv.
255., mravní, fysická. Stárek. Mrav. 26.
Viděl toho n., aby . . . Dch.

Nutný. N. pojem, jehož opak nemožný.
Exc. N. (apodiktický) soud. Dk. N. obrana,
Dch., příčina. Psp. — Nutno jest, cf. také
Br. S. 179. VI.

Nútora, y, f. Slov. Ucho má chrustadlo,
perinku u n-ru.

Nutorný, innerlich. Slov. Loos.

Nutoskop, u, m. N. Zengrův. ZČ. I. 181.

Nutovačka, y, f., druh pily. Politik 1883.
Č. 72. 11.

Nutr, a, m. = samec o jednom varleti.
U Uher. Hrad. Tč. — N. = bezdětek. Ib. Tč.

Nutro = vnitř. Vyjdzě z ňutri na javo.
U Uher. Hrad. Brt. D. 237. — Slov. Loos.

Nútroby, pl. = vnitro, útroby. Slov.

Nův, gt. novu, m. = nový měsíc. Laš. Tč.

Nuveď = no vždyť. Slov. Phľd. VI. 257.

Nux vomica (vraní oko). Vz Slov. zdrav.

Nuza, e, f. = nouze. Laš. Tč.

Nuzáček, čka, m., vz Nuzák. Us.

Nuzačiti se = nuzně žíti. Us. Brt., Šd.

Nuzák. Lenoši bývají hotoví n-ci. Sb. uč.

Nuzar, a, m., qualea, die Qualee, rostl.
N. růžový, q. rosea, modrý, q. caerulea. Vz
Rstp. 537. — N, a, m. = nuzař.

Nuzdly, Nuzbly, dle Dolany, Nusbell, ves
u Tábora. Blk. Kfsk. 849., Rk. Sl.

Nuzerov, Nuserau. Blk. Kfsk. 1217., Rk.
Sl.

Nuzeti. List. fil. 1884. 3 24.

Nuzice, dle Budějovice, Nusitz, ves u Be-
chyně. Rk. Sl.

Nuzidelka, y, f., v hutn., die Noth-
kapelle. Šm.

Nuzín, Nusino, ves u Volyně. Rk. Sl.

Nuziťel. Hus III. 194.

Nuziti = trápiti. Sv. ruk. K. 1. 33. —
koho. Št. Kn. š. 24. N. lid. Ib. 153. Učedl-
níci tito n-li Krista, aby s nimi ostal; Chu-
doba ho mizí. Hus II. 142., III. 109. Ne-
budeš n. jeho jako lichevník. BO. Sámť
sv. Pavel jest nuzil své tělesenství. Št. Kn.
š. 260. — proč. Pro všetečnú pýchu je
nuzí. Hus I. 84. Jedny nuzie pro jich hriechy;
Počal jeho přieliš n. pro ten dluh. Št. Kn.
š. 152., 58. — k čemu. Sš. Bs. 184. Páni
své lidi n-li k tomu, aby . . . Let. 175. Ktož
kolivěk nuzie lidi k takým daróm. Št. Kn.
š. 160. — čím. Král je nuzieše dielem svých
měst, gravare; Potom je robotů litnú nu-
ziechu u bolesti. BO. Dotud jich zmek ne
tak nuzí zlá žádostí. Št. Kn. š. 3.