Předchozí (308)  Strana:309  Další (310) |
|
|||
309
|
|||
|
|||
Úhoř, e, úhořek, řka, úhoříček, čka,
m., anguilla, der Aal, das Aalchen. V. Ú. říčný, mořský, obecný, elektrický, Jhl., na- kládaný n. marinovaný, uzený, Kh., stra- katý, plzký, Kom., písečný. Schd. II. 501. Cf. KP. II. 244., 245., III. 387. Lovení ú-řů; slup, lov, osten, sádka, vrš, rybník na ú-ře; ú-ře zatisknouti (zabiti), lapati, loviti. Šp. Vz S. N. Drží ú-ře za ocas (vz Nejistota); Ze všeho se co ú. vyvine (vyseká, vz Chytrý); Ú-ře přes koleno lámati (vz Marný); Úhoř mezi rybami (rotivý, vz Nesvorný). Č. Ú-ře za ocas chytáte (špatně si počínate). Vz Najapný. Lb., Sych. Uhořalý = uhořelý. Bž. 17.
Uhoraný; -án, a, o, abgebrannt. — kde.
Chléb na jedné straně je celý u-ný. Na Ostrav. Tč. Uhorčený = uhřatý, erhitzt. Byl sem
u muziky, uhorčen šel sem domů. U Do- mažlic. Němc. Dr. pov. 42. Uhorčík, a, m., ein kleiner Ungar. Cf.
Uher. Slov. Šd. Uhorčiti, il, en, ení = zahříti, erhitzen.
Jg., — co čím: topením. Us. Tč. Úhorek, rku, m. = nedodělaná práce, die
Brache. U Vys. Mýta. Hrp. Úhořek, řka, m., vz Úhoř.
Uhořekovati se kde, sich abgrämen.
Us. Tč. Uhořelosť, i, f. = úpal, die Versengtheit.
Zlob. Uhořelý = uhřatý, erhitzt. U. čelo a líce.
Němc. — U., abge-, verbrannt. U. dobytče. Us. Uhoření, n., das Verbrennen, Abbrennen.
Úhoření, n., vz Úhor, Úhořiti, Kk. 63.
Uhořený = uhořelý, verbrannt, abge-
brannt. — U. = od slunce opálený. Němc. VII. 93. Uhořeti, el, ení; uhořírati, uhořovati. —
U. = hořením ubyti, ab-, wegbrennen. Kus svíčky již uhořel. Us. Ještě málo té svíčky uhořelo. Ros. — U. = shořeti, verbrennen. — abs. Bídně tam uhořel. V. — kde: v cha- loupce, V., v ohni. Rad. zv. — s čím. Všichni lidé i s domem u-li. Pass. 821. — čím. Kdež ta zběř vojska nešlechetného ohněm uhořela. Pal. Dj. III. 3. 156. — kdy. Přes tisíc osob a zboží nesčíslné uhořelo v pohromě té. Pal. Dj. IV. 2. 459. — U. = opáliti se, abbrennen. — komu. Tu plenu vezmi si přes hlavu, aby ti líce moc ne- uhořelo. Němc. IV. 12. Úhořiště, ě, n., die Aalfalle. Vz Úhoř-
nice. Rk. Úhoří, Aal-. Ú. maso.
Úhořidlo, a, n., die Anlflösse. Šm.
Úhořík, a, m., hlísta, maličký nálevník. Ú. octový, anguillula aceti, ú. škrobový, a. glutinis. Vz Schd. II. 531. Úhořiti, il, en, ení; uhořírati = úhorem
nechati, brach liegen lassen, brachen. — čím: rolí. — jak. Když je málo rolí, jenom na měřici úhoříme. Mor. Tč. — Ú. = úhor orati, die Brache stürzen; úhorem ležeti. Ruhen, brach liegen. D. Uhorka, y, f. = okurka, die Gurke. Na
Slov. Koll. Čít. 47. |
Uhorliti, il, en, ení, uhorlovati, zu eifern
anfangen. — nad čím. Na Ostrav. Tč. Úhornačka, y, f., das Brachkraut. Tpl. Úhorní, -ný, Brach-, Brachfeld-. Ú. žito, pastva. Us., J. tr.
Úhořnice, e, f. = slup na úhoře, die
Aalfalle, der Aalfang. Cf. Úhořiště. Puch. Úhořník, u, m. = truhla na úhoře na
sádkách, der Aalkasten. Šp. Uhorovati = úhořiti.
Úhořovitý, aalähnlich. Ú. ryba.
Únorový, Brachfeld-. Ú. (úhorní) pastva.
Vz Úhor. J. tr. P. půda. Dch. Úhořový, Aal-. Ú. lov, sádka, vrše. D.
Uhorsko, a, n. = Uhersko. Vz Uher.
Uhorský = uherský. Vz Uhor.
Uhoršiti, il, en, ení, uhoršovati, ver-
schlimmern. — komu. Svůj svému neuhorší. Plk. Ona (kořalka) mému tělíčku neuhorší. Us. Vk. U. svému stavu n. si svůj stav. Na Ostrav. Tč. Uhospodařiti, il, en, ení, erwirtschaften,
ersparen. — co čím: skrblictvím. Sych. — si z čeho. Ze služby pěkný groš si u-řil. Us. Šd. = co komu. Dítě si tam u-la. Mor. Tč. Uhospodovati koho kde: v hospodě =
ubytovati. U Uher. Hradiště. Tč. Uhostěný; -ěn, a, o, vz Uhostiti. Hdk.
L. kv. 82. Úhostice, dle Budějovice, ves. Arch. V. 527.
Úhostinný = pohostinný, gastfreundlich.
Mor. Tč. Uhostiti, il, stěn, ění; uhošťovati = hosti
uctíti, bewirthen, tracktiren; obydlí dáti (hostí), einquartieren. — koho: hosti. Ros. — koho kam: do hospody. Krok. — koho, se kde (proč). U někoho se u., sich ein- quartieren, als Gast wo einsprechen. Poklid v osykách se uhostil. Č. U. se v hospodě. U člověka hříšníka se uhostil. Sš. L. 180. A v uhostění sv. Pavla celou církev pohanů ve svém domě uhostil; Ač byla (Lydia) pro dokázání vděčnosti své na svém domě apoštoly u. mohla. Sš. Sk. 245., 193. (Hý. ). U-stil se v domě Zacheově. MP. Dj. bibl. II. 123. Byl bych ji uhostil v té pěkné komnatě, v té pěkné komnatě na stříbře, na zlatě. Sš. P. 32 Jazyk německý byl se již v 11. věku uhostil při jižní hranici kraje brněnského. Ddk. II. 205. Radosť u-la se na tvářích všech. Us. Tč. — koho čím. U-stil pána časnou ostrabou. Sš. L. 180. Uhošť, ě, f, ves. Arch. III. 473
Uhošťany, dle Dolany, něm Atschau,
ves v Kadaňsku. Vz S. N. Cf. Tk. I. 78., Arch. III. 489., 473. Uhotovati = uhotoviti. Na Ostrav. Tč.
Uhotoviti, il, en, ení, uhotovovati, zube-
reiten. — co: sviecen. Ž. wit. 131. 17. — co komu kde: byt, svačinu v kuchyni. Us. Tč. Uhoukati, vz Uhúkati.
Uhoupati koho kde: v rukou n. na ru-
kou. Us. Tč Uhoupkati se, sich satt hüpfen. Na
Ostrav. Tč. Uhousti, uhudu, houdl, uhuden, ení, er-
spielen. — co. Ten chlapec nic neuhude. Ros. |
||
|
|||
Předchozí (308)  Strana:309  Další (310) |