sb157-05 0..8296

763

Schwefelbarium, vápenatý, Schwefelcalcium.
Nz. V-ky, Hydrothionschwefelmetalle. Nz.

Vodíkový = od vodíku, Wasserstoff-. V.
bořičník, luničník, prvouhličník, sitaničník.
Pr. Chym. 104., Krok. I. c. 140. V. plamen
jako reagens. Vz Čs. lk. IV. 12. V. pol,
Hydrogenpol, Wasserstoffpol, m., kyselina,
Wasserstoffsäure. Nz.

Vodilec, lce, m., lépe: vodík, das Hydro-
gen. Jg.

Vodílek, lka, m., osob. jm. Šd.

Vodilka, y, f., hydrastis, rostl. pryskyř-
níkovitá. Rostl. III. a. 26., 29.

Vodinka, y, f. = polévka z maštěné vody,
úkrop. Vz Voděnka, Voda. Pk., Klš.

Vodipur, u, m., der Leitnagel, v horn.
Šm.

Vodisko, a, n., schlechtes Wasser. Sš.
P. 708.

Voditel, e, m. = vodič.

Voditelka, y, voditelkyně, ě, f., die
Führerin, Leiterin. Jg.

Voditelnosť, i, f., die Leitfähigkeit, das
Leitungsvermögen. V. tepla y půdě, Boden-
wärmeleitungsvermögen, n. Šp.

Voditelný, lenksam. Dch.

Voditi, vz Vésti.

Vodítko, vz Vodidlo.

Vodítkový hrot, der Sicherheitsmesser
(an der Gabel in Ankeruhren). Šp.

Vodiuci = vodící, zastr. Bž. 26.

Vodivosť, i, f. = voditelnosť. V. tepla,
proudu elektrického. Vz S. N. XI. 6., KP.
II. 196. V. tepelná. Čs. math. X. 235. V.
thermoelektrická, galvanická. ZČ. I. 246.

Vodivý, Führungs-, leitend. V. pravítko,
das Führungslineal, drát. Šp., roura, das
Leitungsrohr, patradlo, die Leitungssonde.
Nz. lk.

Vodka, y, f., das Wässerchen, vz Voda.
— V. = pálená voda, der Geist, Spiritus.
V. z jeleního rohu, Tab. lid., francouzská,
jalovcová, sirková. Kh. V. třešňová. Vz
Rstp. 480. V. = trávenina na mouchy, das
Fliegengift. Mor. Bkř., Mtl.

Vodkář, e, m. = kdo vodky pálí n. pro-
dává, der Branntweinbrenner, -Verkäufer.

Vodkařiti, il, ení, Branntweinbrennerei
o. Branntweinhandel treiben.

Vodkářka, y, f., die Branntweinbrennerin.
-händlerin.

Vodlejch, a, m., osob. jm.

Vodlezla, ves v Plz., vz Blk. Kfsk. 288.

Vodloh, u, m., z odložiti = odklad, der
Aufschub. V Kunv. Msk.

Vodlochovice, dle Budějovice, Wodlo-
chowitz, ves u Votic.

Vodlovati, zastr. = vyjeviti, offenbaren,
sagen. — co. Ktorí vyhoreli, nemalú škodu
v-li. Sl. let. V. 158. (III. 52. ).

Vodluvati = vodlovati.

Vodměniti se komu = odměniti se,
v obec. ml. Us. Já se (mu) vodměním, také
ho vošidím. Sš. P. 385.

Vodna, y, f-, die Muse, zastr. Rozk.

Vodná, é, f. (Vodné), ves u Kamenice
n. L. Vz S. N.

Vodnač, e, m. = vodnatelný.

Vodnačka, y, f., na Mor. = vodnice,
vodnatka, vodní řepa, die Wasserrübe. Rstp.

86., Kk. 213., D. — V. = vodnatelnosť. Bern.
V-ku míti. Na Slov.

Vodňanka, y, f., hydrocharis, der Frosch-
biss. Rostl. I. 271.

Vodňanská, é, f., os. jm. Vz Blk. Kfsk.
1456.

Vodňanské hory, Freigebirg, několik
domků u Vodňan.

Vodňanský, vz Vodňany.

Vodňany, dle Dolany, mě. v Čech. (v Pí-
secku). Vz více v S. N., Tk. II. 361., 398.,
III. 392., 423., IV. 745., V. 263., Blk. Kfsk.
1450. Z Vodňan Václav, spisov. poč. 16. stol.
Vz Jir. H. 1. 327. — Vodňaňan, a, m. —
Vodňanský. Chytří Vodňanští, vz C. Mudrosl.
str. 480. — V., ého, m., os. jm. Vz S. N. —
V. (Bosák Jan), v 16. stol., spisov. a kněz.
Vz Jir. H. 1. II. 91. — V. Adal. Tob., spisov.
poč. 17. stol. Vz Jir. H. 1. II. 327., Jg. H.
í. 653. — V. z Vracova Nath, spisovatel,
†1621. Vz Jir. H. 1. 327., Jg. H. 1. 653. —
V. z Radkova Václ. spisov. † 1564. Vz Jir.
H. 1. II. 328. Cf. Blk. Kfsk. 1450.

Vodnár, u, m. = lour, patěsky. Vz Lour.
Der Träberwein. Kom. — V. = olisované
mláto polité vodou a ukysalé, das Träber-
wasser. Mor. Šd.

Vodnař, e, m., der Wasserträger. V. žum-
pový (v dolech). Šp. — V. = znamení ne-
beské, der Wassermann. V., Stč. Zmp. 24. —
V. = had mořský. V. kroužkovaný, hydro-
phis fasciata, dvojbarevný, pelamys bicolor.
Vz Frč. 330.

Vodnařík, a, m., os. jm. Vz S. N., Šb.
H. 1. 306.

Vodnárna = vodárna. Mor.

Vodnařský, hydraulisch. Plk.

Vodnařství, n., die Hydraulik. Šm.

Vodnatě, wässerig. Us.

Vodnatec, tce, m., der Wassersüchtige.
Sš. L. 140.

Vodnatelka, y,, f., die Wassersucht,
Hydrops. Na Slov. Šd., Dbš. Obyč. 106.

Vodnatelník, a, m., der Wassersüchtige.
Na Slov. Bern.

Vodnatelnosť, i, f., vz Vodnotelnosť.

Vodnatelný, vz Vodnotelný.

Vodnatěti, ěl, ění; vodnatívati, zvodna-
těti, wässerig werden. — abs. To víno
vodnatí. Ros. Páry vodnatějí. Stč. Zmp.
619. — kdy. V mokrý rok kobzole v-tějí.
Mor. Tč. — V., Wassersucht bekommen.
Ten člověk v-tí.

Vodnatiti, il, ěn, ění, vodnatívati = vod-
natým činiti, wässerig machen. Ros.

Vodnatka, y, f. = vodnačka. U G. Je-
níkova. Kál.

Vodnatosť, i, f., die Wässerigkeit; der
Wassergehalt. V. vína Jg. V. řeči (slohu)
jest seslabení myšlénky dlouhým opisováním.
Jg. — V. = míza, šťáva, der Saft. V. krve,
hydraemia; kloubní, V,, byliny. V. bylin
vzniká z trvalého mokra a z jiných příčin.
Pta. V. spojivky, oedema conjunctivae; v.
víček, oedema palpebrarum. Schb.

Vodnatý = plný vody, vodou proniklý,
wässerig. V. jablko, otok, V., krev, páry,
Kom. J. 48., víno. Krab., řípa. Ros., pivo,
Us., kyselina sirková, ammonion, dvojuhlan
měditý v., kostan měditý v., trojsiran, siran