Předchozí (640)  Strana:641  Další (642) |
|
|||
641
|
|||
|
|||
Kolesavý = kolísavý. Črn. 7.
Kolesiak, a, m. = jestřáb. Slov. Ssk.
Koleska, y, f. = malá kolesa, vozík. Něrnc.
II. 21. Kolesní, Protzen-. K. zátyčka, truhla či
skříně, vroub, řetěz (u děla). NA. III. 96. Cf. Kolesna. — K. stolec (vůz). Msn. Or. 41. Kolesník, a, m , der Stellmacher. Šm. —
K., der Cyklist. Šd. Koleso. K-sa, vehiculum, currus. V MV.
nepravá glossa. Pa Cf. Mkl. Etym. 124. Mlýnské k. Tč. Keď ho voda vzala, nech ho nesie, zastaví se na k-se. Sl. spv. I. 105. Nevieš k. krútiti (volají na kršiaka, když letí). Němc. IV. 420. K. lámati, cf. Km 1887. 312. Ščastí svým k-som obracá v rychlosti. Glč. I. 168. Ohlédaj sa pozor- livě na zadné k-sa, bys nechodil pre chu- dobu na húby do lesa. Slov. Té. Najhorší k. najvjáce vrzgá. Hš. — K., a, n. K. Ján. Tk. III. 11., V. 46. Kolesojezdec, dce, m., ínnótri? = jízdný.
Vký. Kolesovec, vce, m. = náměstí v Dolno-
polí. Ntr. V. 241. Koleš, lše, m., libinia, ein Schalthier.
Šm. — K, os. jm. NB. Tč. Kolešov, a, m., Golleschau, ves u Horo-
sedel; Kolies, ves u Chlumce v Jičínsku; Kolleschau, vsi u Žiutic a Zábřehu. PL., Arch. II. 476., Blk. Kfsk. 1338., Rk. Sl. K. u Zábřehu také Kolšov. Kolešovice, dle Budějovice, Kollescho-
witz, ves n Horosedel. Tk. II. 102., III. 65C, Blk. Kfsk. 189., Rk. Sl. Kolešovský Sigm., nar. 1817., hudeb.
Vz S. N. Kolet, u, m. = krátký mužský kabát bez
šosů. U Žamb. Kf. Kólet = kouleti, váleti. — co: prádlo.
V Bohusl. Neor. Koleta, y, f = hra v karty. Obt.
Kolchicin, u, m., das Kolcnicin, colchi-
cinum. Nz. lk. -koli. Bž. 157., Mkl. Etym. 151. A my
ač bychom koli sami právem naleznúti mo- hli. NB. Tč. 236. V kterýžkoli den; Což- kolivěk učiní. Ž. wit. 101. 3., 1. 3. 2. Kolí, koljá, koljé = koliký. Us. u Hro-
zenkova na Mor. Brt. Koliandr. Rstp. 766., Mllr. 36. — K.,
dra, m. K. Frant. 1748 Jg. H. 1. 2. vyd. 581., Jir. Ruk. I. 364., S. N. Koliba, tugurium, xaXvßfj. Mkl. aL. 71.,
Mkl. Etym. 125., 426. Dle ného z rumun. - Kol. ván. č. 91., Hdk. C. 379., Dch. Také na Mor. Vck. K. = dřevěná bouda, odkorky pokrytá, na způsob střechy na nizounkých stěnách postavená. Cf. Pojta, Hať. Na mor. Val Brt. Uprostřed takovéto pltě postaví si k-bu a ze země upraví ohniště; K. zna- mená boudu z kolů nebo na kolech po- stavenou; V Hercegovině staví se k-by pa- stýřské opravdu na kolech. Pokr. Pot. I. 167., II. 72. Ale poď ke mně do mej k-by. Koll. Zp. I. 329, Nebo k. hoří. Brt. P. 181. My ovce pasieme, ty v k-bě léžíš. Sl. sp. I. 146. — K. = místo, kde ovčín stával. U Zašové. Pk. |
Kolibaba, y, m. = zdlouhavý člověk.
U Místka. Škd. Kolihač, e, m. = kdo kolíbá, der Wie-
ger. Šd„ — K. = kolembač. Šd. Kolibačka, y, f. = která kolíbá, die Wie-
geln — K. = ukolébavka, das Wiegenlied. Laš. Tč. Kolibadlo, a, n. die Wiegenvorrichtung.
Šp. Kolibář, e, m. = obyvatel koliby. Šd.
Kolibářka, y, f. = obyvatelka koliby.
Kolibářský, vz Kolibář. Biedno k-ské
živorenia. Slov. Hdž. Kolíbátko, a, n., das Wiegenmesser,
v kuchyních. Hnsg. Vz Kolíbavý. Kolíbavý tanec. Sš. P 755.
Kolíbka, y, f. = malá koliba Ej spraví
si k-ku z tej hustej čečiny. Sl. spv. II. 59. — Sb. sl. ps. II. 1 89. — K-ky = požaté obilí rozložené po poli tak, že vždy něko- lik hrstí pohromadě jest, jež se na povřísla Nahrabují a do snopů svazují. U Hořic. Hk. Kolibník, a, m. = kolibář. Slov. P. Tóth.
Kolibný. K. izba. Slov. Včka. IV. 126.
Vz Koliba. Kolibořice, dle Budějovice, Koliboritz,
sam. u Písku. Kolibov (Kolebov), a m., ves v Litomř.
Blk. Kfsk. 1116. Kolibový. zur Schäferhütte gehörig. K.
kůl. Šd. Kolibřík, trochilus. Cf. Schd. II. 449,,
Kram. Slov., Rk. Sl. K. černý, aretitis binturong, der Binturong; poustevníček, phaethornina; třpitivý, lampornis, křivo- perutní, campylopteRina; topasový, topaza pella; rájský; sluneční, phaethornis; sapfín, spaRgaNurus sappo; veliký, hypermetra gi- gas ; chocholatý, oxypcgon. Brm. I. 2. 235., 11. 447.-455. Kolice, e, f, ve mlýně, die Räderschiene.
Šm. Količ, e, m., Kalling, ves v Budějovsku.
Blk. Kfsk. 655 Količín, a, m., Kollitschin, ves u Hole-
šova. D. ol. VI. 654. Količina, y, f., quantitatis substratum.
Phld. II. 4. 116. Količka, y, f., cardopatium, die Aetz-
distel, rostl. K. chocholičená, c. corymbo- sum. Rstp. 924. Kolíčkový. Pastorek kola k-ho, der Heb-
nägelradtrieb. Šp. Količní, Kolik-. Šm.
Kolidi-us Václ. 1584. Jir. Ruk. I. 365.,
Blk. Kfsk. 1338. Koliensky = kolenačky. Slov. Ssk.
Koliesko, a, n. = kolečko. Slov. Sb. sl.
ps. II. 1. 89. 1. Koliha obecná, n. arquatus, der Feld-
mälier: veliká, n. arquatus, der Brachvogel. Sl. les., Ev. Sk. III. 256. U Počát. = čejka, vanellus cristatus. Us. Kš. Cf. Kram. Slov., Rk. SI. 2. Koliha, y, m. K. Eman , soud. adjunkt
a «pisov. 1841.-1875. Vz Rk. Sl. Kolik, koliko, quantura, Ž. wit. 70. 20.,
quot., 118. 84. Cf. Mkl. Etym. 151. K. má na Zlinsku v pádech kosých: kolikati. O ko- likatí vstáváte ? Brt. K. v záporných vě- 408
|
||
|
|||
Předchozí (640)  Strana:641  Další (642) |