808

CO komu = vytýkati: hříchy předkův. Br.
Odrhal jim to Bůh. Kom. Odrhá své služby.
Kom. Někomu bídný stav jeho o. Kram.

Odrhavý, vyčítavý, výčitku v sobě ob-
sahující, vorwurfsvoll. Rozprávkami posměš-
nými a odrhavými. Bech.

Odrhnutí, n., Abraufen, Abstreifen, Ab-
scheuern, n. Jg.

Odrhnutý, abgescheuert. — čím: nádobí
pískem o. Us.

Odrhovačka, y, f., zadrhovačka, krátká
žertovná píseň, das Bänkellied. Us. Dch.

Odřibut, a, m.= lump. Plk.

Odřice, e, f., paternice, ein Balken vom
Scheungerüste. D. Vz Odr.

Odříci, vz Odřeknouti.

Odřifous, a, m., poděhus, poděbrad, Bart-
schneider, m.

Odříhati, abrülpsen, vz Odřihování, Odři-
hovati.

Odřihlava, y, m., otrapa, ein Schlingel,
Bengel. U Olom. Sd.

Odřihost, a, odřihosti (pl., nesklonné),
kdo hosti dře, mnoho bére, der Gastschinder.
Odřihostem býti. Ten hospodský jest pan
odřihosti. D., Šm.

Odřihování. Anysová voda odjímá těžké
o. z žaludka. Čern.

Odřihovati, rülpsen ; u Místka schlucken.
Mtl. Odřihuje, odfrkuje. MM. — co : skryté
věci (vypravovati). Br.

Odříjeti, el, ení; odřiti, odřiji, il, ití =
přestati říjeti, verbrunsten. D. Vysoká zvěř
odříjela. Šp.

Odříkací, Absage-, Verzichts-, Entsa-
gungs-. O. list. Rk., Dch.

Odříkačka, y, f., vyřídilka, repetilka,
brebentilka, loses Maul, Gosche, f., Mund-
werk, Mundstück, n. Má dobrou odříkačku
(hubu jako trakař). Us.

Odříkati, odříkávati, absagen; auf-, her-
sagen. Žáci odříkávají. Krok. — co: úlohu.
— Vz Odřeknouti.

Odříkavý, prostořeký, schnippisch. D.

Odřilas (zastr. = odřiles), a, m., listopad.
Ve Slez.

Odřimovati, dřímavěti, schläfrig werden,
einschlafen. — čím. Hořem mysl se otupuje
a odřimuje. Sš. L. 204.

Odřiták, u, m., konečník, der Mastdarm. D.

Odříti, odru, dřel, dřen, ení; odírati, das
Fell abziehen,abschinden,abhäuten. — koho:
kozla (eine Sau aufheben), hosta. Us. Dřív
ho odřel než zabil (dřív vzal plat než dílo
odvedl). Vz Dluh. Č. Já tě neodru, jen mi
kůži dej. Prov. — koho z čeho: z kůže.
D., Štelc. — komu co: sobě ruku. Br. —
čím co kde, odkud: kůru na stromě, Č.,
se stromu, kamenem, nožem.

Odřititi se, munter werden (po probuzení).
U Opav. Klš.

Odřititi, il, cen, ení; odřicovati = odva-
liti, abwälzen. — co : částku zdi. Jg. — se.
Zeď se odřítila, fiel ab. Us.

Odřitní střevo, konečník. Mastdarm, m. D.

Odřivous, vz Odřifous.

Odřízek, vz Odřezek.

Odřízenec, nce, m. (nové), ein Abgeord-
neter. Rk.

Odříznouti, vz Odřezati.

Odrmoutiti se, aufhören sich zu kränken.
Ros.
Odrobina, odrobinka, odrobinečka,

y, f. = drobeček, Brösel, n. Pk. Na Slov.
a na Mor. Nemá chleba ani odrobinky =
nic. Na mor. Zlinsku. Brt.

1. Odrobiti, il, en, ení; odrobovati, odro-
bívati = vůkol drobiti, abbröseln. Jg. (O-dro-
biti). — 2. Od-robiti, odrábati, na Slov.
odpracovati, abarbeiten; robotou odpraviti,
abfröhnen; oddělati, napraviti, ungeschehen
machen. Th., Koll.

Odrobněti, ěl, ění, klein, gering werden.
Jetelinko drobná, cos tak odrobněla ? nemožu
ťa nažať z rána do večera. Sš. P. 288.

Odrobotovati, co komu čím: ruční
prací, abfröhnen.

Odročení, n., die Vertagung. O. jest v práv-
nictví položení jiné doby, nového roku k vy
řízeníi věci, o niž šlo neb jíti mělo. S. N.

Odročiti, il, en, ení, verschieben = od-
ložiti na jistý čas. — co : sněm, vertagen.
Balbi zem.

Odročka, y, f., die Vertagung. Rk.

Odročovací návrh. Us. Vertagungs-.

Odrod, u, odrodek, dku, m., slove každá
menší odchylka od základního tvaru, ve kte-
rémž druh (species) rostlinný neb živočišný
se objevuje, die Abart. Vz S. N., Šf. Rozpr.
14., Pal. Radh. II. 19. Obecná pšenice má
dva odrodky. Koubl. — O., původ, Abkunft,
f. Z takovéto krve bohatýřské můj plyne o.
Krok. — O., odrození, novorození. Z o-du
způsobeného skrze křest. Tract. — O., po-
tomstvo. Až do posledního o-du svého. Ms.
z 15. stol. Č. — Vz Odrůda.

Odroda, y, f. — odrůda. Dch.

Odrodilec, lce, m., odrodilý, ein Aus-
gearteter. Us. Vz Káně.

Odrodilosť, i, f., Ausartung, f. Jg.

Odrodilství, n., die Aus-, Entartung. Rk.

Odrodilý, od rodu uchýlený, nepotatilý,
ausgeartet. Jg. O-lý předků svých potomku.
Jg. I. 4.

Odroditi se, il, zen, ení = zvrci se, ver-,
abarten, umschlagen, aus der Art schlagen.
Děti se odrodily (nepodařily). D.

Odrojiti se, il, ení, verschwärmen. D.

Odroniti, il, ěn, ění; odroňovati, na Slov.
— srážeti. — co odkud: ovoce se stromu,
abschlagen. Plk.

Odrost, u, m., odrostění, odrostám, das
Heranwachsen. — O., odrostlosť, pubertas.
Aqu. Jalový dobytek na o. chovati. 1G0G.
Do toho rybníka se dává plodu na o. 200
kop. 1606. — O., trs, Trieb. Jeden o. ne-
třesku. Rostl.

Odrostati, vz Odrňsti, heran-, erwachsen.

Odrostek, stka, m., odrostlý, -stlá, der
Aufschüssling. Ros., Č. — O., stku, m., der
Trieb, Sprosse eines Gewächses. Rostl.

Odrostlina, y, f., co od (z) jiného od-
roste. Reš. — O., das Herangewachsene.

Odrostlý, entwachsen. O. osení, Br., pa-
chole. Ros. — čemu. Mladíci národní škole
odrostlí, lépe prý: kteří vyšli ze školy obecné,
Šb., ze školy vyšlí, Brt.; ale lid říká: odrňsti
metle n. metly; také bychom mohli říkati:
ze školy odrostlí podlé: ,z dětinství, z metly
vyrostlý.' V.