575

plech. Rohn., Plátek stolu, die Tischplatte.
Us. Hý. — Pláty, zbroj k okrytí těla, brnění,
der Panzer, Schuppenpanzer. Výb. I. 1102. 5.
P. na prsy. D. Pancíř n. pláty. D. Obleče se
v spravedlnost' miesto plát. BO. Nestojí ani
s kopím ani v plátech. BO., Troj. — P., die
Münzplatte, die Mettallplatte, das gewalkte
Silber o. Gold, aus dem Münzen geprägt
werden. Gl. 232. — P., mísa dlouhá, ploská,
flache Schüssel, die Platte. V. Sr. Franc. plat
(pla), die Platte, Schüssel, das Gericht. Hý. —
P., u skotu maso mezi hořejším krkem a hru-
dím, der Für-, Vorschlag. Us. Č. — P. Ku
klisnám ať se pro plemeno kůň dobrý při-
pouští, ne plat, ein schlechter Hengst. V. Vz
Plátek.

Plata, y, f., příšivek, flek, záplata, der
Fleck auf ein Kleid, Lappen. Vz Záplata
a (strany odvození) Plátno.

Platai-e, gt. Plataj, dat. Plataiám, lok.
Plataiách, instr. Plataiami; bylo mé. řecké
v Boiotii. — Plataian, a, m., pl. -né, vz -an.

— Platajský. Vz S. N.

Platan, u, m., lat. platanus, vodoklen,
Platane, f. P. východní, p. orientalis, mor-
genländische Platane ; p. západní, p. occiden-
talis. Čl. 125., Kk. 144., Schd. II 275.

Plátanina, y, f. = slátanina. Šf.

Platanový, Platan-.

Plátati = pláceti, flicken.

Platba, y, f., die Zahlung. Rk.

Platce, e (na Slov. platec), m. a f., kdo
platí, der Zahlungspflichtige. Půh. brn. 1447.
Jest špatný p. Sych., V. V roky p. býti má
(dokud nezaplatí vše, celý trh, má platiti po
rocích). 1558. Zb.

Plateau (fr., plató), ploska, plát, die Platte,
Hý.; vysočina, horská rovina (planina), die
Hochebene. Rk. Vz KP. II. 49., 161. Berg-
fläche, f. — P., Tischaufsatz, m.

Platební, Zahlungs-. P. arch, čas, den,
lhůta, list, místo, p. řízení na 24 hodin, pro-
středky, rozkaz, ukázka, listina, J. tr., rej-
střík, postih, summa, týden. Šp.

Platec, vz Plátce.

Piatej sa, y, f., piatej s, a, m., ryba. V.
Vz Mz 403. Mladý p. = hlaváč. P-si mají
tělo deskovité. P. obecný, platessa vulgaris ;
p. veliký, rhombus maximus. Frč. 292., Schd.
II. 500. Jakési ryby syrové z červeného moře
nápodobné těm, kteréž u nás matky boží
ryby a jináč platýsy nazýváme. Har. II. 71.

— Platejs, vz Plateys.

Plátek, tku, m. Vz Plát. —P., lístek květní,
při rostlinách prostoplátečných každý zvlášť
opadává n. odtrhnouti se může. Čl. P., lupen
korunový, petala, Kronblatt, Blumenblatt, n.
Kk. 45. Vz Koruna (květinová). — P. ro-
hový Jaegerův, rohový s drátěným hákem,
rohový s držadlem očních víček Pellierův;
vz Nástroje k operacím očním; p. patrový
(stříbrný), vz Nástroje k operacím v ústech.
Cn. — P., noviny malého formátu, das Blätt-
chen. Rk. — P., jazýček v hudebních ná-
strojích, hubička, das Mundstück, das Blatt.
Mus. Ostatně vz Plát.

Plátěnáky, pl., m., plátenice, plátěnky,
svrchní kalhoty z plátna, Leinwandhose, f.
Vz Plátenice. U Místka.

Plátence, e, n. = plátno, Leinwand, f.
Pobrali sukni, klok pás a p-ce. Pč. 42. —
P., mázdřice, Häutchen, n. Sal.

Platenice, ves u Moravan v Pardubsku.
PL.

Plátenice, e, f., která plátno prodává,
Leinwandhändlerin, f. — P., plátěné kalhoty.
Na Mor. Brt. — Plátenický obchod, Lein-
wandhandlung, f. — Plátenictví, n., Lein-
wandhandel, m. — Plátenictvo, a, n., die
Leinweberei. Aqu. — Pláteník, a, m., tkadlec
plátna, n. kdo v plátně kupčí, der Leinweber,
Leinwandhändler. V. Žižkovi kněží řádně
mše slúžili v ornáte a s pleší a v komži,
božie tělo nosili v monstranci. Protož jsú
(Táboři) Žižkovým kněžím řiekali plátenníci
a Žižka Táborským ševci. Neb Táborští kněží
jediné v sukni bez pleše a druzí s bradami
mši slúžili. Výb. II. 1522., 3.-10. Vz Pla-
chetník. — Plátenka, plátěnka, y, f., plá-
těná sukně, leinener Rock. — Plátěnky,
pl., podvlíkací kalhoty, Unterziehhosen, f. —
P., plátěné kalhoty, die Leinenhosen. Na
Mor. Brt. Choditi v plátenicích, v plátenič-
kách. Mor. Hý.

Plátenkář, e, m. = pláteník. Na Slov.

Plátenkářka, y, f. = plátenice. Na Slov.

Pláténko, plátýnko, a, n., z něhož se
dělají mlynářské pytlíky; výražkové, zrnové,
řídké, husté volné, špicové, dámské, české,
kdynské, uherské. Vys. Vz Plátno.

Plátenný, plátěnný, Leinwand-, V. P.
sukně (plátěnka), V., pytel, Háj., oděv, Štelc,
niť. Ben. Vz Lněný. — P. řeč (ničemná).
Us. P. vratidlo, dolní na stavu tkadlcovském.
Us. Dch.

Platenský, ého, m.. Jiřičky, Dreidorf,
ves u Moravan v Pardubsku. PL.

Plátev, tve, f. = plát, brnění. Dch. Do
železných p-ví. Hdk.

Plateys, a, m., dům a hostinec na Sta-
rém městě v Praze. Vz S. N., Tk. IV. 737.
— P., vz Piatejsa.

Plátež, e, m., die Bezahlung. Rukojmě
za p. toho gruntu. Gl. 232.

Plátežník, a, m., lichvář, jenž nerád platí,
der Wucherer. Na vých. Mor. U Olom. =
platič, der Zahler. Sd. Na mor. Zlínsku: kdo
nerád platí n. nemůže platiti. Brt. To je
špatný p. Na mor. Drahansku u Olom. Hý.,
Tr.

Pláti, plaji a plám, plál a plal, ání, imper.
hradí se od planouti n. plápolati, Bž. 203, Mkl.
B. 449., planouti, nul, utí = hořeti plamenem,
flammen, lodern. Vz Hřáti (strany časování).
Nebesa hořiece planúti budú. ZN. — komu.
Ó Hostýne ... jasná hvězdo, co září posvát-
nou Slovanům plane! Sš. Bs. 27. — čím
(kdy). V každý přejasné slunko den novými
plálo úsměvy. Sš. Bs. 41. Uzře býky, ani
plameny z sebe vypúštějí, jimižto všecko
vůkol plálo povětří v horkosti náramné. Troj.
P. láskou, D., závistí a mstou, Ráj., milostí,
k Bohu, St., hněvem. Troj. Tváře její rů-
měncem planou. Č. P. modrým plamenem.
KB. — kudy. Blesk plane cestou klikatou.
Jg. Tam plane mořem síra i smola. Er. Kyt.
75. — kde. Slunce plálo na bezmračném
kruhu. Sš. Bs. 193. — nad čím. Jeho hruď
plála nad zlých mravů nad vředem. Sš. Bs,