Předchozí (339)  Strana:340  Další (341) |
|
|||
340
|
|||
|
|||
(Hý. ). A ktož se mečov ukradne, ten všelik
v oheň upadne. AIx., Výb. I. 1104. Radije v smrť upadnu nežli sě tak svých ukradnu. Výb. I. 153. Úkradný = k ukradení, zu stehlen; tajný,
verstohlen. Smích ú. Div. z och. Ukradomě = kradmo, tajně, heimlich.
On mu to vzal u. Na Slov. Tč. Ukradomky = potajmo, heimlich. Na
Slov. Němc, Šd. Přijechal jsem u. Hdk. C. 315. Ukraj, e, m. = úkrají, ukrajina, větší
okres či kraj i země, složený z několika menších okresů, jako v církevní provincii nynější archipresbyteriat, archidiakonat aneb v politickém smyslu nynější okresní hejt- manství, der Bezirk. Šd. Cf. Pal. Dj I. 241. Úkrajek, jku, m. = skrojek (chleba). Na
Ostrav. Tč. Ukrájeti, vz Ukrojiti.
Úkrají, n., der Bezirk. Vz Úkraj. Vrchy
v ú. brněnském. Bdl. Ukrajina, y, f. = kraj na hranici, zem
pomezní, das Gränzland. — U. = krajina v Rusku, po obou stranách dolního Dněpru, vlasť Kozáků s hl. městem Kyjevem, die Ukraine. Vz S. N. Ukrajinec, nce, m., ein Ukrainer.
Ukrajinný, Gränz-.
Ukrajinský, Gränz-, ukrainisch.
Ukrajovati, vz Ukrojiti.
Ukramařiti, il, en, ení, durch Krämerei
erwerben. — si co. Us. Tč. Ukrápati, ukrápnouti, vz Ukropiti.
Ukrásiti, il, šen, ení (na Slov. -sen, ení);
ukrašovati, ukrášeti, el, en, ení, verzieren. — koho, co čím.
Ukrásti, vz Ukradnouti.
Ukrášení, n., die Verzierung.
Ukrášenina, y, f., die Zierde, Verzie-
rung. Kam. Ukrášenosť, i, f., der Zustand der Ver-
schönerung. Bern. Ukrášený; ukrášen, a, o, verschönert,
verziert. Co ukrášeného (pěkného) jest, to každý miluje (lúbí). Prov. na Slov. Ukrašník, a, m., der Rhetor, zastr. Rozk.
Ukráti = ukrojiti. Mor. Šd. — co komu:
krajíc chleba. Tč. Ukrátichu, zastr. = ukrátili. Kat.
Ukratitel, e, m., der Ab-, Verkürzer,
Wegnehmer. Ukratitelka, y, f., die Ab-, Verkürzerin.
— U., syncope, die Verkürzung.
Ukratitelný, verkürzbar. Bart. Ukrátiti, ukrátím (ukráci, Výb. I. 807., Bž. 195. ), ukrať, tě (íc), il, cen, ení (na Slov.
-těn, ění); ukráceti, 3. os. pl. -cejí, ukrácej, el, en, ení; ukracovati = kratším učiniti, kürzer machen, ab-, verkürzen; ublížiti, schmälern. Jg. — co: historii. Br. Zármutek nás usmrcuje a náš život ukracuje. Us. Tč. Zbytečné pití ukracuje živobytí. Mor. Tč. — co komu. Kdo mi ty dlouhé zimní večery ukrátí? Er. P. 172. U. si čas. Dch. — komu. Někomu u. V. Kdo chudým ukrátí, pán Boh ho zatratí. Ht. Sl. ml. 250. Aby se žádné straně neukrátilo. NB. Tč. 23. — co komu čím. Nepořádným životem u-til si věku. Us. Šd. Churfirst umřel ukrátiv sobě věku svého |
velikým sebe přepíjením. Dač. I. 175. U. si
čas čtením. D., Dal. Rozprávkou cestu u. Ros. — (komu čím) čeho. Sobě času u. D. Ať řeči ukrátím. V. Musíme toho u. Hr. rk. 11. Sváróv mnohých chtiece u. Arch. III. 120. U. někomu života. Alx. 1119. U. řeči, Alx. 1109., svého bludu, Kat. 2628., své dovolené, Kos. Ol. I. 159., svého ži- vota, V., svého bujenství, Výb. I. 368., pří- kladův. Výb. I. 358. Do siedmého roku de- ťom vlasy nestryhaj, bys jim rozumu ne- ukrátil. Dbš. 7. Proto Buoh jeho dnů ukrátí. Výb. I. 211. Svého ščestie tiem ukrátíš. St. skl. I. 130. Těšiti se tím, že Bůh těch bíd ukrátí. BR. II. 108. Spravedlnosti lidské hned se ukracovalo a zvláště při právích a při dskách; Protož toho ukrátím. Arch. II. 136., IV. 144. (Šd. ). Protož ukrátíš dnóv
svých vyvolených; Jest jiných mnoho dó- vodóv, jichž ukrátím. Hus I. 354., 470. (Tč. ). Své řeči ukrátichu. BO. Dobrovolnou smrtí života u. V. Svého spaní u. St. skl. Ukrátils dnů mladosti jeho. Br. Závisť a hněvivosť ukracuje života. Ben. V. Slov svých u. Šm., Dal., J. tr. — proč. Pro tesknosť čtúcích zdálo se mu o tom ukrátiti. Háj. Ale pro vyvolené budú ukráceni dnové ti. Hus I. 353. U. si věk pro milého. Er. P. 472. — jak. Ukrátiti někomu vedlé zápisů. Arch. III. 381. — komu kdy. Znám, že poněkud
od království českého při tomto nynějším jednání vám se ukrátilo. Pal. Dj. V. 2. 349. — koho oč: o hlavu = štítí. V. — komu
na čem: někomu na spravedlnosti u. Apol. — J. tr. — komu v čem. J. tr. By se
komu v čem ukrátiti mělo jeho spravedl- nosti. Boč. Aby se žádnému v jeho sprave- dlnosti neukrátilo. NB. Tč. 62., 226. Ne- chtěje, by se které straně v čem u-lo. Arch. IV. 284. Mnohým se vidí, že Silvius v též
historii své nejednou na jednom místě Če- chům ukrátil. Dvě kron. — co komu jak: nad polovici. J. tr. Úkratka, y, f. Vzhledl jen ú-kou. Klda.
III. 54. Vz Úkrad. Ukratochvíliti, il, en, ení, belustigen. —
koho. L. Ukrcati, na Slov. = dávením pošpiniti,
brechend beschmutzen; se = pobliti se. Bern. Ukrčati se (ukrčovati se), sich ducken,
sich zurückziehen. On se ukrčá, kde může (= nerád dává). Mor. Šd. Ukrčený; -čen, a, o, niedergeduckt. Seděl
u-ný v koutě. Us. Šd. — kde. Ta v tej kope u-ná len čušala, bála sa i len vykuknúť. Dbš. Sl. pov. I. 202. Ukrčiti, il, en, ení; ukrčovati, ein wenig
krümmen, zusammenziehen; se, sich ducken. — se kde: v koutku. Us. Šd. — se před čím:
před prací, před placením (když má platiti, nerád platí). Mor. Sd. Před tebú sa ukrčuje, i za chrbtom ťa potupuje. Slov. Tč. — se
s čím. On se s tím ukrčá (nerád by to vy- dal). Mor. Bkř. — čím: ramenama. Us. Tč. Ukřehlosť, i, f., die Erstarrung. Dch. Ukřehlý, erstarrt, verfroren. Us. Dch. Ukřepčiti, il, en, ení = ukřepiti. Ukřepení, n. = posilnění, povzbuzení, die Bestärkung, Aufmunterung, Vz Ukře- piti. Sš. |
||
|
|||
Předchozí (339)  Strana:340  Další (341) |