Předchozí (576)  Strana:577  Další (578) |
|
|||
577
|
|||
|
|||
Dyhování, n., das Fournieren. Vz Dyha
zde. Dyhovaný. Cídění d-ných ploch. Vz KP.
XI. 52. Dyjamant, u, m = vyhloubený kámen, na
němž tluče švec podešvy. Brt. Sl. 74. Dyk Ernest. Vz Zvon IV. 78. — D. Vikt.,
spis. Sr. Zl. Pr. XXI. 84, XXII. 177.. 202., Máj III. 349. Dýl = déle, později. Bylo to vo chvilku d.
neš teťka. Hoš. Pol. II. 136. Dyle = podlaha v stajni z okresaných trá-
mov. Horní Orava. Čes. 1. XIV. 223. Dým, u, m. Kdyby to nemohlo jinak býti,
i tomu bychom uvykati a pro zimu do dýmu jíti musili. 1609. Listář 92. Dýmčisko, a, n., zdrobn. dýmka. Rais,
Lid. 191. Dymisko, a, n. = dymník. Sb. sl. IX. 11.
Dymník, u, n. D. ve staveních. Vz KP.
IX. 383. Dymnivka, y, f. D. dutá, corydalis cava:
holubí vole, husičky, pižmo, podražec (bílý, červený, okrouhlý), podražice dutá, routa (planá, polní), rutka polní, slepičky, sme- taník, zeměžluč. Vz. Čes. 1. XIV. 223.. Dýmovný Lemnos (vulkanický) Škod.
II2 II. 260. Dýnkářka, dýnkovačka, y, f. = děvče,
které dýynkuje, vkládá dýnka do škatul. Rgl. Dyse, dysse = když se. Hoš. Pol. 11. 2.
Dysem, dyssem = když jsem. Hoš. Pol.
II. 11., 52. Dyšel = oj, Deichsel. Spiš. Sb. sl. IX. 78.
Dzierzonův úl. Us.
Dźisno, a, n. = ďásno. Opav. Brt. Sl. 75.
Dzivák, a, m. = kanec, divoké prase. Nár.
list. 1904. 314. 9. Džadky = halušky z brambor. Spiš. Sb.
sl. IX. 48. Džachor, u, m. = bachor. Liptov. Sb. sl.
IX. 44. Džavulit = štěkati. Spiš. Sb. sl. IX. 49.
Džgance, pl., m. = šúlance z tlče, nimi sa
kŕmia husy. Phľd. XXIV. 346. D. = halušky obyč. ze pšeničné kaše posypané tvarohem n. brindzou. Mus. slov. IV. 27. Džgať, vz Ďugať.
Džiganec, nce. m. = šťouchanec palcem.
Brt. Sl. 75. Sr. Džigať. Džopa, y, f. = nadávka ženské. Spiš. Sb.
sl. IX 48. Džury, džury, volá se na housata. Brt.
Sl. 75. Džvir, a, m. = zvěř. Spiš. Sb. sl. IX. 52.
Sr. Džver v III. Přisp. 65. |
Egoln = vůz. V zloděj. ml. Čes. 1.
XV. 46. Eiselt Bohum. Dr. Sr. Zl. Pr. XXII. 201.
-ějác konc. komparativu příslovcí m. -ěji
(-eji) v podřečí polnickém: častějác, te- plejác (tepleji, častěji). Vz Hoš. Pol. I. 2., 111., -ěja, -eic, ějíc, I. Přisp. 76. -ejk příp. adv.: pořádejk, potomejk,
prvejk, zasejk. Hoš. Pol. I. 110. Ekonomisér, u, m. = úsporný ohřívač
vody lokomotivy napájecí. KP. X. 416. Eksekuce, e, f. na.: exekuce. Jihoč. Dšk.
Sr. Huj. Progr. 16. Elebor, u, m., rostl. Sr. Čemeřice, Hla-
váček zde. Elegický. Systemy a strofy básní e-kých
a melických. Vz Král. Metr. I. 187. Elektřina, y, f. Sr. Vstnk. XIII. 435. nn.
Vztahy mezi e-nou, magnetismem a světlem; E. a magnetismus. Vz Vstnk. XIV. 600., 546. Elektrokinetika, y, f. Sr. Vstnk. XIII.
445. nn., XIV. 619. Elektrolysa, y, f. Sr. Vstnk. XIII. 452.
Elektrolyt, u, m. Vedení v e-tech. Vz
Vstnk. XIII. 452. nn. Elektromagnetický. E. theorie světla.
Vz Vstnk. XIII. 765., XIV. 604. Elektromagnetism-us, u, m. Sr. Vstnk.
XIII. 467. nn. Elektrometr, u, m. Sr. Vstnk. XIV. 612.
Elektrometrie, e, f. Sr. Vstnk. XIII.
441. nn. Elektron, u, m. = nosič kladné elektřiny =
ion. Phľd. XXIV. 363. Elektrooptický. E. resonance. Vz Vstnk.
XIII. 760. Elektrostatický. Účinky polí e-kých.
Vz Vstnk. XIII. 443. Elektrostatika, y, f. Sr. Vstnk. XIII.
435., XIV. 607. Elektrotechnický. E. spojení. Vz Vstnk.
XIII. 879. Elektrovodný. E. láno. Nár. list. 1905.
195 2. Elementárka, y, f. = elementární škola.
Tk. Pam. I. 10. Elikat = helekat. Brt. Sl. 75.
Elpl Dr., spis. Sr. Máj. III. 256.
Emfatický = důrazný. E, okázalosť.
Nár. list. 1904. 353. 2. Emfyteut, a, m. E-ti = zákupní statkáři,
kteří měli pozemky od některé vrchnosti zakoupené a za vzájemných závazků jich užívali. Dvoř. Mor. 98. Encyklopaedista, y, f. Zvon V. 786.
Engel Eman. Dr. Sr. Zl. Pr. XXII. 23.
s podob. Engelmüller Kar. a Ferd. Sr. ZJ. Pr.
XXI. 250., 624., Zvon IV. 322. Eni = ani. Brt. Sl. 75.
Epidemiologický význam. Nár. list.
1905. 56. 3. Equill, u, m. = lék proti výtoku z nozder
koňských, z lat. equus. Us. Erb, u, m. Šak s něho e. nespadne =
neublíží si na cti nějakou prací. Brt. Sl. 75. Erben Kar. J. Sr. Dolen. Pr. 559., Tk.
Pam. I. 477. 37
|
||
E.
|
|||
Změny hlásek e, é, ě v podřečí polnickém.
Vz Hoš. Pol. I. 12 nn. Ebien = oči. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46.
Eckert Jindř., spis., 1833—28. 2. 1905.
Sr. Zl. Pr. XXII. 250. s podob. Eče = ještě (v dětské ml. ). Phľd. XXIV.
607. Ečer Jos. Dr., spis.
|
|||
|
|||
Předchozí (576)  Strana:577  Další (578) |