113

Opletanec, nce, m. O-nce sú visiącimi
strapcami (třepením) z pareného, ťahavého
syra opletené oštiepky. Slov. Zátur., Rb.
Sb.

Oplétavý. O. lodyha. Hg. 117. Vz Oplí-
tavý, Rosc. 124.

Opletka. Cf. Slb. 236.

Opletník. Cf. Slb. 371., Rstp. 1092., Mllr.
36.

Oplevadlo, a, n. = človek, ktorého sa
nemožno ztriasť, opleť. Slov. Rr. Sb. Veru
toho o-dla je u vás primoc (máte mnoho
roboty, práce). Phľd. V. 126.

Oplévka, y, m., os. jm. Mor. Šd.

Opíchalý. Na hlavě měl o-lou (otřenou)
beranici Jrsk. Ob.

Oplchavý = oplchlý. Šm.

Oplíček, čku, m., vz Oplecek. Brt. N. p.
328.

Oplín u saní, piest. Rr. MBš., Mkl. Etym.
224.

Oplísti, vz Oplésti.

Oplíštiti se čím. Vz Plíštiti, Oplískati.
bojím se, aby se tam (ve Vídni) ňákou Něm-
kyňkú neoplíštil, věru hrubě zle se vedou
našim milým Čechům ty Němkyně. Črn.
Zuz. 223.

Oplítavý, vz Oplétavý.

Oplizlý = oplzlý. O. řeči Sš. II. 127.

Oplkanec, nce, m. = oplkaný člověk.
Na Hané. Wrch.

Oplkaný. O. zemák = rozvařený ; o. člo-
vek = tlučhuba. U Nezamyslic. Bkř.

Opločany, Oplotzan.

Oplodí = semenník, der Samenbehälter.
Cf. Čl. Kv. XXIII.

Oplodistvený; -en, a, o, befruchtet. O.
zeme. Šf. Strž. I. 573.

Oplodistviti, il, en, ení, befruchten. Šm.

Oploditi. Vzory osvěžují a oplozují duchy.
Osv. I. 191.

Oplodnění, n., die Befruchtung.

Oplodněný; -ěn, a, o, befruchtet. O. fan-
tasie. Tš

Oplodný, befruchtend. O. práce. Dch.

Oplošiti, il, en, ení, abplatten, platt ma-
chen. Šm.

Oplošnosť, i, f. O zemí. Mus. 1887. 505.
Vz Oplošný.

Oplot, Amplatz. Blk. Kfsk. 587., Rk. Sl.

Oplotec, Amplatz. Blk. Kfsk. 331., Rk.
Sl.

Oplotek, tku, nu. = oplotec, der Zaun.
Rk.

Oploteň, vz Záteň.

Oplotění, n. = plot, ohražení, die Um-
zäumung, der Zaun. Zpr. arch. VII. 54.

Oplotný; -ěn, a, o, umzäunt. Bern.

Oplotňák, a, m. = mlatec u oplotně. Us.
Hrt.

Oploty. Blk. Kfsk. 611, Sdl. Hr. VI. 263.,
Rk. Sl.

Oplouti. Kdež je (město) řeka oplove.
Kat. 4. — komu čím. Někomu hořem oplý-
vají ústa. Kká. — kde. Lid pod ním oplývá,
lebt im Wohlstand. Lpř Sl. I. 89. —- čeho.
Cf. Instrumental 583. b. 8. ř. sh.

Oplouvání, n , das Umschiffen. Lpř.

Oplouvati, vz Oplouti.

Oplovati, vz Oplouti.

Oplození, n., die Befruchtung. Umělé o.;
síla, schopnosť o., Befruchtungskraft, -fähig-
keit. Cf. Slov. zdrav.

Oplozený; -en, a, o, befruchtet. O. vejce.
Ves. I. 71.

Oplozovací, Befruchtungs-. O. síla. Dk.

Oplozování. Výhradaí a popřední o. jed-
noho pole. Šf. III. 574.

Oplsteň. Rstp. 1241. (?).

Oplučení (od pluk) navrhuje Czm. I.. 125.
za Landsturm. Potom Oplučenec, Oplučiti.

Opľusnělý = sešlý, vetchý, otrhaný, ver-
wahrlost. O. chalupa, Člověk. Slez. Šd., Brt.
D 242.

Odpľusneti, ěl, ění = sejíti, vetchým,
otrhaným atd. se státi, herabkommen. Vz
předcház. Slez. Šd., Brt. D. 242.

Oplúščiť sa = okotiti se. Ovca a koza
sa plúšťa. Slov. Rr. Sb. Vz Opluštiti. O žen-
štině nevdané pohrdlivě = slehnouti. Val.
Brt. D. 242.

Opluštil, a, m., os. jm. Mor. Šd.

Opluštiti, il, ěn, ění. Má na sobě všady
toli masa, jakoby ho o-štil. Mor. Šd. —
se = okotiti se; oženiti se. Vz Opluščiti.
Val. Vck.

Opľuvný = ničemný? Slov. Klátíš večne
sa jako trstina mezdi vlastenectvom a ju-
dášstvom, hrdinstvom a o-nou podlosťou.
Zhr. Lžd. 239.

Oplvať = oplývati. Slov. Bern.

Oplvky, pl., m. = výžuvky. Slov. Gemer.
Rr. Sb.

Oplynouti koho. Nač jsi mě o-lo? Č.
Kn. š. 220. — O. = utonouti. O. v řece. Št.
Kn. š. 142. Všakž sama potom oplyneš.
Výb. I. 170.

Oplynulý, umflossen.

Oplynutý = oplynulý. Ziak. 290.

Oplývavosť, i, f. = nadbyt, hojnosť, der
Uiberfluss. Sš. J. 152.

Oplzati se s kým. Št. Kn. š. 96. —
v čem: ve zlé žádosti. Št. Kn. š. 96.

Oplzkosť = oplzlosť. Hymn. 1418.

Oplzlec, zlce, m. = oplzlý člověk. Dk.

Oplzlina, y, f. = oplzlosť. Hymn. 1418.

Oplzlomluvec, vce, m., der Zottenreisser.
Šm.

Oplzlosť v mluvení jest potupnější než
řeč prázdná neb mnoho mluvenie. Hus I 272.

Oplzlý. Mkl. Etym. 237. O. řeči, Koll.
IV 151., skutky. Píší o. věci a ohavné. Hus
I. 54.

Oplzstvo, a, h. = oplzství. Št. Kn. š. 116.

Opnice, e, f. = blána, která obepíná
prsty ptáků, netopýra, die Schwimm-, Flug-
haut. Hrvát. Šd.

Opnouti se čím. Jenž se přiezní ne-
opíná. Ezp. 871.

Opobalsam, u, m. Mlč. Vz Rk. Sl.

Opočen, vz Opočno. Sdl. Hr. I. 256., II.
279., IV. 39., 338., V. 364. O., holkami
otočen. Sbtk. Krat. h. 82.

Opočenský Jiří, naroz. 1781., kněz. Jg.
H. I. 604

Opočilka, y, f., Křížka, hospoda u Ne-
veklova.

Opočínek, Opotschinek. Rk. Sl.

Opočnice, Opotschnitz. Blk. Kfsk 1041.,
Rk. Sl.

453