Předchozí (32)  Strana:33  Další (34) |
|
|||
33
|
|||
|
|||
dne a do roka najíti nedá. Er. Abych se
neprodlévaje k tomuto přítomnému soudu do tohoto města najíti dal. Žer. Kteříž dali se k tabuli najíti. Skl. V. 177. Ona k němu nacházela (vtírala se). V. On k ní často na- chází. Troj. — Br. — komu na co. Našel mu ná ránu (ukázal mu, kde ho raniti, po- padnouti může). Ros. — na koho. Stále na něho nachází (nabíhá). Jg. — co (se) kde (v čem, při čem, na čem, před čím, mezi čím). Jak daleko s očí sejdu, tak mdlou lásku v srdci najdu. Nepochybujem, že se tak hotově v tom najíti dáte. Er. To se tak našlo v registřích starosty komor- ničího. Nál. 214. Na ulici to našel. Ml. Na našich kněžích to nacházíme. Apol. Na mor- déři vinu najíti. Zř. F. I. Před právem dáti se najíti. Er. Našel to mezi spisy. Us. Najíti koho mezi známými. Chč. 301. Perly v sko- řepinách mořských se nacházejí. Kom. Rudy v žilách, v pramenech, kameny v zemi n. Vys. A masa jejich v masných krámech na prodeji se nacházejí. Koc. Vz Nacházeti se. Při starých lidech nachází se rada, jako při mladých síla. V., — se za kým. Ten se za ní nachodil. Us. V tom kraji za výběrčími 7000 zl. se nachází. Žer. L. I. 131. — co, se z čeho. Z historie se to nachází. Har. Z peněz (za peníze) najdou se dělnice. Dh. — se. Tak se našlo (nalezeno bylo). Ml. Pakli se jinak najde. Bart. Řídcí synové otcům podobní se nacházejí. Us. Dám se ráno na- jíti (přijdu. Vz Najíti se kam, do čeho.) Us. Dnes jsme se dosť našli, nachodili. Us. N. se = sobě pomoci. Zná se ten najíti. Na Slov. Plk. Navětřivše, co se díti bude při sjezdu, najíti se dali. Skl. 611. Zb. Vz Na- cházati se. — se (koho) kdy. Aby ji o mu- sice našli. Er. P. 242. Co jsem se nachodil po tmavé noci. Sš. P. 400. Nenajde-li se ku právu po zamčení do třetího dne pořád zběhlého. 1532. Pr. — se s inft. Našlo se býti pavučinou. Kom. — že. Našel, že vážila hřivnu zlata. Br. Najdeno jest, že pohnaný má vésti. Pr. 2. Najíti, vz Najímati.
Najmě = jmenovitě, namentlich, z strč.
imě, jmě = jméno. Ht.; 2. zvláště, besonders, vorzüglich. Sf. Najměti se, ěl, ění, oft, viel haben.
čeho : strachu. Zlob. Najmilejie, zastr. = nejmilejší. Kat. 3102.
Najmouti, vz Najímati.
Najmutí, n., das Miethen, die Miethung. D.
Lépe: najetí. Najmutý, gemiethet, gepachtet. Jg. Lépe:
najatý. Najprvní = nejprvnější. Kat. 1939.
Najručejší = nejrychlejší. Kat. 2795.
Najtvrze = nejtvrději. Kat, 2618.
Najtvrzší = nejtvrdší. Kat. 1079.
Najú, zastr. gt. a lok. dualu = nás dvou.
Dal., Pass. Ňák, v obec. mluvě m. nějak.
Nakáceti, el, en, ení, sporážeti, viel stürzen,
fallen. — čeho. Ten toho dříví nakácel. Us. — se čeho, lange fallen. Us. Nakačkovatí, nakaziti, anpfiischen. Us.
Nákadeřavý, krausig. Leg., D.
|
Nakaditi, il, děn, ění, auf-, anräuchern.—
komu, se komu. Us. Nakáchati se, lange und genug schnattern. Jg-
Nakakati, viel kacken. — čeho kam:
do hrnce. Us. Nakálati, naštípati, viel spalten. — se,
naštípati se, lange spalten ; naběhati se, lange rennen. Ros. Nákališný, na kalichu jsoucí, Kelch-. N.
tyčinky. Rostl. Nakalupovati se, lange gallopiren. Ros.
Nakančiti, il, en, ení, anklccksen, an-
schmieren. — čeho : papíru. Us. — čím. Us. Nakaňhati = nakančiti.
Nakanouti, nul, utí, nakapnouti. — co
komu kam. Nakanula mu na lžíci kapku vody. Jg. Eintröpfeln. Nakapati čeho kam : léku do vody, ein-
tröpfeln. Nakarabáčovati (se) koho, lange, genug
peitschen. Ros. Nakárati se koho čím. Dosti se ho do-
mluvami nakáral, aby se polepšil. Vz Kárati. Genug strafen. Nakartáčovati se koho, čeho čím, lange
bürsten. Us. Nakasati, vykasati. — co na co: bedra
na cestu. Scip. Nakašlati, nakašlám, nakašli, al, án, ání,
anhusten. — komu kam. Nakašlala bych jim v nos, abych to jim trpěla. Ctib. Já ti na to nakašlu (já toho od tebe nechci). Us. Cf. Nafákati. Hý. — se kdy, kde. Ten se v noci v posteli nakašlal (i. c. mnoho)! Us. Nakatovati, genug, viel martern -- se
s kým jak : do vůle. Scip. Nakavčiti, il, en, ení, beklecksen.— co:
papír (černě pomazati). — čím: inkoustem. Ros. Nákaz, u, m. = nákaza. Na Slov. Tys.
Nákaza, y, f., na Slov. nákaz, u, m.,
nakažení, nakažlivá nemoc, die Scuche, An- steckung, Sucht. D. N. morní, zlá, dobytka (pád dobytka) prsní, plícní, psí (psí mor), kočičí, kopytní. Ja., Sp. Tělo před n-zou ohraditi. Kram. N-zu bráti. Žalanský. Pro- středky ku zničení n-zy, Desinfektionsmittel. Dch. N-u odstraniti. Dch. — N., porušení, pokažení mravův, das Verderbniss. N. mravů, hříchů, života i zdraví. Příčina k nákazám hříšným. Kom. — N., hniloba, die Fäulniss. Plk. Nakázati, nakáži, al, án, ání; nakazovati
= mnoho kázati, poroučeti. — koho (strč.) slovy trestati. — čeho. Ten toho nakázal! Us. — se o čem. Ten se o tom nakáže. Šm. — čím. Proč tě taková smělost! jsem při- vedla, aby (= abys) směl takovými slovy nakázati (mluviti). Troj. Nakazilý = nakažený, verdorben. Jád.
Nakazitelný, ansteckend. N. nemoc, V.,
prašivina, puch. Jg. — N., kdo nakažen býti může, ansteckbar. Jg. Nakaziti, il, žen, ení; nakažovati, po-
zdějši: nakazovati, anstecken. V. — Nemoc nakazující. Jel., nakažující. V. — co: po- větří, člověka, celé město. Us., Ros. — koho čím: nemocí. D. Neduh, jímž se jeden od druhého nakaziti může. V. N. smradem,jedem. |
||
|
|||
Předchozí (32)  Strana:33  Další (34) |