Předchozí (1064)  Strana:1065  Další (1066) |
|
|||
1065
|
|||
|
|||
Vybytý — prodaný, verkauft. V. sud
piva. Wtr. Obr. II. 495 Vybývatel, e, m., Ausstatter, m. Lpř.
Vycajdati boty. Vz Cajdati Na Hané.
Wrch. Vycarstvovať = docarstvovať, aufhören
car zu sein. Zbr. Hry 164. Vycásať = vybiti. Cf. násl. Mor. Brt. D.
287. Vycasnovati komu peníze z kapes =
vytahati Mor. Rgl. Výcedek, dku, m. =výpotek, Ausschwit-
zung. f., Exsudat, n. Šv. 92. — V-dky = tekutina zo sklenic a pohárov do kvapky povyciedaná dohromady. Rr. Sb. Vycestovaný člověk = který konal cesty.
LObz. XIX. 162. Vycí píšťala parní. Vz Výti, Wld.
Vycibriť sa kde: medzi ľudmi = vy-
brousiti se. Slov. Rr. Sb. — kdy. Keď sa tam v-bríš za dva, za tri roky. Koll. Zp. I. 31. Vycifrovaný = vystrojený. Slov. Nemc
Vz Cifra. Vycifrovati = přídavky vyzdobiti ku
př. píseň, hudbu, vyšivky. Brt. Vycimbati komu = vybiti. U Místka.
Tč. Vycinovaný, verzinnt. Us. Pdl.
Vycipkati = vyhrnouti se. Slov. A ja-
koby do chrámu sa vám v-li. Phľd. VIII. 169. Vycítiti, herausfühlen. — něco. Dk.
Poet 180., 533. — co přes co. Živá pří- jemnosť barev nezkušenému vkusu brání přes ni v., kde právě krása vězí. Dk. Aesth. 8. Vycivený chlieb = vyschlý. Slov Zátur.
Vycivilisovati koho pro konstituci, civilisiren. Kká. Td.
Vycízať = do kapky něco vycediti, vy-
srkovati, vylisovati Val. Vck., Brt. D. 287. Vycmrndati, verpantschen. Všecku vodu
v-la, mouku (po malých částkách zbytečně upotřebila). Us. Semr. Vycmukati = vyboskati. Jinak = vy-
cucati. Slov. Zátur., Phľd. V. 72 Vycpaný čím: žíněmi. Us. Pdl.
Vycpati. Dej se i se svým návrhem v.
Us. Fč. Vycudky, pl, m., vz Odcudky (dod.).
Vycudovať = vyplísniti. Laš. Brt. D.
287. Vycukrovati melassu = cukru zbaviti
Cf. Vycukřiti. Ott. V. 766. b. Vycváraný = prohnaný. V. kluk U Ro-
kyc. Fč. Vycvičený. Moja hlava je po všetkých
školách v-ná a samým papierom vybíjaná. Slov. Sl. spv. VI. 229. Vycvikovanosť, i, f., Ausbildung. V.
čtenářstva Šf. III. 343. Vyčahati = vylézti, hinaufklettern. Val.
Vck. Vyčaptati = vyšmatlati. Slov. Ssk.
Vyčariť = vyměniti. Slov. Němc. VII. 268., I. 247.
Vyčeliti, die Stirnenden, das zu flös-
sende starke Klotzholz behacken. Mor. Škd. |
Vyčepýřiti se kde: v plese (pobaviti
se). U Žamb. Dbv. Vyčerněný, angeschwärzt. Roura uvnitř
koptem v-ná. ZČ III 47 Vyčerpati něčí sílu, prostředky spolku,
Us, veselí, Vrch., předmět. Tš., Osv — co jak: finance až na dno Sbn. — co čím : vzduch vývěvou Us. Pdl. Vyčerstvěti také = přestati býti čerst-
vým. Náš chléb již v-věl (ztvrdl, vyschl). V Roušíně Plsk. Vyčerstviti nápoj. Wtr. exc.
Výčesek, sku, m. = co se při česání vlasů
vyčesá. Mtc XV. 191. Výčet. Cf. Jg. Slnosť 41., 163. V. čá- stek. Dk. Aesth. 39. Prodávati na v. Wtr. Obr. I 614. Vyčiarať = vyškrtnouti, vymazati Slov.
Jeho vetu z obrany v. DŠk II. 79. Vyčidiť sa = vystřídati se. Mor. Brt D.
204. Vyčieraný = vylisovaný. V. víno. Slov.
Obky. I. 11. Vyčíhati něco ze zálohy. Lpř.
Vyčiniti co: pole = obdělati. Val. Brt.
— komu zač = vy hubovati. Za každé dílo notně jí v-ly. Němc. VI. 158. Vyčíslený ; -en, a, o. V. hodnoty. Pdl.
exc. Vyčísti. — co odkud kam jak. Aby
z jeho tváře vyčtla sobě útěchu. Osv. I. 279. Ze soch i původce jejich beze všech nápisů vyčísti dovedli. Tš Laok. 60. Z sítě ryby do plachet se vyčítají. Násadu (ryb) dva lovci po dvou kusech do plachet vy- čítají. NA. IV. 122. — se. Poručník jest povinen sirotkům počet učiniti a jako úřed- ník se vyčiesti. Výb. II. 825. — Cf. Vy- stírati. Vyčítálek, lka, m. = kdo rád vyčítá.
U Kr. Hrad. Kšť. Vz násl. Vyčítalka, y, f. = která ráda vyčítá.
U Rokyc. Fč. Vyčítavý. V. zrak, pohled, Pdl., líc. Zr.
Vyčivený. Slov. Oči vpadlé, celé tělo
v-né. Koll III. 241. Vyčkávací, exspectativ V. léčení.
Výčněl, u, m. = vyčnívající kus. V.
břehu do moře. Msr. V. ku př. ta čásť kříže, která nad hlavou vyčnívá. Hk. exc. Výčnělek. V. bodcový, p. stiloideus,
buněk zuboviny, Dentinzellenfortsatz, čeli- sťový, p. maxillaris, čelní, p. frontalis, če- pový, červovitý, p. vermicularis, háčkovitý, p. uncinatus, hákovitý, p. coracoideus, hla- sivkový, p. vocalis, hrdelní, p. jugularis, jařmový, p. zygomaticus, jehlancový, p. pyramidalis, klínovitý, p. clinoideus (přední, střední, zadní, anterior, medius, posticus), klínový, p. sphenoidalis, kloubový, articu- laris (stoupající a sestupný, ascendens et de- scendens), korunovitý, p. caronoideus (kosti loketní, ulnae), kostí, Knochenausschlag, křídlovitý, p. pterygoideus, kůtkovitý, p. condyloideus, lůžkový, p. alveolaris, mečí- kovitý, p. xiphoideus, muzečkový, p. cere- belli (k můstku, ad pontem, k prodloužené míše, ad medullam oblongatam), nadpažní (vz Slov. zdrav.), nejmenovaný, p. anony- mus, nosový, p. nasalis, obratlový, Wirbel-, |
||
|
|||
Předchozí (1064)  Strana:1065  Další (1066) |