Předchozí (68)  Strana:69  Další (70) |
|
|||
69
|
|||
|
|||
nárožní kul. Eckpfahl. Jg. — N., hřebík do
krovu. Dch. I chytá se nárožníků stěny (v po- vodni). Hlas. — N., a, m., snad poddaný, který za půdu sobě postoupenou nárožné platil. Gl. 172. — N., vlastník nárožního domu. Vz Tk. II. 110, Nárt, u, m., v již. Čech. nárut, u, m. Kts.
N. nohy, svrchek, svrchní plocha, das obere Fussblatt, der Rist, Spann, Oberfuss. V. Od dolního příhbí spodek nohy jest, kotníky, patu, nárt a podešvu a s prsty palec u nohy v sobě držící. Kom. — N. na střevíci, na botě. Us. Střevíce bez nártu (vykrojené pan- tofle), das Oberleder am Schuh, Stiefel. V. Střevíce, podešvy, nárt a řemínky mající. Kom. Kůže na nárt, n. dvojnásobný, n. s fifkou, s jazýčkem (mit der Zunge). Šp. — N. = kůsle, die Schlittschuhe. Kron. mosk. 44. Nártí, n., plocha nártová, nárt, die Fläche
des obersten Fussblattes, der Rist, Spann. Jg. N. noh. V. Vz Sal. 215.10. — N., podsev, die Fusssohle. N. dělati. Aqu. Nartoun, a, m. N-ni, macrotarsi, poloopice,
mají tvářnosť plchů neb veverek, hlavu tlustou, oči a boltce veliké, ocas dlouhý. N. ryšavo- ruký, tarsius spectrum. Frč. 397. Nártovice, e, f., das Oberleder. Rk.
Narub, naruby, vz Rub.
Narubati, vz Naroubati.
Narubiti, il, en, ení = narubnouti.
Nárubní, -ý, verkehrt. N. báseň, die Tra-
vestie. Dch. Narubnouti, bnul a bl, ut, utí, natíti. —
co: dřevo, anhauen. Jg. 1. Náruč, adv., kůň na pravé straně, ná-
ruční, das Handpferd. Náš vraný jde na- podsed a hnědý náruč. Vz Náruční. Us. Koubl. 2. Náruč, i, f., v již. Čech. jen náručí;
í se neodhodilo. Vz Náručí. Naruček, čku, m., der Stutzärmel, Stutzel.
Rk. Náručeň, čně, f., das Handblech. Rk.
Naručesť, adv., zastr. = rychle. V. Ručesť.
Náručí, í, n., objetí rukou n. rukama, die
beiden Arme. Jg. Vzal ho do n-čí a hodil jím o zem. Ros. Nesl to v n. Jest toho s n. Nabral dříví s n. Ros. Vzech zmilitku v n. Rkk. V n. nositi, D., míti; v n. koho ležeti, zemříti. Nt. Do n. něco bráti. Do n. někomu padnouti. Us. — N., co se na ruce vzíti a odnésti může, armvoll. N. dříví (s n.). Us. Ženci srpem žnou a po n. rozkládají. Kom. — N., důlek pod páží. Us. Vorlík. Die Achsel-
höhle. Naručiti, il, en, ení, lange bürgen. — se
za koho (dlouho zaň ručiti). Us. — komu = poručiti. Na Slov., Koll. Náručka, y, f., die Manchette. Dch., Čsk.
— N., náručí.
Náruční kůň. Vozka náručního koně s pod-
sedlním spřahá. Kom. Vz Náruč. Das Hand-, Beipferd. Pije jako náruční. Sml. Náručnice, e, f., náramek, das Armband.
BO. 1. Náručník, u, m., šat na ruku. 1522.
2. Náručník, a, m., náruční kůň, das Hand-
pferd, vůl. D. Opak : podsedlní. N. přední, střední, povojní (podsedlný). Čsk. Náruk, u, m.. zastr., náručí, Arm. Ž. kap.
97. 1., 78. 11. ' |
Nárusalý, trochu rusý. Barva n. Svět.
Etwas blond. Narůsti, narostu, rostl, stění; narostati,
wachsen. — komu: Narostly mu rohy (zbuj- něl). Ros. Narostlo mně v cestu rákosí. Er. P 133. Narostla nám prede dvermi zelená buk- vička. Zpěv. I. 83. Po níž (masti) jim (koním) pěkná drobná hříva naroste. Vrat. 60. — abs. Až tráva naroste. Ros. Větší než na- rostl (o pyšných). Ros. Vz Růsti. Naruť, ě, f., nárt, das Oberleder am Schuhe.
Us. k Bavor. Na různo, vz Různo.
Náružeti, ojí. el, ení, znáružeti = náru-
živěti. Ros. Náruživě, vášnivě, leidenschaftlich. N. sc
hněvati, D., rozhněvati. Háj. Náruživec, vce, m. = člověk náruživý.
Dch. Nárůživělý, narůžovělý, ins rosenrothe
gehend, rosenfärbig. Us. Náruživěti, ějí, ěl, ění; znáruživěti, ná-
ruživým se stávati, leidenschaftlich werden. Ros. Náruživosť, i, f., trvalé mysli hnutí. Jg.
N. jest nejvyšší stupeň vášní t. j. citů a pudů, rušících poklid mysli čili rovnováhu pohnutek lidských. Die Leidenschaft. Hš. Vz S. N. Vůle podmaněna jest náruživostem. Kom. Bez n-stí zdání a přímluvu rozbírati. V. Vír n-stí. D. Jeho n. ho k tomu nese, pudí. V. S n-stí milovati. Troj. N. žádosti nečisté. Stav. svob. — N., vášeň, der Affekt. N-sti (hněv, mrzu- tosť, lekání), jsou člověku vždy škodny. Berg. Vášeň jest každé silnější pobouření mysli, ale netrvá dlouho. N. jest vkořeněnější a déle, někdy velmi dlouho trvá. Vz více v Jg. Náruživý, nepokojný na mysli, vášnivý,
zlobivý, prchlý, leidenschaftlich. Mnozí jsou n-ví a nepamětliví. V. N. žádosť, V.,žalost. Troj., chtivosť pomsty, Troj., hráč, Sych., hněv, radosť, zalíbení na čem míti, lovec, milenec. Nt. — v čem. Nt. — k čemu. Žádosť těla k hříchům náruživého. Br. Narůžovělý, rosenfärbig. Rostl.
Narval, a, m., či zuboun jednorožec, mo-
nodon monoceros. Frč. 374. Der Hornfisch. Nařvati, nařvu, al, ání, lange, oft brüllen,
heulen. — se. Dosti se narvali (nakvílili, naplakali). Ros. Narychlo, vz Rychle.
Narýpati, al, án, ání; narýpnouti, pnul
a pl, ut, utí, anstechen; viel stechen, graben. Jg. — co. Kdo to narýpl ? Narýpal sílu ko- řenů. Us. — se čeho n. s čím. Us. Narýpnutí, n., der Anstich. D.
Narysov, a, m., něm. Narisow, ves u Pří-
brami. PL., Tk. II. 37. Narýsovati, co čím komu, aufzeichnen.
Vz Rýsovati. Naryšavělý, röthlich. Rostl.
Naryšavěti, ěl, ění, naryslavěti, röthlich
werden. Ros. Náryšavý, röthlich. Byl.
Naryti, ryji, ryl, yt, ytí; narývati, auf-
graben, aufstechen. Jg. —co. Ten záhon naryl, ale nedoryl ho. — čeho. Naryj koření stří- lového a vař. Jád. — se čeho, s čím. Nary-x, ky, f., mě. v Lokridě.
|
||
|
|||
Předchozí (68)  Strana:69  Další (70) |