Předchozí (293)  Strana:294  Další (295) |
|
|||
294
|
|||
|
|||
Podmetnutý; -ut, a, o Lotyšský otčenáš
za herulský p-tý. Šf. Strž. I. 490. Podmětný. Podmětný genitiv, Křn., roz-
díl, pravda, smysl. Hlv. 22., 50 , 282. Dů- kaz z důvodů p-ných. Jd. 92. Podmezí, n. Sš. P.584. — P = mlýn
u Horažďovic; pole u Únětic na Blovicku. BPr. Podmílání břehu vodou, die Unterwüh-
lung. Podmínečný. P. rovnice. ZČ. I. 9., 67.,
soud, Dk , indikativ. Lpř. Sl. I. 42. Podmíněné, ého, n , v log. Jd. 3. vd
20. Podmíněnost, i, f., die Bedingtheit. Hlv.,
Tš. Podmíněný; -ěn, a, o P. možnosť, Lpř.,
křest, rozhřešení. Skočd. 149., 643. — čím Nemoc podrážděním p-ná (způsobená). Exc Podmíniti, vz Podmiňovati
Podmínka. P-ky života, Osv. I 48.,
životní, Osv. VI. 589, NA. V od. 2. 3., platební, Pdl., časové, prostorné, ZČ. I. 1., vegetační, fysikalní, existenční, Stč. Zem. 704.; na zřízení něčeho lépe: p zřízení něčeho (gt.). Vm. P-ky svobodného po- kroku lidského se naplnily. Vlč. P. vyja- dřuje se a) předložkovým lokalem (při), b) předložkovým genitivem (bez). Při svorné vůli jde vše do hůry. Bez práce není ko- láče. Brt. S. 3. vd. 77. 8 Podmínkový. P. rovnice. Šim. 32. Vz
Podmínečný. Podmiňovací, bedingend. P. soud, Jd.,
spojky. Křn. 3. vd. 131. Podmísiti, untermischen. Šm.
Podmistří, n. Vz Šlohýř.
Podmiščanka, y, f. = syrovátka (z pod míška vytékající). U Místka. Brt. Podmišky, Podmíšky, pl., f. = pozemky
u Šťáhlav. Podmítka = pole po prvním orání, vr-
žanina, vrzelina, vrž. Cf. Podrmésti. P. také = obilí vzešlé ze semene v první oračce vytroušeného. Mor. Brt. — P., das Unter- schiebsel. Šf. III. 201. — P. = druh vy- šívání. Brt. Podmítkový sáček (na vyšívání slov).
Brt. L. N II. 90. Podmladek, vz Podmladiti.
Podmladiti kvasnice = nasypati do nich
drobet mouky a naliti mléka a dobře za- míchati. Z kvasnic tímto činem podmlaze- ných povstane kvásek, jenž do těsta se dává Mor. Wrch. — se. Když se všech stran oblaky vycházejí a na déšť se sbírá, říká se: Už sa podmlaďuje na déšť. U Uh. Hrad. Tč., Brt D. 250. Podmlněnec, nce, m Kod. Úv. 264.
Podmlniti co. Kod. Úv. 262.
Podmluvení = podřeknutí se. Jeden na
druhém láká leckakýchs p., jinak řeč po- padna, než onen myslí. Št Kn š. 132 Pod Mlýnem, Lhota Weselka, osada
u Benešova. Podmnichovský Mlýn, untere Mühle,
mlýn u Říčan (Dolejší Mlýn). Podmodralý, bläulich P. pysky, ČeRn.,
oči, blaue Augenringe. |
Po lmoklí, n. V P.= pole u Staňkova
a u Kard. Rečice. BPr. Jest z P. = opilec. Bdl. Jinak chybně m.: Podmokly. Podmoklina, y, f., les u Černouška na
Roudn. BPr. Podmoklský, ého, m , os. jm. Blk. Kfsk.
1387., Sdl. Hr. V. 120 Podmokly, něm. Podmok, sam. u Uhlíř.
Janovic. Něm. Podmok u 1—3., Podmokl u 4-6. Cf Arch. VIII. 599., VII. 717., Blk. Kfsk. 1387 , Sdl. Hr. VI. 259 , 268., Rk. Sl. Podmokřina, y, f. = podmokří, unter -
nässter Boden. Sl. les. Podmol. Mkl. Etym. 186 — P. = vodo-
rovná chodba od svislé šachty či jámy jdoucí, Ort. U Přebivlic Zhlk. Podmole, Baumöl, ves u Znojma.— P.,
vz. Podvale. Slov. Rr. Sb. Podmolina, y, f. = podmol, hrvat. Šd.
Podmoran, a, m., sam u Velkých Přílep.
Podmořanka, y, f., alausa vulgaris, ryba.
Ves. IV. 226., Brm III. 3. Podmořský. P. hiber, teplota, Stč. Zem.
745., 752, telegraf, tunek. Zpr. arch. Podmostina, y, f. = podmostí, der Brük-
kenkopf. Dbš. Sl. pov. VII. 22. Podmostní sloupové. Pal. Rdh. II. 51.
a j.
Podmostky, Chrast, sam. u Strakonic.
Podmostsky Mlyn, Brückenmühle, u Bu-
dejovic. Podmoští, n , místní jm. u Smržic u Pro-
stějova. Pk. Podmouti kam. A ješto kněz podme
na dietě, chtě je křstíti a ako v ně podme, to znamenává, že tú mocí kněžskú odhoní od něho zlého ducha a dobrého ducha při- vodí. Št. Kn š. 211. Podmrač, e, f., Unter-Mratsch, ves u Be-
nešova (Dolní Mrač) Podmračný, umwölkt. P. počasí. Us.
Podmraziti, ein wenig frieren machen.
Šm. Podmrazový stupeň, Unterrullpunkt, n
Kod. Úv. 180. Podmrvka, y, f., notochlaena, das Spreu-
farn, rostl. V z Rstp 1781. Podmrzlý, angefroren. P. bláto. Osv. V.
637. Podmurovati = podezdíti Laš. Tč.
Podmychač, e, m , der Anstitter, Hetzer.
Povstání rychleji bylo potlačeno, než p-či jeho očekávali Bdl. ŽŠf. 49. Podmýlesy, pl., m , Pöllma, ves u Klá-
šterce v Kadaňsku. Cf. Rk. Sl. Podmyslivec, vce, m. = vojenská šarže
u polních myslivců (desátník), der Unter- jager. S N. XI 52. Podmyslně. Tajemně a p. naplnila se
slova ta na Kristu Pánu. Sš. Cf. Podmysl. Podmyslný. P. vyklad. Sš. I. 35. Vz
Podmysl. Podmyšlený = vymyšlený. P. osoba.
Sš. III. 4 Podmýtař, e, m = podrývák, der Unter-
grundpflug Sl. les. Podmyti = podemleti, podebrati, unter-
spülen. Bern. Podnáčelník, a, m., der Unteranführer.
Lpř. |
||
|
|||
Předchozí (293)  Strana:294  Další (295) |