Předchozí (470)  Strana:471  Další (472) |
|
|||
471
|
|||
|
|||
Zhmožděnina, y, f., die Quetschung,
Kontusion, die Quetschwunde. Ja., Nz. lk., Čsk. Z. = porušení celistvosti dužniny, kteréž povstává buď udeřením aneb silným tlakem na nějakou časť těla. Vz S. N. Zhmožděný; -ěn, a, o, contusus, ge-
quetscht. Z. prst. Meč posvátný Svatopluka do z-né vezme dlaně. Hdk. C. 239. — Z. = utlučený, zerstossen. Z. pepř. — Z. = utý- raný, abgeplagt, abgerackert. — čím: pra- cemi. Kom. Zhmoždilosť, i, f., die Quetschung.
Zhmoždilý, zerstossen, gequetscht. Aqu.
Zhmožditi, il, ěn, ění; zhmožďovati,
zhmážditi = pohmožditi, zdrtiti, stlouci, smlátiti, stočiti, smačkati, zerstossen, zer- quetschen, zerschmettern; utýrati, abplagen, abrackern. Jg. — co: hniličky, Ros., skálu, Kom., postel (rozcuchati, zersansen), D., V., pepř. — co, koho, se čím. Něco rukou, se pracemi. Kom., údy ranami. Ottersd. — kde: zázvor paličkou (tlučkou) v hmoždíři. Us. Tč. — se s kým, sich abbalgen. Zhmuřky, pl. = žmurky, mžítek, das Ver-
steckspiel. Na Slov. Plk. Zhňácati = dohromady stlouci (o jídle).
— co jak. Zhňácáš všecko dohromady, pak
tě ovšem bolí žaludek. Us. Kšť. Zhnáti, vz Sehnati.
Z hněda, braun-. Z h. červený atd.
Zhněděný lilek, solanum fuscatum, rostl.
III. a. 98. Zhnědlý, bräunlich geworden. Mj. 26.
Zhnědnouti, dl, utí, braun werden. Květy
zhnědly. Rostl. III. b. 343. — čím. Roztok indiga touto kyselinou zhnědne. Mj. 33. Zhnědnutí, n., das Braunwerden. Šp.
Zhňésť = zhnísti. Na Slov. Bern.
Zhnětění, n., das Zusammenkneten; die
Aufreibung. Zhnětěnina, y, f. = zhmožděnina, die
Aufreibung, Aufdrückung. Ja., Jád. Zhnětený; -en, a, o, zusammengeknetet,
— Z. = zdávený, zmačkaný, aufgedrückt,
aufgerieben; geknetet. Z. hřbet koně. Jel. Vz Zhnísti. Zhnilá, é, f, jm. místa u Hunčovic na
Mor. Pk. Zhnilec, lce, m., der Faulenzer. Na Ostrav.
Tč. Zhniličati = zhniličeti. Na Mor. Šd.
Zhniličelosť, i, f., die Teigigkeit. Us.
Zhniličelý, teig, teigig. V. Z. hrušky,
jablko. D. Vz Shniličelý. Zhniličený = zhniličelý. D.
Zhniličeti, el, ení, teig werden. Hrušky
už zhniličely. Vz Shniličeti. — kde. Hrušky už na stromech z-ly. Us. Vz Zhniličati. Zhniličkavěti = zhniličeti. Slov. Loos.
Zhnilina, y, f. = hnilosť, hnilota, hniloba,
hnilina, die Fäulniss, Morschheit. V jablkách jsou z-ny, faule Stellen. — Z., y, m. a f. = lenoch, der Faulenzer. Počkej, ty zhnilino. — Vz Shnilina.
Zhnilinec, nce, m = zhniloch, zhnilec.
Mor. Šd. Zhnilka, y, f. = hnilice, hnilička. Slez.
Šd. Zhniloba, y, f. = shnilosť. Z. lidí utrácí.
Sk. |
Zhniloch, a, m. = zhnilec, zhnilinec,
lenoch, lenivec, der Faulenzer. Mor. Brt., Vck., Šd. Na Beskyd.: zhnilok. Tč. Však vám, vy zhniloši! Šd. Ten z. se pořád po- valuje. Šd. Znilok, a, m., vz Zhniloch.
Zhnilosť, i, f. = shnilosť.
Zhnilý = shnilý.
Zhnisaný, eiterig, vereitert. Z. místo. Nz.
lk. Zhnisati, vereitern. Rána z-la. Us.
Zhnisoucí = co v hnis se obrací, ver-
weslich. — kde. Tělo z. v zemi. Modl. ms. Zhnísti, vz Shnísti.
Zhníti, vz Shníti.
Zhnití, n., die Verfaulung, Verwesung.
Bern. Zhnízditi, vz Shnízditi.
Zhnojení, n., die Düngung.
Zhnojený; -en, a, o = pohnojený, ge-
düngt. Z. pole. — od čeho. Podlahy světnic od vody z-né (povodní). Wtr. — čím: krav- ským hnojem. Zhnojiti, il, en, ení; zhnojovati. vz Shno-
jiti. — Z. = v hnůj obrátiti; zkaziti. — co. St. skl. Žid zhnojí dobrý byt. Na Ostrav. Tč. — se = v hnůj se obrátiti, zkaziti. Star. let., Z. wit. 37. 6. Zhnojovati, vz Zhnojiti.
Zhnusení, n., der Ekel, die Uibelkeit.
Kos. Ol. I. 55., Bern. Zhnusený; -en, a, o, ekel, ekelig, ekel-
haft, Ekel erregend. Zhnusiti, il, en, ení = zoškliviti, hnusným
učiniti, verekeln, ekelhaft machen. — komu, si co. Tabl. lid., Dch., Sl. let. I. 313., Tč., Šd. — se. Zhnusila se mu pečeně. Us., Jg. — koho. Práce ho z-la = zničila. Mor. Brt. Zhobliti, il, en, ení, zhoblovati, ab-, aus-
hobeln. Ros. — co: prkno, lidi, mravy. Bern. — co čím: desku hoblem. Na Mor. Tč. Zhoda, y, f., vz Shoda.
Zhodení, n. = shození. Na Slov. Bern.
Zhodený = zhozený. Na Slov. Bern.
Zhoditi, vz Shoditi. — komu čeho.
Jazť jej toho doma zhozi (zhodím = na- hradím, srovnám). Výb. I. 215., Hr. rk. 377. Zhodlivosť = zhodnosť.
Zhodlivý = zhodný.
Zhodlovati si co = spraviti, zříditi,
einrichten. V. Zhodno, rathsam. Není z. každému věřiť.
Mor. a Slez. Šd. Zhodnosť, i, f., vz Shodnosť.
Zhodnouti = uhodnouti. V Hodslavsku
na Mor. Brt. Zhodný, vz Shodný.
Zhoj, e, m. = zhojení. Rk.
Zhoja, e, f. = zhojení, lék. Slov. Našel
srdca pýchy zhoju. Hrbň. Rkp. Zhojení, n. Vz Zhojiti. — Z. (act.),
scelení, vyléčení, die Heilung. Nemoc lidem pouhým k z. Nemožná. BR. II. 34. b. V. — Z. (pass.) = uzdravení, nabytí zdraví, die Genesung. Není naděje z. V. Zhojený; -en, a, o, geheilt, kurirt, her-
gestellt, gesund gemacht. Us. Bern. Z. rána. V. |
||
|
|||
Předchozí (470)  Strana:471  Další (472) |