488

Vojáček Hyn., hud. sklad., nar. 1825. Vz j
Vck. Vset. 303. — V. Václ. 1821. -1898.
Sr. Lit. II. 380., Tk. Pam. I. 499., II. 131.,
299. — V. L., spis.

Vojáčková Kar. Vz Zl. Pr. XXII. 299.
s podobiz.

Vojáčkování, n. = hrání si na vojáky.
V. městských gardistů. Pokr. 1884. Č. 178.

Vojáčkovati = hráti si na vojáky. Pokr.
1884. é. 178.

Vojačky, pl., f. = buchty makové. V Bole- j
slavsku. Čes. 1. XII. 302.

Voje, e, f. = voj. Dšk. Km. 5.

Vojeborce, e, m. V. Achilleus. Škd. Od.
47., Msn. Od. 50. Sr Vojebor v VII. 1042.

Vojenčiti. Phľd. XXIII. 523.

Vojenín, a, m. = vojín. Pass. 556., Pulk.
154b.

Vojenskonárodní spor. Nár. list. 1903.
284. 1.

Vojenskopolitický směr. Nár. list. 1904.

10. 13b.

Vojenskoprůmyslový. Nár. list 1904.
141. 21.

Vojenský. Oblekl-li kdo na sebe vo-
jenský kabát, oblekl jiného Člověka. Tbz.
III. 1. 223.

Vojevoda, y, m. = náčelník valašského
(pastýřského) úřadu. 1580. Vz Vstnk. X.
556., Vojvoda.

Vojevodný. V. kníže. Msn. II. 176., Od.
111.

Vojím, u, m. =jíní. Byla rosa jako v.
Kdýně. Rgl.

Vojínstvo, a, n. = vojsko. Msn. II. 51.,
205.

Vojíti = obejíti. Sotva vojde vokolo ho-
spody. Litom. 56.

Vojna, y, f. = rozbroj, svár. Pel. 249.
ByJa tam veliká v. Us.

Vojskový. V. příslušník. Ott. XXII. 99.

Vojště, ě, n. chybně m. vojsko. Brn. obzor
1879. 320.

Vojtal, a, m. = Vojtěch. Dšk. Km. 13.

Vojtěška, y, f., rostl. Vz Ott. XIX. 709.
- V., osoba, f. k Vojtěch. Tbz. III. 1.
153.

Vojtíška, louka u Brodců. Čas. mor. mus.
III. 14.

Vojvoda, y, m. Valašský v. byl starostou
práva a úřadu valašského a staral se asi
o to, aby Valaši odváděli platy a desátky
do knížecí komory. Vyhl. II 30., 325. Sr.
Vojevoda, Slám. Put. 346.

Vojvodovati, vz Vojvoditi.

Vojvodský veleti. Msn. II. 29

Vokáč J, spis.

Vokal, u, m. Vz Okal II. 345. Volyně
Čes. 1. XIII. 126.

Vokalisovaný. V. řeč. Hlavn. 22.

Vokapa, y, f. = zástřeší, spodní okraje
střechy. Čes. l. XV. 35.

Vokážka, y, f. = vokázka. Hoš. Pol. I. 117.

II. 51.

Voklípa, y, m., vz Vochlípa.

Voklopoušený = smutný, schlíplý. Chodí
v. Šumava. Rgl.

Vokoldokol = kolem do kola. Kbrl. Džl.
13.

Vokolka, y, f. Jfti na v-ku (když žebrák
obchází ves). Vítějice. List. fil. 1902. 253.

Vokolo, vz Okolo.

Vokonice a kozlík tvoří mlýnské sta-
vidlo. Čes. 1. XI. 60.

Vokrajky, pl., m., jm. lesa. Hoš. Pol. I.
145.. II. 57.

Vokřín = okrín. Hoš. Pol. 145.

Vokřina, y, f. = okřín. Dšk. Km. 16.

Vokřínek, nku, m., zdrobn. okřín. V. je
ellipsovitý, plytký, podobně pletený jako
vopálka. Mtc. 1902. 12.

Vokročky = bramborové řádky. Stráž. List
fil. 1902. 253.

Vokrouhlica, e, f., jm. louky. Hoš. Pol
145.

Vokroužet řepu= okrajovati. Hoš Pol.
150.

Vokruží, n. Pražané nosili o. k rukám.
Světz. 1886. 419.

Voláčný. V. čeleď = voláci (kteří obsta-
rávají voly). Čes. 1. XIV. 181.

Volati koho kam: k obědu = zváti.
Val. Čes. XII. 229.

Volatka, y, f., splachnum, rod mechů.
Vz Ott. XXIII 827.

Volatník (!), u, m. = vokativ. Pohl. Sr.
Bílý Obr. 75.

Volavec, vce, m. Městský v. = hlasatel,
vfavš. Msn. II. 457. (11. XXIV. 701. )

Voldan Fr., spis.

Voldati = ohledati (slepice, mají-li vejce).
Již. Č. Lisr. fil. 1902. 253. Vz Voldávati
v I. Přisp. 472.

Vole. O původu volat vz Ces. 1. XII. 87.
Kdo má v., ať si je ováže tkanicí sňatou
z mrtvoly a v. za krátký čas zmizí. Mtc. 1.
1897. Obrz. 62. V. měkké, struma mollis,
zvápnělé, s. ossea. Ktt. — V. holubí, rostl.
Vz Penízek rolní, Vesnovka, Dymnivka zde.
— V. modré s processím = knedlíky v mléce
zavařené a posypané hustě třeným mákem
a cukrem. V Podřípsku. Čes. XIV. 145.

Volejt koho = obalamutiti, ošiditi. Us.

Voleleč = oblek. Chod. Čes. 1. XI. 66.

1. Volen, a, o, vz Volený.

2. Volen, lna, o, vz Volný.
Volenstvo, a, n. = statek, na němž seděl

člověk volný. Vz Vstnk. X. 555., Volenství.
XVI. stol.

Volený = vyvolený. I volené boží by
svedli. Chč. S. I. 7b. a j.

Volf Jos. Dr., spis.

Volfová Adela, spisov.

Vólička, y. f., zdrobn. vůle. Povídají,
vdovíčka, má svá vólička. Zvon III. 63.

Voliť si kde = dělati si po své vůli, svou
vůli míti. Val. Čes. 1. XI. 322.. Brt. P. n.
1196. — V. často m.: zvoliti. Za jeho ná-
stupce volen byl Petr (zvolen). \ ěst. XIII. 3.

Volkať sa po niekom. Mus. slov. IV. 51.

Völker Otom. Dr., assist., spisov.

Volky nevolky sa uspokojiti (chtě ne-
chtě). Pohľd. XXIV. 583.

Volízka, y, f. = olízka. Korotve, to je
jen o., udělám ještě buchty. Deštná. Mš.

Volnat, u, m., crapandina. Rozk. P. 123.,
trapandina. Rozk. R. 57. (inter lapides).