190

Nrav (nyní: mrav, vz Nr), u, m. Výb. I.
86., 751. — N., obyčej, způsob, die Sitte.
Jg. Otpravi sě poznat nravóv cuziech. Rkk.
45. Zlé pomluvy kazie dobré nravy. Št.
Trpěl jest nravy jich na púšti. ZN. Nravy
nemilostivý (moribus crudelior). BO. Jehož
poskvrnují zlí nravi. M. Zkazijí dobré nravy
spolumluvy křivé (corrumpunt bonos mores
colloquia mala). ZN. — Kat. 7., 1567., 3015.,
Dal. 30. Byla v rúše a ve všech svých nra-
viech jiešitna. Leg.

Nravisko, a, m. = mravisko. Pass.

Nraviti, il, ení = conversari, rozmlouvati.
Lex. vet.

Nravitý = mravitý. Tichosť v obyčejích,
v chodu, v obracení, jenž světsky nravitý
slove. Št.

Nravný = mravný. Buďte nravní bez la-
komstvie (sint mores sine avaritia). ZN.

1. -nu, vz -nouti.

2. Nu, hlas pobádajícího, nu, nun, wohlan,
auf. Nu, jděmež. Br. Nu, co mi chcete. Us.
Nu, již povedu veselý život. V. Nu dobře.
Us. Nu slyšíš-li, nech těch řečí. BN. Nu
s těmi třmi když jsem šel. Ler. — S i. I nu
můj milý Václave. Us. — S ž, že: nuž,
nuže. Nuže vzhůru chaso. Ros. Nuže tedy
kdokoli jsi, doufati já velím. Kom. Nuže
tedy, jak se máte? Us. Ej nuže vysoké
zdvíhejte se brány. Kom. Nuže nemáš-li sám
srdce mužského, nechažť jsem já králem.
V. — Na Slov. = ano. Znáš německy? Nuž.
Plk.

3. Nu, zastr. = ji. Pass.

Nuance (nyans), fr., stínování; nástin,
odstín. Rk. Farbenmischung, Schattirung.

Nubie, e, f., země mezi Aegyptem, Su-
danern, Rudým mořem a pouští Saharou
ležící. Vz S. N.

Nucen, vz Nucený.

Nuceně, gezwungen. N. se kloniti, mluviti
(strojiti), se chovati, Us., Jg.; n. přiveden
(zwangweise). Dch.

Nucení, n., das Zwingen, die Aufforderung,
der Zwang. D. Z n., bez n., n-ím něco dělati.
Vz stran prísloví: Hrozba, Chtíti, Most, Nehet,
Pes, Šidlo, Vděk, Voliti. Vz Nucený.

Nucenosť, i, f., die Gezwungenheit, Steif-
heit. N. poklony. D. ,

Nucený; nucen, a, o, gezwungen, ge-
nöthigt, steif. Jg. N. poklona, sloh. Jg. N.
výpůjčka (výpůjčka z donucení), práce (práce
z donucení), oběh bankovek, služba (služba
z donucení), vybírání daně. J. tr. Nucené
zelí = dušené. Us. ve vých. Čech. Jir. Vidím
se nucen, nucena a nuceným. Vz Akkusativ,
9. a Cítiti.

Nučec, čce, m., nutitel. Kat. 3315.

Nučice, dle Budějovice, ves a) u Chrudimi,
b) u Únoště. Tk. III. 50., 127.

Nučická ruda. Vz Bř. N. 155., 241.

Nučnice, ves v Litoměřicku. PL.

Nučničky, dle Dolany, ves u Roudnice.
PL.

Nuditi, il, ěn, ění, langweilen. — koho,
se čím: špatnou zábavou, dlouhou řečí. Us.
Petrov. Dch. — kde. V té společnosti velmi
jsem se nudil (měl jsem dlouhou chvíli). —
při kom. Us. Bolesl.

Nudivý, langweilig. N. člověk.

Nudlář, e, m., der Nudelmacher.

Nudlářka, y, f., die Nudelmacherin. D.

Nudle, e, f., nudle, dlí, f., pl., na Mor.
lokše. Brt., na Slov. rezance. Bž. Na Mor. též
halušky, slíže, Hanáci mají lokše. Bž. Die
Nudel. Dlouhé nudle, Fadennudeln. Dch.
Válec na nudle. Polívka z nudlí, s nudlemi.
Jg. N. dělati, řezati, do polívky zavařiti; n.
maštěné, sýrem posypané. — N., ozher dětem
po hořejším pysku z nosu tekoucí. Utři si
nudli. Ús.

Nudlovati, na biliardu zlehka hráti a po-
zorně. Us. v Táb. Ndk.

Nudlovitý, nudeiförmig. Zlob.

Nudlový, Nudel-. N. těsto. Zlob. N. po-
lívka. Šm.

Nudnosť, i, f., Langweiligkeit; Fadheit,
Fadaise, f.

Nudný, teskný, suchopárný, zdlouhavý,
langweilig, fad. To byla nudná řeč. Jg.

Nudvář, e, m. = nunvář, Schweinschneider,
m. D.

Nudvojovice, ves u Turnova. PL.

Ňufek, fka, m., ne tu rodilý (s příhanou).
To je ňufek. Jg. Ein Fremder (nicht hier
geboren). Us.

Ňuhňal, na mor. Zlinsku: ňuhňál, a, m.,
kdo ňuhňá, nosem mluví. Der Schnüffler. —
N., tak říkali na mor. Zlinsku ševci měští
ševcům veským. Brt.

Nuhňati, zaňuhňati, skrze nos mluviti,
huhňati, schnüffeln, nieseln. — co. Co tu
ňuhňáš? Us.

Ňuhnavý, schnuffelig. Us.

Ňuch, u, m., čich, Geruch. Na Slov. Baiz.
Trefil do hospody po ňuchu. Na mor. Zlinsku.
Brt.

Ňuchací, šňupací, Schnupf-. N. tabák.
Rostl.

Ňuchač, e, m., die Schnauze. Ssav.

Ňuchati = čichati, riechen. Mor. — Ň.,
dovtípiti se, durch Nachdenken worauf kom-
men. Ňuchej (říká se člověku dotěrnému)!
Ať jen ňuchá.

Nuchna, y, f., huba, tlama, die Schnauze.
Světoz.

Nuknouti, knul a kl, noukati. Užívá se
v češtině jen ve složených: vnoukati atd. —
Na Slov. = bádati, pobádati, antreiben, an-
stiften, nöthigen. Jg. Host za tuď byl ná-
pojem núkaný, až sa opil. Baiz. — se čím =
do něčeho se nutiti. Bern.

Nuky, ův, m., pl., knedlíčky podlouhlé,
z mouky, z vajec a másla. Syrné n. Nuky
v polívce, v mléce. Us. Nucken, Käulchen. Us.

Nulla, y, f., z lat., nicka, die Nulle. Jg.
Nula. Mlč, tys nulla v počtu (jako: páté
kolo u vozu). Us. u Zámělí. Msk. Místo
nullou vyplniti. x° = x mocnosti nullté nebo
nullové. Výraz uvésti v nullu nebo na nullu.
Nz. Býti někomu nullou před cifrou (ničím).
Us. Sml.

Nullität, vz Kleska.

Numa, y, m., dle Despota. Numa Pom-
pilius (gt.: Numy Pompili-a), druhý král
římský.

Ňuma, y, m., dle Despota, ťuta, hlupák,
der Tölpel. To je pravý ň. Us. Zatracená
ňuma. Us.



	190

	Nrav (nyní: mrav, vz Nr), u, m. Výb. I. 86., 751. — N., obyčej, způsob, die Sitte. Jg. Otpravi sě poznat nravóv cuziech. Rkk. 45. Zlé pomluvy kazie dobré nravy. Št. Trpěl jest nravy jich na púšti. ZN. Nravy nemilostivý (moribus crudelior). BO. Jehož poskvrnují zlí nravi. M. Zkazijí dobré nravy spolumluvy křivé (corrumpunt bonos mores colloquia mala). ZN. — Kat. 7., 1567., 3015., Dal. 30. Byla v rúše a ve všech svých nra- viech jiešitna. Leg. Nravisko, a, m. = mravisko. Pass. Nraviti, il, ení = conversari, rozmlouvati. Lex. vet. Nravitý = mravitý. Tichosť v obyčejích, v chodu, v obracení, jenž světsky nravitý slove. Št. Nravný = mravný. Buďte nravní bez la- komstvie (sint mores sine avaritia). ZN. 1. -nu, vz -nouti. 2. Nu, hlas pobádajícího, nu, nun, wohlan, auf. Nu, jděmež. Br. Nu, co mi chcete. Us. Nu, již povedu veselý život. V. Nu dobře. Us. Nu slyšíš-li, nech těch řečí. BN. Nu s těmi třmi když jsem šel. Ler. — S i. I nu můj milý Václave. Us. — S ž, že: nuž, nuže. Nuže vzhůru chaso. Ros. Nuže tedy kdokoli jsi, doufati já velím. Kom. Nuže tedy, jak se máte? Us. Ej nuže vysoké zdvíhejte se brány. Kom. Nuže nemáš-li sám srdce mužského, nechažť jsem já králem. V. — Na Slov. = ano. Znáš německy? Nuž. Plk. 3. Nu, zastr. = ji. Pass. Nuance (nyans), fr., stínování; nástin, odstín. Rk. Farbenmischung, Schattirung. Nubie, e, f., země mezi Aegyptem, Su- danern, Rudým mořem a pouští Saharou ležící. Vz S. N. Nucen, vz Nucený. Nuceně, gezwungen. N. se kloniti, mluviti (strojiti), se chovati, Us., Jg.; n. přiveden (zwangweise). Dch. Nucení, n., das Zwingen, die Aufforderung, der Zwang. D. Z n., bez n., n-ím něco dělati. Vz stran prísloví: Hrozba, Chtíti, Most, Nehet, Pes, Šidlo, Vděk, Voliti. Vz Nucený. Nucenosť, i, f., die Gezwungenheit, Steif- heit. N. poklony. D. , Nucený; nucen, a, o, gezwungen, ge- nöthigt, steif. Jg. N. poklona, sloh. Jg. N. výpůjčka (výpůjčka z donucení), práce (práce z donucení), oběh bankovek, služba (služba z donucení), vybírání daně. J. tr. Nucené zelí = dušené. Us. ve vých. Čech. Jir. Vidím se nucen, nucena a nuceným. Vz Akkusativ, 9. a Cítiti. Nučec, čce, m., nutitel. Kat. 3315. Nučice, dle Budějovice, ves a) u Chrudimi, b) u Únoště. Tk. III. 50., 127. Nučická ruda. Vz Bř. N. 155., 241. Nučnice, ves v Litoměřicku. PL. Nučničky, dle Dolany, ves u Roudnice. PL. Nuditi, il, ěn, ění, langweilen. — koho, se čím: špatnou zábavou, dlouhou řečí. Us. Petrov. Dch. — kde. V té společnosti velmi jsem se nudil (měl jsem dlouhou chvíli). — při kom. Us. Bolesl.	Nudivý, langweilig. N. člověk. Nudlář, e, m., der Nudelmacher. Nudlářka, y, f., die Nudelmacherin. D. Nudle, e, f., nudle, dlí, f., pl., na Mor. lokše. Brt., na Slov. rezance. Bž. Na Mor. též halušky, slíže, Hanáci mají lokše. Bž. Die Nudel. Dlouhé nudle, Fadennudeln. Dch. Válec na nudle. Polívka z nudlí, s nudlemi. Jg. N. dělati, řezati, do polívky zavařiti; n. maštěné, sýrem posypané. — N., ozher dětem po hořejším pysku z nosu tekoucí. Utři si nudli. Ús. Nudlovati, na biliardu zlehka hráti a po- zorně. Us. v Táb. Ndk. Nudlovitý, nudeiförmig. Zlob. Nudlový, Nudel-. N. těsto. Zlob. N. po- lívka. Šm. Nudnosť, i, f., Langweiligkeit; Fadheit, Fadaise, f. Nudný, teskný, suchopárný, zdlouhavý, langweilig, fad. To byla nudná řeč. Jg. Nudvář, e, m. = nunvář, Schweinschneider, m. D. Nudvojovice, ves u Turnova. PL. Ňufek, fka, m., ne tu rodilý (s příhanou). To je ňufek. Jg. Ein Fremder (nicht hier geboren). Us. Ňuhňal, na mor. Zlinsku: ňuhňál, a, m., kdo ňuhňá, nosem mluví. Der Schnüffler. — N., tak říkali na mor. Zlinsku ševci měští ševcům veským. Brt. Nuhňati, zaňuhňati, skrze nos mluviti, huhňati, schnüffeln, nieseln. — co. Co tu ňuhňáš? Us. Ňuhnavý, schnuffelig. Us. Ňuch, u, m., čich, Geruch. Na Slov. Baiz. Trefil do hospody po ňuchu. Na mor. Zlinsku. Brt. Ňuchací, šňupací, Schnupf-. N. tabák. Rostl. Ňuchač, e, m., die Schnauze. Ssav. Ňuchati = čichati, riechen. Mor. — Ň., dovtípiti se, durch Nachdenken worauf kom- men. Ňuchej (říká se člověku dotěrnému)! Ať jen ňuchá. Nuchna, y, f., huba, tlama, die Schnauze. Světoz. Nuknouti, knul a kl, noukati. Užívá se v češtině jen ve složených: vnoukati atd. — Na Slov. = bádati, pobádati, antreiben, an- stiften, nöthigen. Jg. Host za tuď byl ná- pojem núkaný, až sa opil. Baiz. — se čím = do něčeho se nutiti. Bern. Nuky, ův, m., pl., knedlíčky podlouhlé, z mouky, z vajec a másla. Syrné n. Nuky v polívce, v mléce. Us. Nucken, Käulchen. Us. Nulla, y, f., z lat., nicka, die Nulle. Jg. Nula. Mlč, tys nulla v počtu (jako: páté kolo u vozu). Us. u Zámělí. Msk. Místo nullou vyplniti. x° = x mocnosti nullté nebo nullové. Výraz uvésti v nullu nebo na nullu. Nz. Býti někomu nullou před cifrou (ničím). Us. Sml. Nullität, vz Kleska. Numa, y, m., dle Despota. Numa Pom- pilius (gt.: Numy Pompili-a), druhý král římský. Ňuma, y, m., dle Despota, ťuta, hlupák, der Tölpel. To je pravý ň. Us. Zatracená ňuma. Us.