Předchozí (73)  Strana:74  Dalí (75) |
|
||||
74
|
||||
|
||||
Dyshydros-is, e, f., řec. = choroba kůe
rukou, hlavně prstů, je jeví se vznikem pu- cliýiku naplněných čirou, nehnisavon teku- tinou. Vz Ott. ÝII T. 317. Dysehromasie, e, f., řcc. = vady nor-
málního zbarvení kůe. Ott. VIII. 817. Dyschromatopsie, e, f., řec, = nevido-
mos barev, Vz Daltonismus, Ott. VIII. 317. Dysik == kdysi. Vck. Poh. 133.
Dyskrasie, e, f., řec. = vadné smíení
krve. Vz Ott, VIII. 317. Dyslalie, e, f., řec. Vz Dysarthrie.
Dyslexie, e, f., řec. = unavující čtení ji
několika málo slov. Vz Ott. VIII. 317. Dyslogie, e, f., řec. = radná mluva. Cf.
Dysfrasie, Logopathie, Ott. VIII. 317. Dysmenorrhoea, e, f. = bolestivá čmýra.
Ott. VIII. 317. Dysmnesie, e, f., řec. = slabá pamě. Ott.
VIII. 317. Dysmorfie, e, f., řec. = netvámos, zrůd-
nos. Ott. VIII. 317. Dysmorfosteopalinklast, u, m., řec
přístroj, jím se zlomeniny spatně zhojené znova lámou. Ott. VIII. 317. Dysopsie, e, f., řec. = slabozrakos. Ott.
VIII. 317. Dysosmie, e, f., řec. = slabos čichu. Ott.
VIII. 317. Dyspeptický. D. příznak. Cf. Dyspepsie.
Gas. čes. lék. 1888. 54. Dyspeptik. Vstnk. III. 474.
Dyssymetrie, e, f., z řec Vstnk. III. 247.
Dysthymie, e, f. = těkomyslnos. Ott.
VIII. 318. Dystokie, e, f., řec. Cf. Ott. VIII. 318.
Dysurie, c, f., řec. Cf. Ott, VIII. 318.
Dyák, u, m., vulgo fukáč.
Dyta = ďía. Lhot, na Mor. Brt, D. I. 45.
Dytík, pták z rodu kulíků. Vz Ott, VIII,
318. Dy si mě nechtěla. Vz Tanec čes.
(3. dod.). dz. Starobylé dz posud ve slov. nářečích,
kdeto v západních nářečích českých jest stříd- nice s. Vz Mus. 1894. (58. nu. Dz jest nyní jen dialektické, vude jinde změnilo se v z; odchylkou bývá někdy : stře. Cf. Gb. H. ml. L 507. Někdy ve Spii: dzvon. žhžd. 1893. 433. dz místo ď: dedina, dědina, Ve vých. mír. Gb. II. ml. 1. 508. žhžd. 1893. 433. Dzca = día. U Evančic Bl. Gr. 274.
dze m. dě. Na lodze, ve vodze. Slov. Phžd.
1893. 238. |
Dzecko, decko = día. Phžd. 1895. 629.
Dzér, u, m. = nádoba na syrovátku, na
inčici. Slov. Phžd. 1893. 694. dzi m. di: ž'udzi. Místy na Slov. Phžd. 1893.
238. Dzíca = dítě. Slov. žhžd. 1893. 238.
Dziel, vz Diel (3. dod.).
Dzievčiti sa. U sa dzievčí, vraví sa o panne
na vydaj súcej. Slov. Phžd. XII. 559. Dzinovičé = tekvice, cucurbita. Mor. Mtc.
1894. 336.
Dmij, e, f. = zmije. Slov. žhžd. 1893. 433.
Dztě, == dítě. U Evančic. Bl. Gr. 274.
Dzvadlo, a, n. = divadlo. U Evančic. Bl.
Gr. 274. Dvir, a, m. == zvěř. Ve Spii. Phžd. 1893.
433. Dzvon = zvon. Vz Dz (3. dod.). Phžd.
1893. 433. d: sáde, háde, cvendí. V Turci. Phžd.
1893. 241. Stridislo (c. Striga), vyga vy-
disko, flága fládu, dber v. čber, dga (cpáti). Gb. H. ml. I. 526. Dad, a, m. = ebrák. ari. Phžd. 1895.
256. Dadufka, y, f. = ebračka. Sari. Phžd. 1895. 256.
Davota = těbetati. Slov. Phžd. 1893. 609.
Dbán v. čbán. Gb. H. ml. I. 527.
Dbánár, e, m., nadávka Bosákům. Wtr.
iv. c. I. 31. Dbánkářství, n. = dělání n. prodej
dbána. NZ. III. 430. Dber v. čber. Gb. H. ml. I. 527. Dle Mkl.
z něm. Zuber. Na Slov. také dbar, bar. Phžd. 1893. 53. Decko, vz Dzecko.
Dgance = trhance, kousky pod polévku.
Val. Brt, D. II. 473. Dganovitý. Prevarený knedlík je d-tý
(dpanec). Slavkov. Brt, D. II. 310. Dim, u, m. = dým. Slov. v Radkové. Phžd.
1894. 192.
Divka, y, f. = děvečka. NZ. III. 193.
Did, e, m. = dáď, dé. Nář. belujské
Phžd. 1893. 428. Djal, u, m. = diel. Slov. v Radkové.
Phžd. 1894. 192. Djara, y, . = diera. Slov. v Radkové.
Phžd.'1891, 192. Duba, y, . = čuba. Wtr. Krj. I. 153.
Duna, y, . (z dina) = dyňa. Slov. v Rad-
kové. Phžd. 1894. 192. |
|||
|
||||
E.
|
||||
|
||||
E původní. Vz Gb. II. ml. I. 19. E pra-
slovanské. Ib. 25. Dochovalo se do četiny. Vz ib. 26. - E jest střídnicí a) za praslo- vanské e: nesete, b) za praslovan. b: den (dbnb), c) za praslov. b: sen (sbnb), d) za cizí i: christianus křesan. Vz ib. 139., 140. V české době historické vzniká e é jetě také z hlásek jiných a způsobem jiným: cesta ce- |
sta, cievka cévka, tobú tebú, básň báseň. Ib.
Za e bývá ě: se m. se. Co syem měl učiniti. Půli. I. 176.; zě ni. ze: Vzyem knězě. Pror. 90. a. atd. Gb. ib. 146. Rozličné vyslovo- vání hlásky e na Hané. Vz Brt. D. II. 7. U Dačic a Telče jest e temné jako německé ä. Ib. 677. U Litov., Konic, Jevíč, a Zábř. jest e původní i přehlasované zúené (zvýené). |
|||
|
||||
Předchozí (73)  Strana:74  Dalí (75) |