Předchozí (419)  Strana:420  Další (421) |
|
|||
420
|
|||
|
|||
Hert, u, m. (něm. Herd), Hutní pec, Schmelz-
ofen. Rohn. Hertové (čistěné) stříbro. Gl. Vz Hert.
Geläutert. Herynk, vz Herink.
Hes, a, m., ein Hesse. Hesici, pl., Dal.
Heselní, Parole-, Losungs-. H. znamení,
heslo. Ros. Hesiod-os, a, m., slavný básník řecký,
narodil se v Kumách v Ml. Asii, odkud se přestěhoval do Asker boeotských. Vz více v S. N. III. 770. Heslo, a, n., tajné slovo, které si ve vojsku
dávají, aby se svoji poznali, Losung. Jest jméno nějakého města. Csk. Vz Parola, Po- křik. Heslo nahlas se dává, jinak jest jen němé znamení. V. Uložili mezi sebou heslo. Háj. To za h. měli. Šm. — H., troubení na myslivecký roh, aby se myslivci na určeném místě sešli. Šp. — H. = významné slovo n. průpověď, jež sobě kdo vyvolí za pravidlo života. Wahlspruch. Vz hesla českých mužův v Mus. 1855., 1856. Měl za heslo: respice finem. V. — H., jméno, erb. Kat. 1270. Albrecht ze Šternberka, syn pana Ježka téhož hesla. Arch. 1. 143. — H., zámínka. Pod heslem vysvo- bození knížete. Gl. Hesnouti, slovem se zmíniti, sich verlauten.
Us. — Hesovaný kroj (vlečka?). Chč. Síť, 152.
Hesovati = křičeti, na koho: na psy, Šp.; 2. ožírati se, marně utráceti, mrhati, schlemmen, prassen. V. Hess, a, m. Ht. Obr. 14.
Hessy, pl., Hessen; Hessensko, a, n. Do
Hes, z Hes jeti. V. — Hesský, hessenský. Vz více v S. N. III. 772. — 775. Heterodoxie, e, f., z řec., bludařství. Rk.
Irrlehre, Ketzerei. Heterogenní, z řec, rozdílný, nestejný,
Rk., heterogen, ungleichartig, fremdartig. Heteroklita, gt, -klit, pl, n., dle „Slovo";
slova rozličných kmenův, týž nominativ míti mohoucích, ku př. ó &/. óro^, gt. tou óy. ótov n. tö óxÓTo*:, gt. rov (jxótovc (tma). Vn. Slova, která se dle rozličných deklinac skloňují. Hetovný oděv. Chč. 382.
Hev = sem. Pojď hev. Hen = tam. Llk.
Hevdábný, zastr. = hedvábný. Krab.
Hever, u, m., zdvihák, kolozub, Nz., zdvi-
hadlo, jeřáb, Jg., na Slov. podjem, u, m. Hebelade, Ck., die Winde, Haspel, das Hebe- zeug, die Wagen-, Zug-, Hebewinde. Jg. Heverem vůz zapadlý vyzdvihují. Us. — H. = mlýn, kde paleční kolo rovnovážně leží. Us.
— H., koštýř, Bierheber. — Heverem = ševe-
rem, hned v pravo, hned v levo. Na Slov. Koll. Heverník, a, m., kdo hevery dělá, Winden-
macher. D. Heverovati, vytahovati, winden. — co:
vůz. Jg. Vz Hever. Hevle, vz Hebl.
Hevsal, u, m., v horn. z něm. Heinzenseil,
řetěz k hejnování. V. Hexametr, u, m., z řec, šestiměr. Vz Mk.
Ml. 318.; Zk. Ml. II. 191.; Sš. 22.; Šestiměr. Hezkosť, hezoučkosť, hezounkosť, i, f.,
Hübschheit, artiges Wesen. Us. Hezký, hezoučký, hezounký; komp.
hezčí n. hezčejší; hezky, hezoučky, hezounky, |
komp. hezčeji. Hübsch, artig, fein, schön.
Hezký v Krkonoších = dobrý. Kb. Má se hezky. D. Je hezky zima. Rk. Přijď hezky brzo zase. D. Dejte mi hezky mnoho. Jg. Hezká dívka. Us. Hezké holky mozek mu hatí. Sych. Co je hezké, není těžké. Prov. Jest hezký jako posrané dřevíčko po dešti. Us. Hezká, zajíce jídá. Č. Netřeba jí šocovice jísti (dosti je hezká). Vz Tvář. Stran přísloví vz: Děvče, Holka, Chlapec, Krásný, Pěkný, Tělo, Vejce. — Stran nehezký: Krása, Pěkný, Proso, Zelí. Č. — On jí dělá hezky šp. m. dvoří se, koří se jí, lichotí jí atd. — čím: osobou. Šm. Každý dům hezký dobrým hospodářem. Č. Hezliti, nepěkně se smáti. V Krkonš. Kb.
Štířiti se, zubiti se. Lpř. Hiat-us, u, m., lat., vz Průzev. Gähn-,
Uibellaut. Hiberňácká ulice, od hiberňákův, irských
františkánův (Hibernia = Irsko), kteří v té ulici klášter (nyní: nový ungelt) měli. S. N. Hiberner Gasse (v Praze). Hic, u, m., z něm. Hitze. To je dnes hic.
Kamna dávají hic; šp. m. horko, vedro; kamna silně hřejou. Jg. Hid, u, m. = drůbež. Má mnoho hidu =
všivý. Na Slov. Hierarchie církevní, vz S. N. III. 784.
Priesterherrschaft, geistliche Herrschaft. Hieroglyfy. Vz v S. N. III. 785. Hiero-
glyphen, Bilderschrift bei den alten Aegyptern, Geheimschrift. Hierovit, a, m., Hirovit = Svantovit.
Hilovec, vce, m. Hilovcem volať = velmi
křičeti. Llk. Himalaja. Vz v S. N. III. 791.
Himera, y, f., řeka a mě. v Sicilii. Vj.
Hinco, Hynco = Hynek. Gl. 61.
Hind, a, m. = Ind, Indier.
Hindrovati, v horn., z něm., překážeti;
hindrování, překážka. Pr. Vz Hyndrovati. Hinko, Hynko, a, m., Hynek. Gl.
Hinsicht. In jeder H., ve všem. In dieser
H.: v tom (oboru), v té míře, v tom vzhledě. Ich war im Zweifel hinsichtlich der zu beobach- tenden Ordnung. Byl jsem na rozpacích, jaký pořádek zachovati. Víno má na barvě nážlutlé býti. Vz Beziehung. Mk. Hipparch-os, a, m., syn Pisistratův, jenž
s bratrem Hippiem v Athenách vládl. Vj. Hippi-as, a či e, m. Vz Hipparchos.
Hippo, gt. Hippona, m., mě. v Africe
a v Hispanii. — Hippoňan, a, m. — Hipponský. Hippocentaur, a, m., z řec, bytosť báječná
mající podobu člověka s koněm srostlého. Vj. Hippodrom, u, m., z řec, Pferderennen,
Rennbahn. Hippokrat-es, ea (a), m., slavný řec lékař.
Hippokren-e, y, f., studánka na Helikonu
Musám posvěcená, dupnutím Pegasovým vzniklá. Vj. Musenquelle. Hippolyt-os, a, m., syn Theseův.
Hippoua-x, -kta, m., řecký básník.
Hirdozt, zastr. = hrdosť.
Hispani-a, e, f., Španěly. — Hispanský.
Historický, dějepisný, dějepravný, histo-
risch, geschichtlich. V. H. kalendář. H. drama, román, právo, sloh, pravda, spisy, osobnosť. Nt, Vz S. N. III. H. čas, vz Čas. |
||
|
|||
Předchozí (419)  Strana:420  Další (421) |