Předchozí (447)  Strana:448  Další (449) |
|
|||
448
|
|||
|
|||
Chum, a, m., ves u Napajedel. Velký a
Malý Ch. v horách zelnavských. Čechy I. 245. Chumáčiti se = v chumáč se baliti. Pl.
I. 268. Chumáčovitý, polož před: chumečenka.
Chumaj, e, m. == hlupák, sprosták (na-
dávka). Slov. Ntr. VI. 352. Tu zase ide ten darebák, ten geľo, ten ch., ten horenos. Čkžk. II, 53. — Sldk. 174., Dbš. Sl. pov. I. 58, Phld. II. 365. Chumák, a, m. = ustavičně hladový člo-
věk. Val. Vek., Brt. D. 219. Chumava, y, f. = potok u Hostomic.
Krč. Chumec, mce, m., Chumetz, mlýn u Pře-
štic: Chunzen, ves u Krumlova. Chumela, y, f. = chumelenice. U Polič.,
Kšá , slez. Sd. — Ch. = pračka, pranice, die Rauferei. U Polič. Kša. — Ch. s ne- chvílou = človek neohrabaný. Mor. Knrz., Brt. Chumelák, a, m., sam. u Milevska.
Chumelice. Hdž. Čít. 156., Dch, Hdk.
Je-li veliká ch.. říkají, že se čert žení. Kld. Chumeliti kde. Nad vámi vietor len
ch-lí. Kyt. 1876. 26. — se. Sníh se ch-lí. Dch. Nadali si, ale druhý den jakoby se nechumelilo (jakoby nic), byli dobří. Us. Kr. Hrad. Kšt, Č. T. Tkč. U Král. Městce. Psč'k. — co: jídlo (bez zubů žvýkati). Laš. Tč Chumelka = chumelice. Us. Sá., Rgl. —
Ch., die Schneeflocke. Sňažné ch-ky. Slov. Ev. Šk. II. 232. — Ch. = svobodné děvče vůbec. To je hezká ch. U Král. Městce. Kšť. Chumeliný = klkatý, flockig. Sl. les.
Clmmeľok, lku, m. = chumel. Slov.
Sňah je tiež zamrznutý dážď, ktorý potom ako churueľe (chumeľ, chumeľok) dolu padá, Hdž. Čít. 156. Chumchálek, lka, m. = převzdívka spro-
stému chlapovi z cizí dědiny. U Místka. Škd. Chumlina, y, f. = chumelenina. Šm.
Chumský potok. Čechy I.
Chumtala. y, m. = člověk, který chumtá.
Mor. a slov. Sd. Chumtati = nezřetelně mluviti, ňuhňati,
do řeči pořád chum míchati. Mor. a slov. Šd.. Brt. D. 219. Chumut, u, m. = chomout. Laš. Tč.
Chúmy, pl., vrch v Trenčansku. Let. Mt.
S. VIII. 2. 31. Chunat, a, m., os. jm. D. ol. VII. 720.
Chundálek, lku, m. — malý chundel.
Zpr. arch. VII. 6. Chundelatý = chomáčovitý. Kšá. Ch.
ohon. Vrch. Chundelka, apera. Ch. povětrná, a. spica
venti. Vz Rstp. 1730., FB. 8., Čl. Kv. 102., Slb. 126. Ch. dýmová, agrostis pulchella. Dlj. 61. Chup (chlup), a, m. = vousáč. V Podluží.
Brt. L. N. II. 66. Chnpa, y, f.. ovoce vislobobu ozdobného.
Vz Kstp. 605. Chupina, y, f. = bělolist, plesnivec, filago
arvensis, das Fadenkraut. Mllr. 46. |
Churan, a, m., os. jm. Arch. 1. 422.
Chuľanov, a, m., sam. u Kašp. Hor.
Churavění, n., das Siechen. Ch. těla.
Hus I. 275. Churavěti kde. Ve mně ch-ví duše má.
BO. Churaviti. Bdienie ch-vi tělo. BO.
Churavý nač: na plíce, lungenkrank.
Dch. — na čem: na rozumu. BO. Churý = chorý, špatný. Ty věci jsou
chury. V severových. Čech. Vor. Chusa, y, m., os. jm. D ol. III. 132.
Chusník, a, m., míst. jm. Dk. V 40.
Chústečka, y, f. = šáteček. Slov Kupim
jej ch-éku zlatom vyšívanú. Sb. sl. ps. II. Ľ 75. Chústka, y, f., vz Chústečka. Slez. a
slov. Keď som išel ces tu horu pustú, našel sem tam vyšívanú chústku. Koll Zp. I. 136. Chustnice, míst. jm. Sdl. Hr. IV. 370.
Chustník z Košová, os. jm. Žžk. 8.
Chuť. Cf. Šrc. 497., Mkl. Etym. 88., 91.,
Slov. zdrav., S. N., Rk. Sl. Ch. osobní (gusto), Dk. Aesth. 89., duchovní. Št, Kn. š. 87. To nám není po chuti. Us. Čo ti je k chuti, to tě zrůtí. Glč. II. 279 Došla mu ch. jako Kubovi na dlouhé míli. (Na Křivo- klátsku najal si žid nosiče zboží. Když se ho tento ptal, na kterou dobu, řekl žid: Až ti dojde chuť. Jednou koupili zboží v Praze a uprostřed cesty na dlouhé míli mezi Novými Dvory a Duškánkou u Unoště zahodil nosič zboží řka: Nyní mi došla ch., žide, nos si zboží sám. Us. Simek. Když jej kto z pravé chuti miluje; Ješto i dnes v kostelích zpievají mnozí s velikú chutí Bohu na česť. Šr. Kn. š. 36., 128. Kolik chutí, tolik hříchův. Bž Kolko ludí, tolko chutí, čo ten spraví, to ten zrůtí. Glč. II. 311. K čemu kdo ch. má, v tom těžkosti nepozná, Sb. uč. — nač: na cesty. Mour. — k čemu. Co mně po panence, dyž k ní
chuti není. Sš. P. 241. Ch. = vůle. Dyž je na dobre chuti, umi vykladať. Mor. Brt. D. — Ch. = pochotnost. Ch. palčivá, chla- divá, štiplavá, škrábavá. Dk. P. 16. O chuti — těžké dohodnutí, über den Geschmack
kein Disputat. Proti chuti néní dohodnutí (proti gustu žádný dišputát). Dch. To jídlo nemá pražádné chuti; Přeji mnoho chuti (k obědu). Us. Ryba chuti znamenité. Ler. To vzalo chuť od.. .; Děkuji, nejsem dnes od chuti (nemám chuti). Vk. Vzala ch. na ty jabka (zachtělo se jí jich). Zlínsky. Brt. Vida, teď jí kousek chleba přišel v chuť. Us. Vk. Sebral ch. na vino; Bere ch. k jídlu. Brt. Je vždycky při chuti (vz Opilý). Mám špatnou ch. v ústech. Dk. P. 68. Když po- čicháme, coj' v tom chuti; Manna všech krmí ch. měla jest v sobě. Št. Kn. š. 45. — po čem: po hnoji, po půdě, po plísni, po sudu. KP. V. 183. — čím. Ch. vína my- šinou. KP. V. 183. — Ch. = huba. Dám ti jednu (ránu) přes chuť! U Pardub. — Ch. = sůl. Vz Zbytek. — Ch. = bedrník, lomikámen, sladká zelina. Vz Slb 599. Chutě — skoro. Chutě bych tě byl ne-
poznal. U Buděj. Sb. D. 14. Chútečka, y, f. = malá chuť. Nemám
ani ch-čky na jídlo. Brt. D. |
||
|
|||
Předchozí (447)  Strana:448  Další (449) |