Předchozí (140)  Strana:141  Další (142) |
|
|||
141
|
|||
|
|||
Nerozpačitosť, i, f., nerozpačnosť, Ent-
schlossenheit. Us. Nerozpačitý, nerozpačný, bez rozpaku,
entschlossen, unverlegen. St. skl., Ctib. Nerozpustlivosť, i, f., die Unauflössbar-
keit. Us. Nerozpustlivý, nerozpustný, neroz-
pustitelný, unauflösbar. N. prášek. Chym. — v čem: ve vodě. Us. Nerozřešitelný, unauflösbar.
Nerozsudek, dku, m., schlechtes Urtheil.
Puch. Nerozšafnosť, i, f., die Unvorsichtigkeit.
Hrádek, ohněm domácím skrze n. se zapálil a vyhořel. V. — N, Unrechtschaffenheit. Neroztržitý, neroztržitelný, unzertrenn-
lich. N. manželství. Štelc. — N., aufmerk- sam, nicht zerstreut. Jg. Nerozum, u, m., nedostatek rozumu, ne-
smyslnost, hloupost, die Unvernunft, Thor- heit, Dummheit, der Unverstand. V. Z n-mu. V. Vinní molové (opilci) nerozumem a ne- smyslností mnoho mohou. Kom. — Jakýs ty nerozum (jak jsi nerozumný)! Kom. — Jg. Nerozumějieše = nerozuměl, a, o. Kat.
Nerozumnosť, i, f. = nerozum. D.
Nerozumný, nerozumen, mna, o, nesmy-
slný, unvernünftig, unverständig. N. hovado, dítě, V., zvěř. Tkadl. V n-mném věku. V. — N., neopatrný, unweise, thöricht, dumm. D. N-mného jest nenáležitých věcí žádati. Kom. N-mně smělý. D. — N. hlas (nevýslovný, nejasný, nesrozumitelný, unverständlich). V. Jazyk nám n-ný. Ld. — Vz Rozumný. Nerozvážení, n., der Unbedacht. D.
Nerozvážlivosť, i, f., nepředloženosť. Un-
überlegtheit, Unbedachtsamkeit, Unbesonnen- heit, f. Nerozvážlivý, unüberlegt, unbedächtig,
unbedachtsam, unbesonnen. Jg. N. člověk. D. N-vého jest zanedbávati příhodnost. Kom. N. slova mluviti. Nerozvážně, unbedachtsam. Bož. Něm.
Nerozvážný, unbedachtsam. Bož. Něm.
Nerozvížitelný, nemohoucí rozvázán býti,
unauflösbar. Manželský sňatek jest n-ný. Sych. Nerůda, y, f., nezdara, die Abart. — N.,
y, m., dle ,Despota', nepodařilý člověk, ne- vrhlec, divný pavouk, mrzout, vz Nerůdný. Tys n. Us. ve vých. Čech. Jir. V Krkonš. n. = kdo se nemůže s nikým porovnati. Us. Nerůdnosť, i, f., nepravosť, nepůvodči-
vosť, die Unechtheit. Listy ty podvrženosť a n. na čele vyrytu nesou. Sš. Oa. 61. — N., Abartung, Missgestalt. N. model. Měst. bož. I. 231. Nerudný, nepodařený, nesličný, mrzutý,
abartig, ausgeartet, missgerathen. Reš. Vz Neruda. Us. v Chrud. Kd. Ty kluku nerůdná. Kb. Neruma, y, m., Grobian. Na Mor. D.
Neruzený, od ruditi, röthen, Mš., nebar-
vený, barvou nepotřený. Kopie n-né barvou od cinobra vzatú. Výb. I. 1075., 21. Nerůznitelnosť, i, f.. Unzertrennlichkeit,
Einheit, f. N. citů. Krok. Nerůznitelný, unzertrennlich, eiuig, nicht
verschieden, differirend. Nerv, u, m., z lat. nervus, Žilina, suchá
žíla, der Nerve. V. Těla našeho spojení |
z kosti, z chrustaček, svazů, nervů atd. slo-
ženo jest. Kom. Nervy mozkomichové a uzlo- vité nebo uzliny. Nervy jsou duté, jemné, bílé trubičky, naplněné nervovinou (polo- tekutou látkou, jež je smíšeninou bílkoviny s tukem a kostíkem). N. mozkomichové : a) nervy pohybové (více uvnitř těla a proni- kají svaly); b) smyslové (na povrchu těla a soustřeďují se ve smyslích). N. soucitný a bloudivý. Pž. N. čicí. Nz. Nervy, čivy: moz- komichové, uzlinové. Mozkové: nerv čichový, zrakový (vz KP. II. 156.), okohybný, točný, trojklaný, odtažný, lícní, sluchový (vz KP. II. 292.), jazyko-požeradlový, bloudivý, při- datný, podjazyční. Míchové nervy: krční, hřbetní, ledvové, křížové (kyčlový, stydný, kostrčni). N. uzlinové n. soucitné n. rostivé. S. N. N., čila, čilna, čiva, v botanice: žíla. N. hýbavý, odvracující, toulavý; větev, sou- stava, uzel nervův. Šp. Nerva, y, m., dle ,Despota', císař římský,
f 98. po Kr. Vz S. N. Nerviové, pl. m., kmen gallský.
Nervosloví, n., die Nervenlehre.
Nervovina, y, f., vz Nerv. Die Nerven-
substanz, der Nervensaft. Nervový, Nerven-. N. stroj, zimnice, mrt-
vice, Jg., uzlina, pletež (Nervengeflechte), Nz., nemoc, záchvat, příznak, prostředky. Vz více v S. N. V. str. 782. Nervstvo, a, n., das Nervensystem, jest
ona čásť ústrojí živočišného, kterou podmí- něny jsou životní výkony výhradně živočichu příslušící. Rozvrženo je n. v čásť střední (mozek a míchu) a čásť obvodní (nervy). Vz více v S. N. Nerybný, fischarm. V n-bném kraji i rak
za rybu platí. Č. 217. Nesachleby, ves na Mor. Tk. I. 437. Vz
Nesechleb. Nesatý = nesetý, ungesäet. Vš. IV. 11.
Nesběhlý, v čem. Vz Sběhlý. Unerfahren.
Nesbořitelnosť, i, f., Unzerstörbarkeit, f.
Nesbořitelný, unzerstörbar. Jg.
Nescestí, n., necesta, bezcestí, der Un-,
Ab-, Irrweg. Na n. přivésti. Nescestnosť, i, f., Pfadlosigkeit, Unweg-
samkeit, f. Nescestný, bezcestný, pfadlos, unwegsam.
N. hory. Hlas. Nescestovaný, wer keine Reisen gemacht
hat. Us. N1. Nesčíslnosť, i, f., eine unzählige Menge,
Unzählbarkeit, f. Až do n-sti. Bart. Nesčíslný, V., nesčislný, nesčitelný, ne-
sčetný, bez čísla, bez počtu. N. počet lidu, množství, počet, nepravosti. Br., Jg. Nesčí- slnými dary. — Jg. Nesčitelný, unzählig. Lom.
Nesedění, n., das Nichtsitzen. N. na právě,
na soudě. V. Nesechleb, a, m., Esseklee, ves u Znojma.
PL. Nesechu = nesli, zastr.
Nesení, n. (nesení), das Tragen. N. bře-
mena, věci; n. k hrobu; n. oka (pozor., V.), vajec, das Eierlegen. D., V. — N., a nesení- se. Sličné se n. Us. — Jg. Neshledaný. Na n-nou, auf Nimmerwieder-
sehen. |
||
|
|||
Předchozí (140)  Strana:141  Další (142) |