Předchozí (77)  Strana:78  Další (79) |
|
|||
78
|
|||
|
|||
ihned dobýval nám otce v pravé mírné zemi.
Půh I. 367. Potřeby dobývaje mezi sedláky. Pč. 22. — kde jak dlouho. Pacholek dobýl ve službě do vánoc. Brt. D. 206. — čeho k čemu. Bylo by dosť těžké ryb k jiedlu dobývati. Hus I. 362. — čeho zač. Za pe- nieze odpustkóv dobývají. Hus I. 412. Dobytkářství, die Viehzucht. Tč. O oby-
čejích a pověrách při d. Vz Mus. 1876. 395. Dobytkoléčivý. D. ústav. Osv. I. 62.
Dobytkový, Vieh-. D. stáda. BO., Ssk.
Dobytý. D. vítězství. Us. Vrazili na sebe
d-mi kordy. Pk. A ty máš meč d-tý? NB. Tč. 251. — jak. Sbožie dobře d-té. Výb. II. 13. Než by zle d-té navRátili. Št. Kn. š. 99, 30. Poklady hřiechem d-té. BO. Dobyva, y, m., žertem, der Eroberer. Rk.,
Loos. Dobývač, dobyvač. D. granátů, Dch.,
zbožie. Hus II. 305. — D. řepový, der Rüben- ausheber (Pflug). Vz Vyorávač. Pta., Dch. Dobývačka, y, f., die Erwerberiu; Er-
obererin. Dobývadlo, dobyvadlo, a, n. = čím se
co dobývá, munirnentum in obsidionem. BO. Oblehli jsú město s rozličnými d-dly. Br. — D. = klučidlo, die Rodemaschine. Sl. les. Dobývák, u, m. D. řepový, vz Dobývač.
Dobývání rud, Hř. 10., soli, Dch., su-
rovin, Kř. Stat. 2., listů krmných, Futteríaub- gewinnung, pryskyřice, das Harzen, smoly, die Harzgewinnung, třísla, Lohe-, louče, das Kienroden, pařezů, Stockroden, prvotné d. plodin, die Urproduktion, náklad na d., die Gewinnungskosten. Sl. les. O obyčeji d., t. kterak kdo čeho nabývá. CJB. 319. — D. kořene v mathern. Šim. 128. Vz Odmocnina. Dobývatel, dobyvatel, vz Dobývač. —
D. Ve výrazu mtá odmocnina z a = b sluje m exponen-
tem kořene či d-lem. Šim. 128. Vz Mocnosť. Dobývatelný = dobytný. Ssk.
Dobývavě, eroberungssüchtig. D. se řítí.
Kká. Dobývavý. Dk., Sb. vel. III. 107., Ssk.
Dobyvce, e, m. J. tr. — D. = výrobce,
der Producent. Sl. les. Dobývka = dobývání. Pakliby která d.
v zemi byla, v olom, kraji Olomúčané mají děla dáti. Zř. zem. 1604. — D. plodin, die Produktion. J. tr. Dobyvný = dobytný. Ssk.
Docápati se kam = loudavě dojíti do-
courati se. To je doba, nežli se sem do- cápeš. Us. Kšť. Docela osiřelý, Šml. I. 43., cizí člověk,
Us., někomu zaplatiti. NB. Tč. 32., 52. Docelení, n., die Ergänzung. Tč.
Docelený; -en, a, o, ergänzt. Dk.
Doceliti co: vědomosti. Lpř. Děj. I. 9.
co jak: po částkách, počástně, theilweise integriren. Nz. — se. Jeden organ nemůže býti bez druhých, ale ony též ne bez něho; sám stoje nemá významu, kdežto pohromadě jsouce všechny se docelují. Mus. 1880. 424. — se jak. Docelovati se na vzájem, Dk., vzájemně. Sš. II. 4. — se čím. Víno slabé barvy doceluje se vínem silné barvy, KP. V. 183. Každý organismus sám sebou rád se doceluje. Hš. Sl. 148. |
Docelný. Jsme d-ní údové těla Kristova.
Sš. II. 135. Docelovací, vz Docelný.
Docelovný, ergänzend. D. čásť velerady.
Sš. Sk. 46. Docengať sa = opiti se. Slov. Pokr.
Pot. I. 314. Doceniti, il, ěn, ění. — co, erschätzen.
Dk. Docestovati kam, reisend ankommen.
Šmb. S. IL 217. Docílení, n., die Erzielung.
Docílený; -en, a, o, erzielt. Pdl.
Dôcit, u, m. = důcit. Slov. Ssk.
Docmrdati se někam = dobelhati se,
pomalu dojíti. Us. Knrz. Vz Dočabrati. Doctissime, lat., titul doktora filosofie.
Sb. uč. Doctiti = až do konce ctíti; pohaněti,
beschimpfen. U Brušperka. Mtl. Docuhati = dovléci se. Slov. — s kým.
Ale kým ten s ňou d-há, zatial bude slavnosť druhá. Btt. Sp. 191. Doczan = nunc, nyní, zastr. 14. stol. D.
v prsy své vlastní se tepúc. Mus. 1884. 27. . Dočabrati se = dobelhati se, pomalu do-
jíti, docmrdati se (o chromém, o churavém); dobroditi se, watend ankommen. Mor. Vck. Že sa's d bral! Brt. D. 203., 206. — kam. Měla sem galána, měla sem ho ráda, než se k nám dočabral, snědly mu vši záda. Sš. P. 657. Dočáhnouti = dosáhnouti. Na již. Mor.
a na Slov. Dbš. Sl. pov. III. 82. Vz Dočia- hnúti. Dočakati sa = dočkati se.
Dočapati se čeho = úsilně opět nabyti
čeho. Již sem se dočapal svých ukradených šatů. U Olom., Litovle a j. Sd., Kčr. Vz . Dočupati. Dočasný. D sen byl zákon. Sš. II. 39.
D. užívání něčeho. Mus. 1880. 505. D-né převahy dosáhly. Pal. Rdh. III. 147. Dočesati koho = vybiti, durchprügeln.,
Us. Mtl. Dočesná, na Plaště: ochmelky. Prk.
Dočiahnúti = dočáhnouti. Slov. Nač vám
(húskam) rastlo krídel dvoje, ked ste neba nedočiahly? Btt. Sp. 163. Dočím = dokud, dokým. Slov. Hdž. Šlb..,
58. Dočinení, n. = zločin. Propustil z vězení
Beneše, kamž byl dán skrze své d. a pro- vinění proti němu. Arch. náchod. z r. 1591. Dočiniti (se) čeho; mužobojstva. Dal.
6. A ne tak kláštera ješče bieše dočinil, jakž sv. Prokopu slíbil Hr. ruk. 39. — co čím. Šípy své horúciemi d-nil. Ž. Pod. 7. 14. Dočísti. — abs. Ani se dovědzěć, ani
se dočitać, kdo mi dal cestečku kamením vysypać. Sš. P. 371. — kam. Protož pomni, aby ne ihned odpadl řeči, když k druhé čteně dočteš. Hus I. 362. — že. Dočtú-li se, že je zameškáno. Kn. rož. 23. Dočišťovati, vz Dočistiti. — se, nach-
klären. Šp. Dočítati, dočítávati, vz Dočísti.
Dočkal, a, m., os. jm. Šd..
Dočkalík, a, m., os. jm. Šd
Dočkalosť, i, f., das Erlebniss. Šm.
|
||
|
|||
Předchozí (77)  Strana:78  Další (79) |