Předchozí (35)  Strana:36  Další (37) |
|
|||
36
|
|||
|
|||
Ať spojujeme s praes. a dáváme jím na vědomí,
že by se to, o čem mluvíme, mělo státi, n. že si přejeme, aby se to stalo, n. že se bo- jíme, aby se to nestalo. Mk. -ata. 1. Přípona nom., akk. a vok. pl.
slov středních podlé ,Kniže' skloňovaných. Má se před ni kmenová samohláska skracovati ? cikaňata, začata? Pk. Ne, cf. knížata, — 2. ata přípona jmen vlastních: Hrozňata, Vr- bňata, Jir., Božata, Slavata. Mkl. B. 193. Ataman, a, m., vůdce kozačky; v Ukrajně
soudce veský. Jg. At-e, y, f., dcera Diova. Atelier (fr., ateljé), dílna umělcova. Rk. Atell-a,y, f., me. u Neapole. — Atellané; Atellští; Atellské frašky. Ateny, vz Atheny. Atest-e, a (e). n., (vz Arelate), mě. ve-
netské. Athama-s, nta, m., král orchomenský. Athanasi-a, e, f., z řec, nesmrtelnosť; jméno ženské (nesmrtelná). Rk. Atheism-us, u, m., řec, bezbožectví. Rk.
Atheista y, m.— neznaboh. Jg. — Atheiství, n. Kom. Athen-a, y, f., bohyně řec, Minerva. Athenae-um, a, n., Athenin chrám. Atheny, gt. Athen, f., pl., me. v Řecku. Athen. (Podlé: ,Žena'); — Athehan, a, m. Atheňané. — Athénský. -— Atheňanka, y, f. Athes-is, a, m., řeka Etsch, Adige. Athlet, a, m., řec, zápasník. Rk. Athmosfera, v, f., z řec, obor parní vů- kol země., Jg., parokruh, obor vzdušný. Rk. Athmosphäre. — Athmosfcľický. A. parostroj (u kterého hlavně tlak vzduchu působi), Vys., sraženina, Rk. Atho, gt. Athoa či Aihon, a, m., hora
v Makedonii. Atili-us, a, m., jméno rodu římského. -átko. Přípona jmen podst., před kterouž dlouhá kmenová, samohláska někdy se kra- tívá: hříbátko (v Jg.), zvířátko (v Jg.), lvi- čátko (v Jg.), ptačátko (v Jg.), čapátko, ho- látko, dítě — děťátko, kuřátko, selátko. Vz Tvoření slov. — Jg., Pk. Atlantský. A. moře, ocean. Atlantisch. Atla-s, nta, m., král mauritanský, jehož Perseus hlavou Medusinou v horu Atlas pro- měnil. — Pohoří v Mauritanii v sev. Africe. — 3. Atlas, u, m. a) látka hedvábná, hladká.
A. těžký, lehký, bílý, černý, bavlněný, hed- vábný, lněný, šenilový, turecký. Šp., Kh. — b) Sbírka map zeměpisných. Učí se z atlasu. — Atlasový. A. stužka, atlaska. Atlas-.
Atmosfera, Vz Athmosfera. -atný. Přípona jmen přídavných: dvoj-
čatný, polovičatný. Rostl. A to. Vz A (ve větách spojovacích, 4.),
Věta spojovací. Dal mi díl jeden a to výborný. Atol, u, m., Lagunenriff. Š. a Ž.
Atom, u, m., z řec, nerozdílná věc, prvek,
Jg., Rk., prvek, částice jednoduchá. Nz. — Atomový. A. tíže, číslo, theorie, objem. Nz. Atonie, e, f., řec, ochablosť. Rk.
Atonon, řec, bezpřízvučný. Rk.
a tout, ťr. (a tuh), na všecko, v obec.
mluvě adut, u, m., trumf, ve hře v karty. Atr-eus, ea, m. — Atreovec: Agamemnon,
Menelaos- oba synové Atreovi. |
Atrofie, e, f., řec, úbytě. Atrophie.
Att-a, y, m., římský básník komoedii.
Attache (atašé, fr.), osoba úřední jsoucí
(ve cviku) u vyslanectví. Rk. Attal-us, a, m., král pergamský.
Attaque, fr., útok. — Attakovati = útok
učiniti. Rk. — Attentat, u, m., násilí někomu učiněné;
vražedný útok na někoho. Rk. Attest, u, m., z lat., svědectví, vysvědčení.
Attický. Attická sůl -= vtipné n. štiplavé
řeči. Attické mravy = uhlazené. Rk. A. ucho = jemné. Attisch. Attik-a, y, f., krajina v střed. Řecku. V.
Attik-us, a, m., přítel Ciceronův.
Attila, y, m., panovník Hunnův; 2. krátký,
ošňořený kabát uherský. Rk. Atti-s, da, m., pastýř frygický, jejž Cy-
bele knězem svým učinila, Attrakce, e, f., lat., přítah, přitažení, pří-
tažlivosť. Vz S. N.; Zk. Ml. 384. Vz Spo- dobení. Attraktion. Attribut, u, m., vz Přívlastek.
-atý. Přípona jmen přídavných, před níž
se dlouhá kmenová samohláska krátívá. Pk. Taková jména přídavná odvozují se od jmen podstatných, od jmen přídavných ukonče- ných v -hý, -chý a -ný a od časoslov. Jí ukazuje se buď k více předmětům, aneb, je-li jeden předmět, na jeho velikosť; pojem kme- nového slova jest tedy vícekrát aneb ve své velikosti naznačen (takové adj. stoji tedy místo genitivu jakosti): jelen parohatý (velikých parohův), ryba hlavatá (veliké hlavy), T., houně — huňatý, Pk., bradatý, břichatý, okatý, ušatý, vlasatý, zubatý, hornatý, lesnatý, hvězdnatý, nosatý, skalnatý, srdnatý. Mkl. B. 184. Někdy vyjadřují taková adjektiva úbytek vlastnosti jednoduchým adjektivem vyslovené: dlouhatý (poněkud dlouhý); ple- skatý (ne zcela ploský); vrchatý, nahatý, Ht. — Znamenají také podobnost: klikatá cesta (jako klika), baňatý džbán (jako báň), pope- latá slepice, Ch,, čapatý (čáp), šíp — šipatý. Pk. — Od časoslov odvozená obsahují jen pojem časoslova: ležatý, nestydatý, stojatý. T. — -atý, jakožto přípona násobných číslo- vek přichází jen ve: dvojatý, trojatý. Aty-s, a," m. (dle: ,Páv') n. gt. e (dle:
,Hráč'), m., syn Herculův. Au rozloženo z ú. Vz Ú. Místo historického
au píše se nyní ve středu a na konci slov ou, na počátku ú. Auctor, vz Auktor.
Audiatur et altera pars, lat., ať se slyší
též druhá strana (při soudech). Rk. Audience, e, f., z lat., slyšeni u pano-
vníka. Rk. A-ce žádati. Kom. Α-ci někomu dáti. V. K audienci někoho připustiti. U a. býti. Us. A. míti. Us. — Audienční sál, síň. Auditor, a, m., lat., posluchač; vojenský sudí. Rk. — J. tr. Auditori-um, a, n., lat., (dle ,Gymnasium'),
posluchárna. Auf, něm. Vzhůru (na kopec); vzhůru,
vstaň (z lože); nu, nuže! (pobízení). Zůstal vzhůru, bděl, nespal, seděl celou noc. Bylo otevřeno, nebylo zavřeno. Měl na hlavě, přišel s pokrytou hlavou. Dejte na hlavu. Už jest vzhůru, procitl, probudil se, vstal. |
||
|
|||
Předchozí (35)  Strana:36  Další (37) |