Předchozí (649)  Strana:650  Další (651) |
|
|||
650
|
|||
|
|||
Podobný; podoben, bna, o = stejnou po-
dobu, tvarnosť mající, jednostejný, ähnlich, gleich, gleichmässig, gleichförmig. V. Vede důvod od p-na ku p-bnu. Sš. L. 139. Od p-lma a mála k p-bnu a veliku. Sš. Ž. 86. Podobno, wahrscheinlich. Ve »Slez. Tč. I všem se zdá za podobné. Smil v. 108. Ztratíš květ podobné (—spanilé) mladosti své. Pass. 1005. Podobným způsobem. V. P. obchod. Kom. Rovné za podobné stojí. Kom. Podobný po- dobného rád se přidržuje. Prov. P. rád s po- dobným tovaryší. V. P. podobnému se raduje. Pr. Vz Svůj, Rovný, Druh. Č.Soudíme z těch a podobných príčin, šp. prý m.: z těch a ta- kových příčin. Os. Ale srovnej: Blesk slunce, hvězd a jiných p-ných věcí. V. Pro tyto a těm podobné příčiny. V Za předků našich (za paměti lidské) nic podobného nebylo slýcháno. Sych. Kotláři a jiní podobní. Har. — Ten smysl podobnější (pravdě) se býti zdá. Br. Sluší Hodné za podobné (se hodící, způsobné, ansehnlich, gefallend, schön, lieblich). Lom. Tato mladá podobná (= sličná, krásná, uká- zalá) žena. Leg, Kmet. p. (krásný). Pass. 652., 797. Jak se mu zdálo za p-né(recht, billig, slušné). Půh. brn 1406., f. 15. Že není p-né (slušné), že z takových věcí malých pohnala ze dvú stú. Půh. ol. 1437. f. 33. Jestiť podobné (slušné), aby židé velikými šosy nebyli obtieženi. Št. 90. Podobné (přiměřené) nenie v nemoci činiti sliby (čistoty). St. 18. A to je podobné (ku pravdě) podlé božie spravedlnosti. Št. 103. P. = schicklich, taug- lich. Pacholek p-ný k vojně. SRB. (Ol. 239.). Co by bylo p-né dáti tomu muži. BO. Uhle- dali jsú den p-ný (aptum). BO. Není p-no (wahrscheinlich), aby Malá strana Prahu vy- bojovala. Bart, Jakož se mu bude zdáti za po- dobné. Půh. II. 252. čemu, komu. P. vejci (co do kulatosti). Us. Vejce vejci podobné. P. otci. D. Není sobě více podoben. D. P. pravdě. V. Syn můj je k světu podobný (hezké postavy). Sych. Řídcí synové otcům podobni se nacházejí. Prov. Je mu podobný, jakoby mu z oka vypadl (jakoby jeden dru- hému z oka vypadl). Us. Každý podobného sobě Hledá. Rb. Podobni jsú kněžím židov- ským. Hus. 1. 412. Podobni jsú robatóm (pueris). ZN. To by ti bylo podobno (ty bys byl s to, abys to udělal). Šml. Dítě mu bylo na vlas p-bno. Kn. Poh. 1. 264. — komu v čem: v umění. Kram. Jemuž podobná jest v přirození. V. Pán dobrý a pastýř dobrý v povahách jsou sobě podobni. Jg. Podoben jest jim v křiku. Br. P. někomu v síle. Dh. P. k němu v tváři. GR. — komu čím. Koprník jest bylina prutím i listím českému kopru podobná. Byl. P. jest mu jizvou na čele. Ml. P. krású ku panie. GR. Rozumností andělům p-bní jsme měli býti. Kom. Tváří, rouchem, krojem někomu p. Pass. 005. Věkem, stavem sobě p-bní. Kom. Lab. 22. — Pref. 319. — k čemu (čím). K tomu jsi podoben ve své velikosti. V. K tomu p. V. P. k matce. D. Příčina, výmluva k víře podobná, glaub- lich. V. Je k sestřenci p. V. Nepodobné (nehodící se) pazdeří k červené růži (starý k mladé). Prov, Nemůže vejce k vejci po- dobnější býti. Prov. Ani vejce k vejci, ani mléko k mléku podobnější není. Us. P. |
k pravdě. J. tr. Blýská se sice, k bouři však
není podobno. Us. K smíchu podobné věci (hodící se, způsobné, schicklich, tauglich, geschickt, füglich). Ler., V. Praviti mnoho k smíchu p-ného. Bart. Videlo se jim to ku pravdě p-bno. Hl. P. k učinění = možný, möglich. Jg. Mlčením byl jsem k němému podobný. Br. To není k světu p-né (nehodí se na nic). Brt. P. k hrobu. Smil v. 858. Jestli to k čemu dobrému p-bno. Št. N. 182. Rada p-bná k smíchu. Dal. 5. Dyť ty jsi p-bná k medvědu. Ať jsou k našemu pánovi p-bny. Er. P. 239., 85. P. k žalosti. Kat. 3216. Ta smlouva jest podobna k té, když . . . Hus 1. 410. A jiné nádoby k těm p-bné při- pravují. Ler. Pacholátka k šelmám p-bná. Vod. To j' podobno k divu. Výb. I. 178. Ej, kakž jest p-ben tento mladec k synovci inému. BO. Ke všemu dobrému p. GR. Zvíře p-né ke lvu. ZN. P-ben jest mój zmilelec ke kolouchovi jeleniemu. BO. — Chč. 377, Št. 148., 70., 81. — nač, na koho. Syn je p-bný na otca, céra na matku. Na Mor. Brt. Svrn. lat.: Servus aetate et forma haud dis- simili in dominum erat (Tac. Ann. II. 39.). Puella vultu honesta, in deae Junonis speciem similis (Apul. Met. X.). Jest p-bno na déšť. Us. Vk. Jablíčko pěkné, bílé, červené, na mé líčko p-né. Mor. pís. 437. — komu čeho. Sv. Jakub byl jest tváři i všie postavy Je- žíšovi p-ben. Pass. 358. — komu na čem. Přišel nějaký muž ve všem jemu podobný na tváři, v řeči i všech obyčejích. Hank. Výb. Pryskyřice na barvě medu podobná, Mkl. S. 668. — Strany přísloví o lidech povahou sobě podobných vz: Beran, Bidlo, Brdo, Brynda, Čert, Čtverák, Hadr, Hrnec, Chodec, Kopyto, Kosa, Kristus, Kůl, Kupec, Led, Liška, Oko, Osmnáct, Pavel, Pes, Propiti, Puklička, Rak, Slepý, Sýr, Šipka, Tři, Vejce, Vítr, Voda. Podobočí, n. = podočí, die Wimpern. V.
Podobojí, lépe: pod obojí, i. e. způsobou,
těla i krve Kristovy, unter beiden Gestalten. Jg. P. = kališníci. Strana pod obojí, die Utraquisten. Podobojný =podobojí. P.kněžstvo, stavy.
Sl. 172. Podobovati = podobiti, ähnlich machen. — se ke komu: k Bohu. Plk. Vz Podo- biti. Potlobratnický, tropisch. Rk.
Podobrořečiti, il, en, ení, ein wenig
segnen. Vz Dobrořečiti. Podobrotky,podobroty, adv., po dobrém,
gutwillig. Plk. Podobrusí, n., submappa. Kom. Vz Obrus.
Podocasí, n., der Ort unter dem Schweife. Šm. Podocasní řemen, podocasník, nadřitek,
podchvostina, Schwanzriemen, m. Vz Farkaš. Jg., Rk., Šp. Podocasník, u, m. = podocasní řemen.
Podoctan, u, m., hypoacetas. Rostl.
Podočí, n., místo pod okem. D. — P.,
ve vinař., das Nebenauge. Z Us. Sk. Pododporný, subkonträr. P. úsudkové.
Mark. Podoj, e, podojek, jku, podojíček, čku,
m., jedno nadojení od jedné krávy, udoj, die Melke. Us. |
||
|
|||
Předchozí (649)  Strana:650  Další (651) |