Předchozí (1142)  Strana:1143  Další (1144) |
|
|||
1143
|
|||
|
|||
koho. Jakož jest služebníka přijíti a do
roka pořád zběhlého projednati ráčil. Faukn. 58. — s kým oč. Z nařízení páně projed- náno o sboření (stavení). Břez. 159. Dali stavěti dvůr, projednavše s Prokšem tesařem o to dílo za 30 kop. Břez. 175. — co jak: dílo úkolem p. D. Vz P. co komu zač. — se ke komu: k sedláku (na službu se dáti). Us. — komu co n. koho (vyjednati). L., J. tr. P. někomu stravu. Bl. — se, koho k čemu zač. Takoví lidé za peníz ke všem zbrodněm se projednávají. Sš. Sk. 201. Projednavač, e, m., der Vermiether. Nz.
Projednávka, y, f., der Bestand. Rk.
Projeďte, n. (vlast. imper.), hra dětská,
das Himmelreich. V. Projehliti, il, en, ení = probiti trám ko-
líkem k zemi, durchstechen. Us. Jg. Projekce, e, f., z lat. projectio, průmět,
promítka, námět (v mathem.). Rk. Vz Prů- mět. Die Abbildung, Ansichtszeichnung, Pro- jektion. Projekt, u, m., z lat projectum, navržení,
návrh, der Entwurf; das Vorhaben, der An- schlag. P. udělati, zavrci, odmítnouti. Projekta, projechta, y, m., kdo dělá pro-
jekty, mudrlant, der Projektenmacher. To je vám p.! Us. na mor. Drahansku. Hý. Projektil, u, m., z lat., střela, Geschoss,
n. S. N. Projektovaný, entworfen, projektirt. P.
dráha, železnice, lépe: navržená. — Projek- tovati, navrhovati, entwerfen, projektiren. Šb. Projem, průjem, jmu, m., běhavka, úpla-
vice, der Durchbruch, Bauchfluss, die Dysen- terie ; stolice, der Stulil. Jád. Projeti, jedu, jeď, jeda (ouc), jel, jetí;
projezditi, il, dění; projížděti, děl, dění = skrz něco jezditi, na koni, na voze, na lodi, durchreiten, durchfahren, durchschiffen; jeda minouti, vorbeifahren; jeda spatřiti, reisend sehen, durchreisen; v behu cvičiti, zu-, be- reiten ; jízdou promrhati, verreiten, verreisen; p. se = z kratochvíle jezditi, spazieren fahren, reiten, reisen. Jg., V. — co, koho: clo (mi- nouti), V., D., mýto, V., koně projížděti (cvičiti). V. Ten toho koně projel (daleko a čerstvě ho hnal). Us. Peníze projezditi (jízdou utratiti). Us. Projel všecka království (jeda spatřil). V. P. cestu (ježděním díry udělati, auffahren). D. P-jelo to mysl mou. Dch. — kudy. P. branou, skrze bránu. Us. Lodí skrze loupežníky p. Jg. Hajnému i nejsukovatější borovice skrze krk projede (propije ji). Prov. P. se polem. Us. Skrze tato vrata (těmito vraty) může veliký vůz projeti ; Blesk projel skrze střechu (stře- chou). Šm. Tudy neprojedeš. Us. Dch. — (co) jak. Kdoby z nevědomosti clo pro- jeli. Er. P. křížem, kříž na křiž něco, durch- kreuzen. Dch. — čím (proti čemu). Dýkou něco p. Dch. Proti vodě nemohli velikými lodími p. Har. II. 141. — co kdy. Za jed- noho času, za mých mladých let p-li jsme hranice. Žer. Záp. II. 85. — se na kom: na brůně. Us. — Projezditi se, také: genug schäkern. Ros. Projetí, n., die Durchfahrt, D.
Projetý;projet, a, o, durch-, umgefahren,
umgeritten. Čelný nemá upomínati cla pro- |
jetého. Brikc — P., honěný, výmluvný. Us.
u Prostěj. Vch. Projev, u, m., projevení, die Kundgebung,
Darlegung. Div. z ochot., Dch. P. úcty. P. hromadný, Massenkundgebung, f. Projevení, n., die Aeusserung.
Projevený; -en, a, o, geäussert. Us. P.
vůle. Us. Projeviti, il, en, ení; projevovati, pro-
jevívati, offenbaren. — co. Udivení svoje p. Sš. Sk. 21. P. naději, svou radosť. Dch. — co komu: úctu, Č., svěřené věci. Reš. Jestli duch boží mu poněkud příští slávu města toho (Říma) projevil. Sš. Sk. 292. — čím (se). P. někomu svou úctu pozdravením. Posedlosť šílenstvím se projevovala. Sš. Mat. 56. — se kde. Kterak bezsmysl lidský se v ní projevil skrze modloslužebnosť; Vlast- nosť boží, která se v jisté okolnosti proje- vuje. Sš. I. 29., 57. — se kdy. Následek ten zákona se v proběhu času p-vil; Že za věku staršího nejednou při událostech zna- menitých veškeren lid svou radosť, rozkoš a jiné city projevil. Sš. I. 67., Sk. 50. — co jak. A jakou měrou nepřátelství projevuje V Vyznávati jest projevovati víru vně -skutky a ústy a všemi způsoby, na modlitbách, službách božích, před soudci, za pronásle- dování; Petr napomínáním lásku oteckou a bratrskou k lidu projevil; Pod záminkou neucty k zákonu starému tak záhy a mimo nadání projevené; Vděčnosť svou k Bohu veřejně p. Sš. I. 85., 109., Sk. 30., 34., 37. (Hý.) Projezd, u, m., průjezd. Durchfuhr, ť. Ti
všichni pravili, že tudy prve chodba byla i p. na tu zahradu nadepsanú. Arch. plzeň. 1494. Aby svobodný p. míti mohli. Zř. těšín. Art. III. Projezděný ; -ěn, a, o, durchgeritten. Sýr
od červů (červy) p. = prolezlý. Šm. Projezditi, vz Projeti.
Projezdný, průjezdný Durchfahrt-. — P.,
ého, m., der Strassenbereiter. — P., kdo koně projíždí, der Bereiter, Stallmeister. Jg. Projíknouti, knul a kl, ut, utí, projíkati,
projikovati = jíkati, stammeln. — co: něčí chvalozpěvy. Nej. Projím, vz Projísti.
Projímati, vz Projmouti.
Projímavý, co projímá, durchgreifend.
P. lék. Jád. Projímavými slovy někoho ob- lomiti. Sych. Projinačiti, il, en, ení = změniti, ändern.
Reš. Projiskřiti, projiskřívati = problesknouti,
mit funkelndem Schein erfüllen. — co: jes- kyni. Šm. Projísti, projesti, jím, jez, jedl, den, ení;
vz Jisti; projídati, projídávati, mit Essen durchbringen, verzehren, vernaschen; naskrze jísti, durchessen, durchnagen. Jg. -- co (na čem). Statek na rybích (míkových, V.) pličkách. Ros., Lb. Statek na dobrých kou- scích p. V. Vrabce vydělá a hus projí. V. P. peníze. Us. Červi dřevo projídají (naskrz prožírají). Us. — se kudy. Projedl by se skrz koláče. Vz Odhodlaný. Prov. — se v čem. Projedl by se v tom (rád to jí), Ros. — Jg. |
||
|
|||
Předchozí (1142)  Strana:1143  Další (1144) |