Předchozí (431)  Strana:432  Další (433) |
|
|||
432
|
|||
|
|||
Chotěvice, dle Budějovice, Kottwitz, ves
u Olešnice v Trutrovsku; Göttweih, klášter v Doln. Rakousích. Tk. III. 174., V. 52., 126. Chutibor, a, m., os. jm. Arch. III. 505.
Cbotikov, a, m., Kottiken, ves u Plzně.
Chotimír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
121., Šf. Strž. II. 334. Chotimiř, e, f. (od Chotimíra. Pal. Rdh.
I. 131.), Chotiemiř, ves u Staňkova; Kutto- miř, ves v Lobosicku. Blk. Kfsk. 25. Chotina, y, f., ves u Plas.
Chotiuěves, vsi, f., Kuttendorf, ves u Úště.
Tk. III. 63. Chotiřín, a, m., míst. jm. Arch. V. 522.
Chotiřina, y, f., míst. jm. Petřík z Cho-
tiřiny. Arch. III. 501. Chotislav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
Chotiš, e, f., Choteisch, ves u Čern. Ko-
stelce. Tk. I.78., Blk. Klsk. 373., 519. Chotiti sobě v čem. Pravn. 804.
Chotiv, a. m., Chotiw, ves u Borohrádku.
Blk. Klsk. 23., Sdl. Hr. II. 34.-35. Chotivice, míst. jm Arch. II. 462. —
Ch. = Cihotěvice, Göttweih Šd. Chotivoj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.
Chotka, y, f-, ves zašlá v Praž. Blk.
Kfsk. 1037. Chotkovský dvůr. Tk. 11. 208.
Chotoměřice, dle Budějovice, Chotomie-
řitz, vsi u Zbraslavic a u Doln. Kralovic. Chotouchov, a, m , Chotaucliow, ves u Kou-
řimě. Tk. IV. 174., Sdl. Hr. I. 220. Chotouchovský, ého, m., os. jm. Mus.
1880. 30., Blk. Kfsk 1325., S. N. X. 259. Chotouň, ě, f., Chotaun, vsi u Peček a
u Jílového. Tk. V. 119, Blk. Kfsk. 944., 945., Sdl. Hr. 88., S. N., Rk. Sl. Chotouňský. Blk. Kfsk. 1325.
Chotovice, dle Budějovice, Chotowitz,
ves u Litomyšle; Kuttowitz, ves u Teplice. V Ch-cích vaří čočku na tvrdo n. na měkko. Vz Sbtk. Krat. h. 42. — Blk. Kfsk. 1325., Sdl. Hr. 192., 195. Cbotovinky, Kuttowenka, ves u Teplice.
Blk. Kfsk. 859. Chotoviny, Chotowin, ves u Sudoměřic.
Vz S. N. X. 259., Tk. V. 153., 181., VI. 230., Blk. Kfsk. 1325., Sdl. Hr. II. 196., IV. 370., Rk. Sl. Choťož = choť, conj. Laš. Tč.
Chotúcbov, a, m., míst. jm Arch. I. 528.
Chotúň, ě, f., ves u Čes. Brodu. Hr.
ruk. 5. Vz Chotouň. Chotusice, dle Budějovice, Chotusitz, mě-
stečko u Čáslavě. Arch. I. 519., S. N., Rk. Sl. Chotutice, dle Budějovice, Chottutitz,
ves u Peček. Blk. Kfsk. 924. Chotýčany, dle Dolany, Schmiedgraben,
ves u Budějovic. Sdl. Hr. III. 179. Chotýš, e, míst. jm. Tk. V. 96.
Chotýšany, dle Dolany, Chotieschan, ves
u Benešova v Budejov. S. N. X. 259., Tk. IV. 631., Blk. Kfsk. 853., Sdl. Hr. V. 328., Rk. Sl. Chouč, e, (f. V), Kautz, ves u Bíliny.
Chouda, y. f. = chudá žena. U Jilemn.
Ktk. Choudě, ěte, n. = chudé dítě. U Jilemn.
Ktk. |
Choudež, e, f., die Armuth; arme Leute.
Slov. Pro ch. slovenskou byl zvláštní hod připraven. Ntr. VI. 298. Choudr, u, m., americké jídlo, Chowder.
Šp. Choukati. Jakmile nejvyšší sudí vyřknul
byl o konci debaty, svolal všechHy pří- tomné soudce ku potazu. Tu pak oni shlukše se uprostřed síně soudní ch-li t. j. umlou- vali se po tichu mezi sebou. Pal. Děj. II. 2. 407. Choule, e, n. = škubánek. U Písku, Stra-
konic. Prngr., J. Lg. Chouleti. Mračna ch-la se po obzoru.
Lumír. Chouliti, vz Mz. v List. filol. VII.1224.
— se kam. Kdo se choulí v bázně lůže. Kyt. 1876. 53. Ch. se ke krbu, Osv. I. 593., mezi skály. Kká — kde (jak). Nad roklí uschlé větve se choulí v chomáči. Ntr. VI. 102. V koutě choulí se sedm dětí. Us. Ch. se někde zbaběle. Kká. Ch. se u nohou něčích. Čch. Bs. 54. Oblaky se kolem choulí. Hdk. — se čeho, Pilat s propuštěním váhá a jeho se choulí. Sš. J. 284. — se kde proč: ve vozíku zimou. Tbz. — s infinit. Nechoulím se (neostýchám se) vyznati. Šf. Strž. I. 554. Choulivec, vce, m., byrrhus, der Fugen-
käfer. Šm. Choulivka, y, f., anastatica, rostl. Ch.
jeřišská, a. hierochuntica. Vz Rstp. 78., Kk. 215., Čl. 18., Rosc. 145. Choulosť, vz Chúlosť.
Choulostice, die Schampflanze. Ch. škra-
blavá, ae. aspera; citlivá, ae. sensitiva; ind- ská, ae. indica. Vz Rstp. 387. Choulostivě, vz Choulostivý. Ch. (choule
se, prose) k němu o mír se vinul. Šf. Strž. II. 183.
Choulostivý, vz Mz. v List. filol. VII.
224., Sv. ruk. 271. Těšte ch-vé; Ch. mysl, ZN., pokus. Stč. Zem. 71. — kde. Kůň v rohu (v kopytě) ch. Db. Choura, y, f. = místo pro ovce lisamí
ohrazené. U Loučimě. Psčk. Chouranice, Chauranitz, mlýn u Čes.
Brodu. Chourem, u, m. = šat. V zloděj, řeči.
Choustek, stka, m. = Hradiště Heřma-
novo. Choustník, a, m., Chaustnik, ves u Tá-
bora. Tk. II. 172., 247., III. 647., IV. 380., V. 4L, 46, S. N., Tk. Ž. 221., Sdl. Hr. I. 254., II. 219., 224., III. 303., IV. 370, V. 361., Tk. Sl. Choustovice, míst. jm. Sdl. Hr. IV. 248.
Choutka osobni, Mus. 1880. 144., panská.
Vlč. Chouzov, a, m., Chausow, ves u Blovic.
Chouzová, é, f, Chausawa, sam. u Do-
bříše. Chov. Umělý ch. ryb. Us. Pdl. O obslu-
hování nás, o chově (Pflege), o lůžku. Koll. III. 178. O chovu dobytka římském. Vz
Vlšk. 105. O chovu zvírat. Vz S. N. Chova. Vozkové berou na sebe spolu
i obstarání chovy a hospody pro své po- cestné. Koll. III. 172. — Ch. = chůva. Bern. |
||
|
|||
Předchozí (431)  Strana:432  Další (433) |