Předchozí (1244)  Strana:1245  Další (1246) |
|
|||
1245
|
|||
|
|||
Ethylokovový. E. sloučeniny. Vz Rm
I. 248.—251. Ethylomočovina, y, f. Vz Rm. I. 241.
Ethylosírový. E kyselina. Vz Rm. I.
228. Ethylový. E sloučeniny. Vz Rm I. 215.
Ethylrhodanid, u, m., v lučbě. Vz Rm
I. 240 Ethylselenid, u, m., v lučbě. Vz Rm.
I. 235. Ethylstibin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I.
245. Ethylsulfhydrat, u, m, v lučbě. Vz
Rm. 1. 233. Ethylsulfinový E. kyselina. Vz Rm. I.
23.1. Ethylfelurid, u, m. Vz Rm. I. 235.
Ethylurethan, u, m. Vz Rm. I. 232
Etshebron, u, m. = masť z očí kočičích
a netopýřích na bolavé oči. U Telče. Mtc. XV. 291. Ettel Jos., šlechtic z Hvozdimila, nyní
vysl. plukovník dělostřelecký. Eufemismus v mor. písních národních
Vz Brt N p. III. str. CXIX. Euge všelijak se překládá: Hoře, hoře!
Ž. kl 34. 21. Běda, běda ! Ev. ol. 69. 4 Haj, haj! Jej, jej! Ž. wit. Nuže a nuže. Ev ol. ?63. Nuž hlava mu dolů. Brunc. 74 (Jir. Mor. 80.). Eugenol, u, m , v lučbě. Vz Rm. II. 209.
Eugenový. E. kyselina. Vz Rm. II 209
Euchron, u, m., v lučbě. Vz Rm. II
197. Eukalyn, u, m, v lučbě. Vz Rm. I.
566. |
Eukrit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875.
16. Eupitonový. E kyselina Vz Rm. II.
251. Euxanthon, u, m., v lučbě. Rm. II. 360.
-ev v partic. Vz List. fil. X. 111.
Evangeliář, e, m. E. olomoucký, víden-
ský. Vz Jir. Mor. 78., 16., 22 Staročes. e-ře. Vz Ott. VI. 282. Evangelijní strana. Špcht. 9.
Evangelistář, e, m. E. emauský (kniha).
Šf. III. 228. Everninový. E. kyselina. Vz Rm. II
175. Evernový. E. kyselina. Vz Rm. II. 175.
Evo. Z evo se v odsouvá. Vz V (dod.).
Evropština, y, f., europäisches Wesen.
Hvlč. I. 77. Exekuce v 16 stol. (Právo bez e. bylo
by jako zvon bez srdce). Vz Wtr. Obr. II. 702. Exekučnosť, i, f, Executionsfähigkeit, f.
Exhaustor, slouží k rychlejšímu odvá-
dění plynu z retort. KP. VI 401. Existencialní výrok. Dsch. I. 42.
Exkrementy, z lat. Vz Rm. II. 431.
Exosmosový. E. vody. Z nich vyrábí
se líh a potaš Vz Ott. V. 766. b. Expertisa, y, f. = sbor odborných znalců
při sněmovním rokování o některé předloze. Srbený 44. Explosivní souhlásky Vz List. fil. 1888.
29 Exploytovati, z fr. = zužitkovati. Nár.
list. -ěz příp. Vz Gb. Ml. I. 63.
|
||
|
|||
F.
|
|||
|
|||
F v Chodsku. Cf. List. fil. 1891 47., 49.
Na Dol. ve výslovnosti často m. v: kafka, fčela atd. Vz List. fil. 1891. 435. Fabri R., farář v 19 stol. Zl. Jg. 300
Fabrici-us, a, m — F. Leop. Mus. 1888.
472. Fác, e, Fácek, cka, m. = Bonifatius
Facilet, u, m. Arch. XI. 203.
Facka = máslové pečivo ku kávě, čo-
koládě. V Praze od r. 1890. Faëton Cf Brm. II. 3. 612.
Fagát, u, m. = druh velikých fazolí. Mor.
Brt. Fähnrich Ant. Tf. Mtc. 20., 36.
Faigle = levkoje. ČT. Tkč.
Fajka: šimečka, klučka, oderka, obkuska,
vizovanka. Vz tato slova. Mor. Brt. D. Fajkář, e, m., Pfeifenmacher, -verkäufer,
m. Mor. Rgl. Faktor, a, m., v cukrovar Ott. V. 764. a.
Faktorie, e, f., Faktorei.
Fald ve vinohradě asi = záhyb. Mtc.
XVI 38. |
Faldistoř, e, f., faldistorium = skládací
trůnovité sedadlo chrámové. Hnoj. 114., Arch. pam. 1887. 121. Falousek = pícka. U Jič. NZ. I. 372.
Falšíř, e, m , Fälscher, m. Krnd. 83.,
Let. 218 Famfrda, vz Fanfrda (násl.).
Familie, e, f = grunt patnáctiměrový.
Mor. Hrb. Obr. 14 Fanfrda, famfrda, y, m. = potrhlec, fan-
farum. Us. Rgl. Fanfrděti, fanfrněti se za kým = bláz-
niti se. F-ní se za tím děvčetem. Us. Tkč. Fanfrňochovati. Vz Fanfrňoch. NZ. I.
413. Fantil, a, m , vz Rozfantiti (dod.).
Fantiti se = zlobiti, durditi se. Co se
fantíš? Us Tkč. Fard, a, m., pardus, zastr. Rozk., Pršp.
20. 77. Farinka, y, f., z vlas. farina = mouka
z kořenů maňokových. Mus 1886. 385. Farma, y, f. = farm.
525
|
||
|
|||
Předchozí (1244)  Strana:1245  Další (1246) |