521

Pedometr, u, m., z lat. řec., hodometr,
kročeječet, cestoměr, nástroj ukazující počet
kroků při chůzi učiněných. Vz S. N.

Ped-um, a, n., lat., berla pastýřská na
konci zahnutá; p. episcopale, berla biskup-
ská. Rk. Vz S. N.

Peer (angl., pír), vz Pair.

Pefel, u, m., šp. z něm. Befehl, v obec.
vojen. ml., rozkaz. Dal nohám pefel —- utekl.
U Olom. Sd.

Pegáč, e, m., nenakynutý koláč; pekáč
(pánev). Mor. Mřk.

Pegae, gt. Peg, pl., f., bylo mě. v Mega-
ridě. — Pežan, a, m. — Pežský.

Peganit, u, m., zelený n. zelenošedý ne-
rost. Vz S. N., Bř. N. 139.

Pegas-us, a, m., okřídlený kůň z krve
Medusiny zrozený, fabelhaftes Flügelross,
Dichterpferd, n. — P., souhvězdí na severním
nebi. Vz S. N.

Pegmatit, u, m., hrubozrná žula. Vz S. N.,
Krč., 233., Schd. II. 139., Bř. N. 244., KP. III. 16.

Pěha = píha. Na mor. Zlínsku. Brt.

Pěhastý = pěhovatý. U Ostrav. Tč.

Pehliti se, v něčem se přehrabovati. U Ji-
lemnice.

Pehmiš, e, m. Poznáš p-še v slaměném
klobúce. Smil. Prov. (V 14. stol. nosil český
lid slaměné klobouky). Výb. I. 1213.

Pěhovatý = píhovatý. P. tvář. Na Mor.
a ve Slez. Pk.

Pěhový hřebec. Ad.

1. Pech, a, m. Petr. Pověděl Pech: svého
hleď, cizího nech ; pověděla žena Pechova:
ten nic nemá, kdo svého nechová. Prov.,
Jg., Č. M. 271. — P., zastr., otrok. Ros.

2. Pech, něm. Der hat Pech: Všecko mu
křížem jde. By se na hlavu stavěl (by sebou
o zem bil), s nic býti nemůže. Sedí na raku
(který totiž zpět leze). By se břehu chytil,
i ten se s ním utrhne. S ním se všecko trhá.
Vlastním nožem se pořezal atd. Pt. Špatně:
Ten má smůlu.

Pěchačka, y, f., Plattstampfer, m., náčiní
kloboučnické, kterým hladí klobouky, trdlo.

Pechan, Pechák, a, m. = Petr. Gl. 227.

Pechauec, nce, m., vlastní jméno. Jest
pravý (druhý) P. Prov., Jg.

Pěchař, pěchač, e, m., kdo pěchuje,
tlukař, der Stampfer. D.

Pěchava, y, f., sesleria. P. modrá, s. coe-
rulea. FB. 9.

Péchavka = pejchavka. Mor. Hý.

Pěcholec, lce, m., náčiní k pěchování,
Stampfklotz, m. Us. na Mor.

Pěchořiti se, il, ení, snažiti se, streben.
Slov.

Pěchota, y, f., pěší chůze. P-tou jdoucí
(pěší). V. P-tou choditi = pěšky. U Opav.
Pk. Der Fussgang. — P., pěší lid. Fussvolk,
n., Infanterie, f. U velikém počtu jízdy ap-ty.
V. Dragoni ku p-tě se přivíjejí. Kom. J. 698.
P. těžká, lehká. Nt. P. rakouská má 80 pluků.
Vz Csk. I. 5. 29. Vz Vojsko.

Pěchoun, a, m., lépe: pěšec, Fussgänger,
Infanterist, m. D.

Pěchour, pěchúr, u, m., chůze nohou,
Fussgang, m. P-rem jíti = pěšky. Ros. —
P., a, m., na Slov. = pěšec, pěší. Nebudem

pěchúrom, leč budem husárom. Koll.Fuss-
gänger, Infanterist, m.

Pěchourovati = pěšky jíti, zu Fuss ge-
hen. Ros.

Pěchovač, e, m. — pěchař.

Pěchovačka, y, f., die Stampferin. —
P., pích, die Stampfe. Us. Jg.

Pěchovadlo, a, m._; pích, der Stössel, die
Stampfe. D.

Pěchování, n., das Stampfen, vz Pěcho-
vati. P. jílové, die Lettenstauchung. Bc.

Pěchovati, z pich (pichnu). Gb. Hl. 144. P.

— palicí, nohama, rukama stloukati, stampfen.

— co : hlínu, zelí. Us. Bača se též spravuje
hrudu sýra pěchuje. U Rožn. — co čím:
mlat, síň jílem. D.

Pechovati (pěchovati) se, těžkou práci
konati, nuzovati se, sich schwer nähren,
hart arbeiten. Ros.

Pěchovatka, y, f., beran k stloukaní
dlažby, der Pflasterschläger. Jg.

Pěchovný, těžký, otrocký. P. dílo, schwere
Arbeit. Ros.

Pěchúr, vz Pěchour.

Pěchý, lépe: pěší, zu Fuss. Ros.

Pěchýř, e, m., kdo rudu tluče, der Erz-
pocher. V.

Peiraieus, vz Piraeeus.

Pejraiejský, vz Piraeejský.

Peiritho-os, a, m., král Lapithův. Vz
S. N.

Peisistrat-os, a, m., vz Pisistratus.

Peitho, gt. Peithoi, f., dle Kosť, Zk., lépe
dle Brs. 29. podlé Ryba: Peith-o, y, f., bo-
hyně přemlouvání. Vz S. N., Bž. 116.

Pejfčiti, il, en, ení, kouřiti, dýmati, rau-
chen. U Vysokého. Světoz.

Pejchavka, y, f., v již. Čech. druh houby,
z které hnědý prach vypejchne, zmačkne-li
se. Kts. Jinde: prašivka, prašiváček. Vz Pý-
chavka.

Pejchlý, pouchlý, kyprý, dobře duchem
naběhlý, aufgeblasen. P. chléb, koláč, buchty.
Ros.

Pejchnouť, v již. Čech. = vyfouknouti,
aufblasen. Kts.

Pejchovati, pýchovati = namáčeti, do
louhu dáti prádlo, než se pere. Us. na Mor.
a na Slov., beuchen, sechteln, laugen. Jg.

Pejchovna, pýchovna, y, f., místo, kde
se pýchuje, der Beuchort.

Pějieše = pěla, zpívala. Kat.

Pejručí, n., roždí, Gesträuch, n. U Klat.

Pejs, u, m., dlouhá kudrna polských židů
u ucha. Vz S. N.

Pejsek, psík, vz Pes.

Pejzák, a, m., v obec. mluvě = zloděj.
Mauser, Dieb, m. Jg.

Pejzati, pejznouti, v obec. ml. = krásti,
stehlen. Rk., Jg.

Pek, u, m., na Slov. horko, die Hitze.
Plk.

Pekáč, e, m., pekáček, čku, m., pánev,
kuthan, die Bratpfanne. Kom. J. 431., V.
Na p-či péci pečeni. Us. Sedí (lapí) jako p.
Jg., Hý. P. dělati, hubu na p. míti = ku
pláči se míti. Na mor. Zlínsku. Brt. — P.,
koláč, Boč. exc, Brodkuchen, u Litovle, Kčr.,
lívance, bramborové placky, u Hlinska. Ktk.
Pekla jsem dnes chléb a udělala jsem také