Předchozí (414)  Strana:415  Další (416) |
|
||||
Chlapcožrout — Chléb.
|
415
|
|||
|
||||
Chlapcožrout, a, m., der Knabenfresser.
Tš Laok. 15. Chlapča, afa, n. = chlapče. Mor. Brt.
D. Slov. a slez. Šd. Chlapčacko, a, n. = chlapisko, leda-
jaký, špatný chlap. Mor. Brt. D. Chlapčasko, a, n. = chlapčacko. Mor.
Brt. D. 329. Chlapčátko, a, n. = chlapeček. Slav. 69.
Já svó kytku pustím dolů vodó, kde ch-ka koně myjó. Sš. P. 322. Chlapče, ete, n. = chlapec. Koll. Zp. I.
94. Chlapčecí = chlapecký. Ch. škola. UDo-
mažl Rgl. Chlapček, ečka, m. = chlapeček. Vck.,
Šm. Chlapčena. y, f. = děvče, které chodí za
hochy. Mor. Tč. Chlapčenský. Ch. léta. Slov. Ckžk. I.
84. Chlapčenstvo, a, n. = chlapectví. Zá-
bavu ch-a. Trok. 38. (180.). Chlapčína, y, m., ein Junge. Šm.
Chlapčinstvo, a, n. Len samé ch-a,
Bubenstücke. Slov. Čkžk. I. 35. — Loos Chlapčiřka, y, f. = chlapčena. U Přer.
Šd. Chlapčisko, a, n. = chlapisko, obhroublý
chlap. Brt. Chlapce, na Zlinsku ogarec, ogareček.
Brt. Ch-ci jak hřebici, jak válci. Mor. Brt. D. — Ch. dobrý = zbojník, který bohatým bral a chudým dával. Slov. Chlapek, pka, m., zdrobnělé chlap, der
Junge. Dch. Kdybys chtěla za mne jíti, za mladého chlapka. Koll. Zp. II. 276. Já mám dobrého ch-pka, Männerle. Slez. Šd. Chlapiatko, a, n. = chlapeček. Slov.
Hdž. Šlb. 59. Palko je pilné ch. Zátur. Háj. 1. 27.
Chlapik, vz Šepleta, Vrtílek.
Chlapíkový. Ch. polévka = s drolením
a brambory. U Ronova. Rgl. Chlapina. — Ch., sideritis, das Glied-
kraut, Rostl. Ch. srstnatá, s. hirsuta. Vz Rstp. 1187., Slb. 349., MUr. 94. Cf. Cha- pina. Chlapinka, y, m.= chlapíček; das Männ-
chen (verächtlich). Slov. Bern. Chlapiti se = dělati se silným, velikým.
Val. a slov. Brt. D. 218., Rr. Sb., Vck. Je jen taký oškvarek a už se chlapi. Laš. Té. 2. = létati za chlapy, val.; 3. chlubiti se.
U Uher. Hrad. Brt. D. 218. Chlaplati = chlapati, Schleppern. Ch.
vodu jazykem. Laš. Té. Chlapnouti. — koho čím kde: rukou
po hlavě (udeřiti). Laš. Tč. Vzáł łopatu a chláp ho po zádoch. Mor. Brt. D Ch. koho hore dlaňou po nose a po ústach, najme tomu, kdo sa velmi rozdrapuje a chvásta. Slov. Phld. II. 51. Chlapný. Neučení, chlapní lidé. M.
Chlaponice, dle Budějovice, Chlaponirz,
ves u Písku. Tf. Odp. 288., Blk. Kfsk. 1179. Chlapotina. y, f. = chlapství. Šturm.
Chlapský. Z ch-ho řáda nikoli ijednoho
v česť nevoli. Anth. Jir. I. 3. vyd. 34. |
Chlapství. Ch-vím kdož by někoho ze
Btavuov nařekl. Vz Zř. zem. Jir. 447. (E. 31.), 688 (K. 33.). Chlapstvo, a, n. = nevolníci; sedláci.
Hr. ruk. 309. (v. 599.). Chlapýcnouti, chlopýcnouti = upad-
nouti; udeřiti. Vz Chlopiti. Mor. Vck. 1. Chlast! = hlas, který slyšeti, když
se na něco pleskatým něčím chlaŠtí. Laš. Tč. 2. Chlast. To je člověk, takový chlast
vede (tolik chlastá). U Dobruš. Vk. 3. Chlast, a, m. = neženatý, celebs. VMV.
nepravá glossa. Pa. Chlastačka. — Ch., die Sauferei. — Ch.
= hruška, která se rozbije, spadne-li. Mor. Brt. Chlastala, y, m. = pijan, der Saufer.
Laš. Tč. Chlastati == tlachati. Laš. Brt. D. 218.
Clilastava, y, f. = oman chlastava, inula
conyza, rostl. Rstp. 872. Chlastna, y, f., die Säuferin. Rk.
Chlastuouti koho čím (po hubě) —
udeřiti. Las. Tč. Chlastolitr, a, m. = hektolitr, veliký pi-
ják U Třebonína. Olv. Chlastoň, ě, m. == chlastoun. Vz Opilý.
Chlastovna, y, f., die Saufstube. Šm.
Chlastula, y, f, die Säuferin. — Ch.=
žvástalka, klevetnice, tlachalka. Slez. Sd., Brt. D. Chlastún, a, m. = tlachal, klevetník. Laš.
Brt. D 218. Chlaščiti = chlastnouti, udeřiti. Laš.
Tč.. Brt. D. 218. Chlašný = věkem sešlý, altersschwach.
Přer. Vck. Chlaštiti = chlaščiti. U Brušp. Mtl.
Chlazený; -en, a, o, gekühlt. Sklo rychle
ch-né. Us. Chléb z něm. hleib, hlaib, got. hlaiba.
Mkl. aL. 138, Rk. S1 Možná, že něm. hlaib je ze slov chljeb. Vz Šf. Strž. 1. 63., 469. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Šrc. 174.-176., Mkl. Etym. 87., Homil opat. 153., Send. I. 413., S. N. V 3. ř. článku čti: chléb m. chlieb. Ch. = bochan z těsta vodou zadě- laného, ukvašeného, v peci upečený. Ch. puškvorcový; zahrejtlý, zahrejcený, zachvá- cený (derb); strouhaný, novo, staropečený, dobře vypečený, velký, malý, lehký, těžký, nevypečený, kulatý, podlouhlý, americký, kukuřicový, mdlý, ein wenig gesäuert, na- dělaný, nepodařený, bremský, englický k čaji, švedský, španělský, pařený, s brambory, z rýžové a pšeničné mouky, z nepytlované mouky, načatý, krájený, linecký, turecký, z nového, s máslem a medem, Šp., zadní či otrubový, Klei-; ch. s kohoutím mlékem (říkají dětem, aby jim chutnal), u Klobouk, Bka., ovocný, Vck., pšeničný, Bj., císařský, královský, chorý, Schwarz-, světlý, Weiss-, slez. TČ.; sad (Brodschub), druh, cena, spo- třeba, válení, náhražek (-surogat) chleba; mošna, nůž, kartáč, struhadlo, talíř, stůl, nůše, váha na chléb. Šp. Ch. otrubový. Vz Slov. zdrav. Ch. římský. Vz Vlsk. 91, 194., 210., 279. Ch. Grahamův a jeho účinky. Čs. lk. X. 60. Veliký kus chleba: behdal, štram- |
|||
|
||||
Předchozí (414)  Strana:415  Další (416) |