sb157-05 0..8296

795

Votava, y, f., v obec. mluvě = otava. —
V., y, m., osob. jm. — V. Bartol., hudeb.,
† 1787. Vz S. N. — V. Pav. Jir. H. 1. II.
332., Jg. H. 1. 654.

Votelec, lce, m., dvůr v Čásl. Blk. Kfsk.
379.

Voteleč, lče, m., Wotelesch, dvůr u Plaňan.

Votěra, y, m., osob. jm. Šd.

Votěšice, ves v Plzeňsku. Vz Blk. Kfsk.
484.

Votěšín, a, n., ves v Plzeň. Blk. Kfsk.
668.

Votěž = otěž. Us.

Votěžník, a, m. = otěžník, vozka otěž
držící. Vlč.

Votchať = vopchať.

Votice, Otice, dle Budějovice, mě. v Tá-
borsku. Vz S. N., Otice. Od Oty. Pal. Rdh.
I. 135. Cf. Blk. Kfsk. 241. — V., ves u Ří-
čan.

Votický -Řeh. (Říha), spisov. ku konci
15. stol. Vz Jir. H. l. II. 332.

Votík, a, m., osob. jm. Arch. I. 256., II.
140.

Votíková, é, f. Vz Blk. Kfsk. 1453.

Votín, a. m., Wottin, ves a) u Klatov,
b) u Vel. Meziříčí, c) u Jihlavy. PL., Blk.
Kfsk. 1452.

Votivní, z lat. = slibný. V. desky, obrazy,
malby, oltáře. Vz S. N. V. chrám ve Vídni.

Votka, y, m. V. Jan, kněz a spisov. Vz
Tf. H. 1. 182. — V., y, f. = otka. Us.

Votmice, vz Otmice.

Votoček, čka, m., osob. jm. V. Jindř.,
sochař, nar. 1828.

Votočka, y, m., osob. jm.

Votoch, u, m. = poslední čtvrť měsíce.
Jaký v., taký nov. Němc. III. 253.

Votovati = hlasovati, hlas odevzdati;
o něco se usnésti, abstimmen, votiren, be-
schliessen.

Votráviti = otráviti. Us.

Votrhánkovic mlýn, Wotrhanker Mühle,
u Unoště.

Votrotice (Otrotice), ves v Čásl. Vz Blk.
Kfsk. 573.

Votroubek, bka, m., osob. jm. Šd.

Votruba, y, f., vz Otruba. — V., y, m.,
osob. jm.

Votrubec, bce, m., os. jm. Mus. 1880. 372.

Votrubů mlýn, u Třebíče. Tč.

Votrušice, vz Větrušice.

Vottava, y, m. V. Šeb. Vz Jg. H. 1. 654.

Votule, v Jg. Slov. chybně m.: rotule.
Č.

Vot-um, a, n. = slib učiněný Bohu. —
V. = mínění projevené hlasováním, hlas; v.
consultativum, hlas poradný; v. decisivum.
hlas rozhodný; v. separatum, hlas zvláštní,
náhled n. zdání zvláštní; v. virile, hlas vi-
rilní n. osobní (ve sněmu) atd. — V. důvěry
n. nedůvěry. Vz S. N.

Votuší, ího, n. (Votuzy, Otuže), ves v Jič.
Vz Blk. Kfsk. 810.

Votvovice, dle Budějovice, Wotwowitz,
ves u Velvar.

Votvrňů mlýn u Dačic. Tč.

Votýpka, y, f., vz Otep. — V., y, m., os.
jm. V. Jos., kněz a spis., † 1870. Vz S. N.,
Jg. H. 1. 654. — V., Jos., učitel. Vz Ib.

Vouditi, vúditi, il, ěn, ění = spojiti, ein-
gliedern. Rostl. III. a. 114.

Voucherka, y, f., voucheria, řasa žabin-
covitá. Rostl. I. 273. a.

Vous, u, m., fous; vousy, pl., m. Vous
jen jeden vlas, der Bart. Vz S. N., Fousy.
Vousy, valousy, krňousy, licousy. Š. a Ž. U
Opavy: fus, a, fusky, pl. m. Klš. Vousy za-
ječí, Bart., kočičí. Fúsek = chmýř, der Milch-
bart. (Cf. Má pod nosem pápení; Bije sa
s housatama; Má ještě mléko na bradě). Na
Slov. Míti vousy jako strniště, jako struhadlo
(tvrdé, povyrostlé); Někomu vousky hladiti,
den Bart streicheln; Vousy k holení namy-
dliti, holiti, stříhati; Do vousů mumlati, in
den Bart hineinbrummen. Dch. Ten člověk
je vous na vousu (má husté vousy). Tbz.
Má-li někdo jenom kníry, říká se potupně:
Má pod nosem fúsa a v hubě viks. Na Vsacku.
Vck. Ona taky má pod nosem fousa; Nejez
slanin, narostou ti fousa. Mor. Šd. My se
pod vous usmíváme; Rozježený vous; Do
vousu vždy mručel. Kká. Td. 199., 114., 148.
Vousem stříhá, prská. Ib. 294. Kde jsou
vousy, tam je rozum. Sk. Kdyby měla paní
teta vousy, byla by panem strýcem. Bayer.
Do vousů si něco povědíti (pravdu). Sm.
To mi nejde pod vousy (nelíbí se). Ta holka
má vousy (rozum). Má tři vousy pěti řa-
dami (málo; vz Holobrádek). Č. Vz Vlas,
Vlšk. 181. a S. N. — Vousy sv. Ivana =
kavil pernatý, stipa pennata, das federige
Pfriemengras. Kk. 110., Čl. Kv. 101.. FB.
8., Schd. II. 262., Čl. 155. — V-sy u rostlin
v otépkách buď přímo postavené, buď hvěz-
dovitě rozložené. Rostl. V. = chomáč nebo
řada široká hustá chlupů na listech anebo
částkách květových. Vz Rst. 516.. 174. V.
na vinici = drobné kořínky okolo révy,
fazory. Čk. Proč má ječmen vousy? Šd. —
V., ves zašlá v Žatecku. Blk. Kfsk. 599.

Vousáč, e, m. = vousatý. V. chlupatý
(nadávka). Mor. Šd.

Vousačka, y, f. = vousatka.

Vousák, a, m. V. zelený, bucco viridis,
pták. Frč. 359.

Vousan, a, m., pogonias, pták. Krok. I.
c. 118.

Vousatcovitý. V. rostliny, myoporineae.

S. N. V. 584., Rstp. 1209., 1715.

Vousatec, tce, m. = vlasatec, řežnice,
ječmenka, elymus, das Haargras. Slb. 148.,
S. N.

Vousatěnec, nce, m., myoporum. Rostl.

I. 246.

Vousatěti, ěl, ění, einen Bart bekommen.
Us.

Vousatiti, il, ěn, ění, Jemanden den Bart
wachsen lassen. — co: něčí líce. Měst. bož.

II. 11.

Vousatka, y, f., andropogon, rostl. Ci.
Kv. 100., FB. 7., Slb. 131., S. N., Rstp. 1715.

Vousatosť, i, f., die Bärtigkeit. Rk.

Vousatý, fousatý, bärtig. Ten jest celý
v. Us.

Vousek, sku, m., das Bärtchen. — V.,
vousky, pl. V. boží, die Küchenschelle, Oster-
blume. Rk. — V ska, m., der ein Bärtchen
hat. Rk.

261*