Předchozí (1066)  Strana:1067  Další (1068) |
|
|||
1067
|
|||
|
|||
Načatí = načetí. Slov. Bern.
Načehost, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 1.123.
Načechraný; -án, a, o, aufgelockert,
aufgebauscht. Dch. N. hlava. Sk. Načechrati co kde: slámu v posteli.
Us. Dch. — komu jak. Někomu hodné n. = za vlasy vydrbati, beuteln. Us. Dch. Náček, čka, m., os. jm. Pal. Rdh. I.123.
Náčelek, lku, m. = náčelní usně, das
Stirnleder, der Stirnling. Vz Hlava pode- švice. N., der Stirnriemen. Čsk. Náčelí = lícný štít, čelo (kabřinec), der
Giebel, der Fronton. Nz. Citát v n. knihy položený. Osv. 1889. č. 5. Náčeliti čemu = v čele býti. F. n-lil
straně kalicha. Řezníček. Náčelka, y, f., das Stirnband. Jrsk.
Náčelni zvíře, das Leitthier, Posp., po-
stavení, hegemonische Stellung, Dch., my- slitel. Pal. Rdh. I. 353. Jeho říše idealní měla za ideal a vzor náčelni krásu bož- skou, bezvýminečnou. Pal. Rdh. I. 289. Náčelník v tělocv., der Turnwart. Cf.
Mkl. Etym. 31. — N., u, m. = zub vpředu koňské podkovy; zadní dva zuby slovou ozuby. Brt. D. 232. Náčenka, náčinka, y, í. = první skrojek
chleba. U N. Kdyně. Rgl. Cf. Náčinek. Načepený; -en, a, o = napilý. Ten byl
n-pen! U Sknhrova. F. Dohnálek. Načepiti, il, en, ení = načepovati.
Náčepka, y, f., jídlo, der Prügelkrapfen.
Nečepluk, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
123. Načerac, e, Načeradec, dce, m., Natsche-
radetz, mě. u Vlašimě. Od Načerata. Pal. Rdh. I. 132., Tk. IV. 277., VII. 385., Blk. Kfsk. 93., Sdl. Hr. III. 305., IV. 372., Rk. Slov., Arch. VIII. 473. Načeracký Jan, bratr + 1565. Jg. H. 1.
601., Jir. Ruk. II. 48. — N. Šimon. 1534. Jir. Ruk. II. 48. Načeradský. N-ští husaři (chovají tam
mnoho husí). Sbtk. Krat. h. 75. — N., vz Načeracký, Arch. VII. 714. Načerat, a, m., os. jm. Vz Rk. Slov.
Náčerek, řku, m., die Tour beim Fri-
seur. Vz Náčes. Rk. Náčeřený, gekräuselt. Vz Čeřiti.
Načeřiti, il, en, ení, načeřovati, kräuseln.
Rk. Načernastý = načernalý. Slov. Ssk.
Načerněný; -én, a, o, angeschwärzt. Sklo
na jedné straně n-né. Mj. Načernistý = načernastý. Slov. Ssk.
Načerniti se čeho čím. Dosť se toho
koptem n-nil. Us. Tč. Náčerný. N. sukno. Koll. III. 61.
Načertati posvátné tajemství. Šf. Strž.
I. 579. Načervenastý = načervenalý. Slov. Ssk.
Náčes, u, m., die Tour beim Friseur. Rk.
Vz Náčeřek. Načesaný, aufgekämmt. Us.
Načesati komu = nabiti, durchprügeln.
Us. Mtl., Neor. Načesnekovati něco: maso. Us. Šd.
Načešice, dle Budějovice, Natscheschitz,
ves u Heřmanova Městce. Sdl. Hr. I. 256., Rk. Slov. |
Načetín, a, m., Natschetin, ves u Ronš-
perka. Bk. Kfsk. 330., Rk. Slov. Načevoj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.
Načgati = nacpati. Mor. Brt. Načgaj si
za skráně (hodně se nacpi, najez). U Niv- nic. Kch. Načiarať (na paloš) = vzíti na mušku.
Slov. Načieti Naczieli jsú! Z. wit. 105. 28.
Chybně m. lat. initiati sunt. Gb. Načim = način, jest treba, es ist nöthig.
Bern., Koll. Zp. II. 580., BO. Cf. Način. Náčin (slov. a val.), náčino (las.), náčení,
náčiní = nádoba, nádobí, več se počítají též lžíce, nože, vidličky. Po jídle se umývá náčení (vše, z čeho, na čem a čím se jedlo). Brt. Cf. Náčiní. Náčinář, e, m., der Zeugschmied. Rk.,
Loos. Načínati odkud. Načněme z jiného
soudku (mluvme o jiném). Šml. — si co s kým. S někým si n. (půtku, hádku a p.), mit Einem anbinden. Dch. Náčinek, nku, m. Náčinky ledové (ob-
klady). Vz Náčin. N. z pšeničné mouky, epipla8ma. Náčiní, cf. Náčin. N. zahradní, cestovní,
Dch., visecí (na lodi: lana, plachty), das Hängewerk, Lpř., obléhací. Mour. Němá voza, němá náčiňa a kúpil se (si) koňa. Slez. Šd. N. horní do skály, das Gestein-, do uhlí, Kohlen-, střelné, Schiessgezähe, Hř., še-miřské, Fechtutensilieu. Rgl. Náčiník, u, m. = police na havířské ná-
činí, der Gezähkasten. Hř. Načinitel, e, m., der Urheber, Anfänger.
Srn. Načiniti čeho kde. Oblehli jsú město
a n-li okolo něho tvrzí. BO. — čeho. Ká- zal, aby kúzedlník hadů načinil Pass. mus. 349. — odkud. N-li sobě korábových lavic z slonových kostí. BO. Že z nich kněží n-nil. Výb. II. 234. Náčinka, y. f., vz Náčenka. -~ N. =
obkladek na ránu. Rgl. Náčinový, Geschirr-. N. škopek, voda.
Us. u Olom. a j. Sd. Načírati, načrieti. Cf. Mkl. Etym. 34.
Načra (nabera). BO. Načřěte nynie a neste starému svatu. ZN. Chodila načierať. ZN. — si co. Načři si vodu. Hugo. — čeho. Na- črev krve; Velblúdóm načířím vody; Na- črúce ohně; Načři ohně; Dcery těchto mě- šťan vyjdú vody načerať. BO. Načřěte vody. Z. wit. Isa. 3., Něm. IV. 447., 401. — čeho kde. Načře utěšenie u Hospodina. BO. — čeho k čemu jak. Krádežem načierachu vody k rozvlažení svému viece než k ná- poji. BO. — kam. Načrela hluboko do kapsy. Ntr. VI. 275. Ani máš, več by na- črel. ZN. Načísti co. Načítali jeho hřiechy a bludy.
Enc. Jir. Poslúchaja ho řekl by, že neumí pět načítat Us. Brt. — se čím. Báseň ške- ripkú (skořápkou) se načítá (se nazývá). Ezp. 214. Načisto = naprosto, dočista, ganz und.
gar. Dcb. Náčit, u, m., der Anschnitt. Šm.
Načítati, vz Načísti.
|
||
|
|||
Předchozí (1066)  Strana:1067  Další (1068) |