906

Lužica, e, f. = lžíce. Laš. a na Slov.
Brt,, Tč.

Lužice zdrobnělý tvar starého jména
Luha, Luhy, jež někdy krajina mezi Odrou
a Vislou nesla. Šf. III. 452., Strž. I. 452.,

II. 395., Ukaz. 54., Rk. Sl., Arch. VII. 712.,
VIII. 595. — L, Luschitz, ves u Kadaně,
u Bíliny, u Sternberka v Olom., u Netolic a
u Hodonína. PL., Pal. Rdh. II. 402. — Tk.
IV. 733., VI. 351., VII. 415., Tk. Žk. 223.,
Žer. Záp. II. 186., Rk. Sl., Blk. Kfsk. 765.

Lužická Věnceslava (Srbová Anna) spi-
sovatelka v Praze. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 143.,
Pyp. K. II. 423., Bačk. Pr. 66., Rk. Sl.

Lužicko-srbská literatura. Vz Ukaz. 54.

Lužický, vz Lužice. L. pohoří, seminář.
Vz Rk. Sl.

Lužičan, vz Lužice.- Lužičané, oddíl
polabských Srbů. Vz Šf. Strž. II. 615. L ,
Bewohner des waldigen Sumpflandes. Vz
Archiv für slav. Piniol. VII. 4. 598.

Lužina, sam. u Benešova. — L. = luh.
Milá 1. Vc. Lab. 21.

Lužiny, pl., f. = louhový popel, Laugen-
asche. Hr. Na Lužinách, sam. u Stodůlek.

Lužírna, y, f., das Beizhaus.

Lužiště, ě, n. Na L-šti = pole u Kok-
šína na Klat. BPr.

Luživec, vce, m. = luhavec, lhář. Slov.
Bern.

Luživosť = luhavosť, lhavosť. Slov. Bern.

Luživý = luhavý, lhavý. Slov. Bern.

Lůžka, y, f. = malá lež, lžka. Slov. Bern.

Lůžkářský, Büchsenschafter-. Šrn.

Lůžkářství, n.,die Büchsenschafterei. Šm.

Lůžko = postélka, koláč, der Mutter-
kuchen, vz Lože a k tomu: Vodnatosť, ne-
dostečný vývoj, nepravidelnosti, neobyčejná
velikosť, hluboké sídlo, srostení, prodlou-
žené vyloučení, zadržení, ochrnutí, sevření
lůžka; 1. vcestné středivé či úplné, p. prae-
via centralis, totalis, vcestné postranní či
částečné, p. praevia lateralis, parrialis, malé,
blánité, placenta membranacea, výpomocné
či přídatkové, p. accessoria, rozpůlené, roz-
dělené n. dvojnásobné, p. dimidiata, bipar-
tita, trojnásobné, p. tripanita, okénkovité,
p. feuestrata, příliš pevně lpějící; vybavení
lůžka při řezu císařském, 1. schází, uložení
vlákniny v lůžku, pozdržené vyloučení lůžka
již odluštěného, zdržení lůžka nepravidel-
nostmi sil vypuzujících. Křž. Por. 11., 640.,
361., 364., 358., 359., 373., 374., 378., 185.,
192., Slov. zdrav., Čs. lk. I. 57., II. 146.,

III. 162., IX. 140.. IV. 372., VI. 227., 365.,
VII. 241., 258., IX. 244., 356., X. 99., 296.,
388. Aron lože pozuostalé vyhání a šesti-
nedělky vyčisťuje. Hájek p. CLVI1. Plod
a lůžko, secundinam, vtn z života ženou.
Registrum k Math. herb. — L. v bot. Rosc.
85.

Lůžkokvětný. L. rostliny, bodenständige
Pf., hypogynae. Nz.

Lůžkový, Bett-. L. zboží, pokryvka,
prádlo, klid. Us. Pdl., Dch.

Lužná Tk. V. 46.

Lužná Lhota, Luschne, ves u Krumlova.
Rk. Sl.

Lužňa, ě, f. = lišeň u vozu. Mor. Knrz.

Lužňák, a, m., der Thalbewohner. Šm.

Lužné, ého, n., Lusen, ves u Hajdy. Rk.
Sl.

Lužní Mlýn u Cerekvice. Kšť.

Lužnice, parus palustris, pták. Ves. IX.
26. — L, in der Gerberei abgefallene Wolle.
Slov. Ssk. — L., Lainsitz, v Rakous. Bž.
9., Šb. D. I 41. — L., vz Lužice. Rk. Sl.

— Z L ce Mat. 1541. Jg. H. 1. 2. vd. 595.,
Jir. Ruk. I. 481.

Lužnicko, vz Lužice.

Lužnický. L. samoty, Luschnitzer Ein-
öden, sam. u Lomnice v Budějov.

Lužník, u, m., der Salzbergbau, das Sink-
werk. Hř.

Lúžno, a, u. = kôra utlčená (oloupaná)
z borovic a sosen. Slov. Dbš. Obyč. 104.,
Ssk.

Lužný prorok, propheta nemoris. Vz
Luhový. Bj.

Lužoba, y, f. = lež. Slov. Bern.

Lužov, a, m., ves. Arch. II. 463.

Lúžový. L. voda (z louže). Sš. P. 593.

Lužský Melich., farář 1604. Jg. H. 1. 2.
vd. 595., Jir. Ruk. I. 481., II. 388.

Lví. Dostal lví podíl. Pal. Rdh. III. 199.

— L. tlama. Cf. Čl. Kv. 239. — L stopa,
leontice, das Löwenblatt, rostl. Vz Rstp.
51. — L. opička, leontopithecus, das Lö-
wenaffchen. Brm. I. 220.

Lvíček, čka, m., scymnus, brouk. L.
černý, s. nigrinus, malý, s. pygmaeus, černo-
čelný, s. frontalis, kachní, s. anatis, miskatý,
s. discoideus. Kk. — L., hapale rosalia,
opice. Schd. II. 391.

Lvík, a, m., os. jm. D. ol. I. 110., Arch.
VII. 712.

Lvinec, nce, m., der Löwenzwinger. Šm.

Lvinna, y, f. = bohyně smrti, lva dr-
žiaca. Phľd. II. 23.

Lvisko, a, n. = veliký n. nehezký lev.
Šm.

Ľvoč, e, f. = lišen, klanice. Slov. Po-
chytili ľvoč a vymastili mu chrbát. Dbš.
Sl. pov. VIL 15.

Lvon, u, m. = lůn, z Lohn. Keď 1. do-
staneme. Slov. Koll. Zp. 1. 348.

Lvonati, z lohnen. Slov. Keď nás budú
1. Koll. Zp. I. 348.

Lvopard, a, m. = levhard. Šm.

Lvosrdnatý, löwenmuthig. Lpř.

Lvoun, die Rüsselrobbe, der Mähnen-
seelöwe. — L. medvědí, otaria ursina. Ves.
IV. 78., Vega IL 340.

Lvov, Lemberg, původně Löwenberg.
Dch. Ct. Mus. 1845. 555., Rk. Sl. Připo-
mínky ze Lvova, vz Mus. 1845. 555.

Lvovan, vz Lvov.

Lvovanka, y, f., die Lembergerin.

Lvovický Cypr., hvězdář, + 1573. Jg.
H. 1. 2. vd. 594., S. N.

Lvovitý, löwenartig. Šm.

Lvovský, vz Lvov.

Lvový. L. ústa, Ž. wit. 21. 22., ščene,
16. 12., 103. 21., 56. 5., kly, 57. 7., šténec.
Alx. V. v. 184. (KP. 5.), BO., bydliště, zuby,
žvání, BO., ZN., obyčej. Bž. 124. Lov lvový
jest osel na púšti. BO. L. stopa, rostl. Vz
Lví (dod.). L. huba = papulky, antirrhinum
majus, rostl. Slov. Rb. L. zub = pampe-
liška, leontodon. Mllr. 60.